Vitalion
zdraví, nemoci, léčení
www.vitalion.cz
birkana Česká kuchyně Do oblíbených Chci uvařit Tisk Na e-mail
Všestranné použití v kuchyni; hlavně tam, kde se dávají kapary naložené ve slano-kyselém nálevu. Například do studených omáček, salátů a salátových dresinků.
Poupata pampelišek sbírám co nejmladší, jen sotva vykukující z listové růžice. Ta starší mají již prodloužený stonek a ráda se při přípravě pootevřou. Ono to není na škodu, chuť je stejná. Jen už to není ta zelená „kulička“.
Nasbíraná poupata zbavíme spodních odstávajících zelených lístků.
.
Přesypeme do kastrolu a zalijeme vodou. Přivedeme k varu a stáhneme s ohně – již dál nevaříme! Scedíme a rozložená necháme oschnout na utěrce (nechala jsem přes noc).
.
Do vhodné sklenice ukládáme poupata ve vrstvách a každou zasypeme solí. Nakonec zalijeme vinným octem, uzavřeme a sklenici několikrát překlopíme, aby unikly vzduchové bubliny, které mezi poupaty zůstaly.
.
To je vše, přátelé . Uložené prý dlouho vydrží; s tím však
zkušenost nemám.
Recept je z kategorií: Bezlepkové recepty Konzervace Pro alergiky (mléko, vejce) Pro diabetiky Redukční dieta Speciality
Na AkčníCeny.cz najdete, kde seženete nejlevnější suroviny k tomuto receptu.
Odebírat nové komentáře a uvaření tohoto receptu do upozornění
Kolik té zeleniny odšťavňuješ? Já jí sním denně 300 - 500 g celkem (drtivá většina za syrova) a domnívám se, že co se týče vitamínů, nerostných látek a vlákniny, je to dostatečné množství
. K tomu ještě ovoce (asi 1/4 kg za den).
Zeleninu 3× denně misku (některou i v celku, strouhanou nebo krájenou -
míchaný salát) po cca 150 g; ke svačinám po jednom velkém jablku.
Listy jarních bylinek dávám do salátů jemně natrhané s jednoduchým dresinkem.
Pro představu: 150 g zeleniny je přibližně hrst kysaného zelí nebo 2 - 3 střední mrkve či 2 rajčata, 1/2 větší salátové okurky, 1 červená řepa „do hrsti“, 1/4 květáku, 1/3 větší brokolice apod.
Máme Omegu, a zeleninové šťávy jsou proto tak dobré, že sníst tolik zeleniny v celku a syrové je nad lidské síly, ale ve šťávě to jde. V bříšku jak v pokojíčku, ale chce to dát si šťávu alespoň 3 x týdně. Ideálně každý den. Základem všech směsí je mrkev, pak se přidává prakticky cokoli. a tedy i ten pampeliškový kořen, kopřivy a jiné byliny.
Hezký příspěvek ve zdejší diskusi na téma ODŠŤAVŇOVAČ ; od Kateřiny Říhové
.
@birkana - aha… už vím, o co jde… tak na ten už jsem sice koukala před Vánoci, ale odradila mě cena…

Zůstanu tedy u osvědčeného zpracování
@Zuzka1973, ona Jandule asi nemá na mysli lis na ovoce na kliku, co vypadá jako masomlýnek. Ale ten moderní, současný hit
. Zagůgli (heslo šnekový odšťavňovač), ať
jsi „v obraze“ a „jdeš s dobou“. Mají jej snad všechny e-shopy
s domácími spotřebiči (vč. Alzy). Ten historický ruční strojek by
pampeliškový kořen sotva rozemlel, natož řádně a důkladně odšťavnil
.
@Labužník jandule02 - ten bych měla někde mít ještě po babičce… zkusím najít…
Odšťavňujeme v šnekovém odtavňovači, který vyloudí šťávu ze všeho, tedy i z křenu a pampelišky.
@birkana - dopadla jsem podobně… Ale zkouška proběhla jen na skleněném struhadle a pak v lisu na česnek… ani kapka
Čaj je z těch kořenů super, chutná
s medem i bez něj…
Tak jsem opět jen usušila v sušičce - na čaj
@Labužník jandule02, byla jsem zvědavá
. Zkusila jsem ten kořen nastrouhat (ručně),
byl suchý víc než křen. Šťávu jsem vymačkat nedokázala. Tak jsem
další kořeny (6 pěkných kusů) zkusila zpracovat v odstředivce na ovoce.
Výsledkem bylo její téměř půlhodinové čištění. Speciální stroj na
šťávy nevlastním, takže neochutnám. Možná rozmixovat s trochou vody a
vymačkat na sítku
. Ale ve styku s kovem…
.
@Labužník jandule02 - to musím vyzkoušet, já je zatím používám jen jako čaj nebo pražené do doma dělané „melty“, ale tohle zní také zajímavě, díky
Neničit, odšťavnit. Je to sice hořké, ale když se přidají do štávy z mrkve, event. s přídavkem červené řepy, tak to neva. Každopádně úžasná detoxikační záležitost.
@birkana - díky za tip, to zní dobře
@Zuzka1973, naložená poupata jsem také jednou přidala do šťávy k přírodní roštěné při jejím dokončování. Zajímavé osvěžení jinak „obyčejného“ pokrmu
Chystám se na ně i letos - hned jak otrhám poupata na „kapary“, vytahám i kořeny - z těch je moc dobrý čaj jak ze syrových, tak ze sušených (stačí v sušičce). Když je chci přidat do domácí „Melty“, tak je pražím…


Kořeny doporučuju sbírat na jaře, čaj z nich je příjemně lehce nahořklý, ale i bez doslazení má příjemnou chuť, tedy alespoň mně se příjemná zdá - to samé čaj z květů.
Skvěle se dají využít i mladé lístky a část květů nechám na čaj z květů a na sirup
Pampeliška se dá opravdu využít „do mrtě“, nemusím se bát, že bych ji na pozemku vylikvidovala - ač každý rok vytahám slušné množství těchto rostlinek - není to další jaro vůbec poznat
Ještě dlužím za tento recept poděkování
205 příspěvků 11.05.15 21:23
Uznávám, že z lichořešišnice byly kapary lepší. Nevařila jsem je. Také jsem nevařila bezinky, ale protože jsem se jich bála, mám je doposud a příště je povařím. Nejsou chuťově špatné. Postupovala jsem podle pana Cuketky.
http://www.cuketka.cz/?…
@Roomanka, lichořešišnici jsem ještě nezkoušela a bezinku (zelenou) bych raději ani nezkusila
. Také jsem někde četla, že se
takto mohou nakládat i poupata sedmikrásek. U nich mě ale odrazuje jejich
velikost, resp. drobnost; bylo by jich třeba natrhat mnohonásobně více
. Z té vyfocené skleničky už mám jen
půlku, rozsekaná poupata jsem použila do domácí tatarky místo kapar.
A byla dobrá jako s pravými 
205 příspěvků 09.05.15 22:07
Vloni jsem takto nakládala plody lichořešišnice, byly vynikající. Zkoušela jsem to i se zelenými bezinkami, ale s těmi se musí opatrně - jednomu by se mohlo udělat šoufl.
5065 příspěvků 08.05.15 15:07
@birkana, taky tak
@jolana, také je nakládáš do soli a octa? Nebo jinak?
5065 příspěvků 08.05.15 13:42
@birkano,
..si mi pripomenula ze treba ist
ist zbierat kapary.. 
Příspěvek upraven 08.05.15 v 13:42