+1
Fotopostup: Čokoládová babka s kávou
Doporučená příloha: Podáváme se suchou, málo osolenou rýží.
| Kalorie | kcal |
|---|---|
| Proteiny | g |
| Karbohydráty | g |
| Tuky | 4 g |
Maso nakrájíme přes vlákno na nudličky asi 4 cm dlouhé. Všechny přísady, kromě oleje smícháme v míse a promícháme s masem. Necháme v chladnu 24 hodin uležet.
Před přípravou rozpálíme olej a směs na silném ohni za stálého míchání smažíme 6-8 minut.
Odebírat nové komentáře a uvaření tohoto receptu do upozornění
Přečtěte si recept na Vepřové nudličky smažené (šuei-ču-žou)
@esmeralda Občas je to pátrání docela vzrušující, nehledě na to, že se dozvíš o životě lidí i celé zemi a pak to začne dávat smysl
Hodně jídel je skoro stejných, podobných na všech kontinentech jen s rozdílnými názvy a vědci seriózně bádají jestli tam vznikly, jestli rostliny tam rostoucí jsou původní atd., taky o tom ráda čtu 
, i když jsme měli doma na půl roku Čilana a ke konci mu chutnaly všechny omáčky a náš český chleba, který po začátku nechtěl, protože je kyselý, si vezl dva bochníky sebou domů 
Koprovka a křenovka, tak jak je známe my, by Číňanovi nešmakovala
Tenhle recept spíš připomíná oblíbený Katův šleh (Kaťák) šmrnclý čínou, kde v české verzi je kečup
a v názvu (šuei-ču-žou) je docela zavádějící, jak píše birkana 
@esmeralda, ty hranolky k tomu docela šly jíst; byly vhodné v případě, že někdo k rýži vyžadoval omáčku nebo aspoň více šťávy. K mastným hranolkům už to tak „suché“ není. Chápu, že dnes je to úsměvné. Ale v ČSSR před víc jak třiceti léty…
Daduuja, máš naprostou pravdu. A pátrat, kde co původně vzniklo, je asi práce na kterou nemám trpělivost, ale ráda o tom čtu. Vařené hovězí přímo miluji třeba s koprovou nebo křenovou omáčkou. (Jako dítěti se mi po obou zvedal žaludek)
.
Birkana, moc mě rozveselilo, že servírovali s touto „pseudočíňárnou“ hranolky nebo topinky. Ale proč ne. Proti gustu…
@esmeralda nebudeš asi daleko od pravdy s gulášem, když se podíváš do historie -
„Ve vodě vařené hovězí maso“ 水煮牛肉 (shui zhu niu rou) vzniklo prý za dynastie Jižní Song (1126 – 1279) v oblasti dnešního Zigongu v provincii Sichuan, kde se těžila sůl. V té době tahali vozy a stroje hlavně buvoli, čas od času se některý strhnul, a protože sůl byla snadno k mání, dělníci buvola zabili, maso nařezali na plátky a vařili ve slané vodě. Jídlo mělo výraznou chuť a rychle se rozšířilo. Později bylo dál vylepšováno mistry kuchaři co do složení i postupu přípravy, a tak vzniklo dnešní známé „ve vodě vařené hovězí maso“.
@esmeralda, ono to vůbec špatné není (krom poněkud zavádějícího pojmenování šuei-ču-žou), klidně vyzkoušej
. V osmdesátých létech to opravdu u nás „frčelo“; podávaly se k tomu také bramborové hranolky nebo jen česnekované topinky
.
O této věhlasné české „číňárně“ mi už před třiceti lety s nadšením vyprávěl jeden nověpříchozí. Snad to budu muset vyzkoušet. Jen tak mimochodem, ten vývar mi tam vůbec nechybí. Tekutina by z toho udělala guláš!
@birkana máš pravdu, Tompa byla červená
, na lečo ve sklenici si pamatuju, ale jen na to ve kterém byly i okurky+cibule, papriky, rajčata a olej. A právě těma lečama mělo skoro všechno jídlo sladko-kyselou chuť, pravou čínskou 

a taky konzervu - Lečo s moravskou klobásou!
Ráda vzpomínám
Já jsem fakt milovala míchaná vejce se sladkokyselým lečem
Příspěvek upraven 26.06.15 v 10:23
@daduuja, Tompa byla o pár let později a byla v ní rajčatová šťáva. To Sterilované lečo s olejem používali i profi kuchaři (v letech 1982 - 1989 jsem viděla na vlastní oči s dioptriemi
)
; obsahovalo opravdu jen cibuli, papriku, rajčata (!) a v tekutině olej, bez klobásy. Bylo husté, neokradené, jak je špatným zvykem vyrábět dnes
. Prostě bylo velice podobné doma dělanému zavařenému.
Příspěvek upraven 26.06.15 v 10:01
@birkana tp lečo s olejem, myslím, že to byla Tompa a mně v té době chutnala, tomu dodalo pravý šmrnc kaťáku
Ale na tu dobu a na to, co jsme o čínském vaření věděli a hlavně tady sehnali za suroviny, to bylo nadčasové, exotické a dobré 
Já švej dělám podle kuchaře z boleslavské Číny, recepty ve spolupráci s našimi kuchaři počeštili kuchaři z Číny, kteří dovezli i suroviny.
Potom už záleželo na zdatnosti kuchaře jak v prezentaci pokračoval. Boleslavská Čína byla vyhlášená a rezervace se objednávaly týdny dopředu, dnes nevím jak vaří, i když jídelní lístek je vpodstatě stejný jako na začátku v 70. letech.
Je s podivem, co všechno vydávají za pravou čínu praví čínští kuchaři v pravých čínských restauracích v Česku

Tento recept mi silně připomíná „Čínu“ z počátku osmdesátých let, kterou svobodní mládenci vařili svým láskám, když chtěli „oslnit“ v očekávání příjemného večera (a noci
). Ještě navíc se ale přidávalo trochu konzervovaného leča s olejem, které už asi neexistuje.
@daduuja, jistě máš na mysli toto Šuej-ču-žou od @Pepino . Recept je téměř totožný s tím z Čínské kuchyně (Tomaník, Skřivan, Vít), kde se používá obojí „zelené“ - špenát i zelí. Podle toho receptu jsme tehdy vařívali zaručeně pravého „švejka“
@georgehradec mně taky většinou chutná co si uvařím
, ale u švej mi chutná právě ta omáčka k rýží, proto se mi zdá, že je to bez podlití suché 
Pepíčka taínek-Pepino tu má taky recept na švej a ten mi je sympatičtější.
zloutky
Cinani davaji vetsinou bilky na zatahnuti a zahusteni do stir fry
Vývar mi nechyběl a bylo to dobré!
Příspěvek upraven 25.06.15 v 12:28
@georgehradec v receptu určitě chybí vývar, v tomto případu bych za pepíčka ruku do ohně nedala
.
Přidávám rýžové víno a čerstvé špenátové listy, stejně jako Aftic http://www.labuznik.cz/…zou-pro-iva/
Je vidět jednoduchý recept s dostupnými ingrediencemi. Jdu do toho. Dnes namíchám a naložím. Díky za inspiraci. Pepíček je záruka kvality.
Zítra dám vědět a ohodnotím. Ať nám plotna nevychladne! Mějte se báječně! 