Zelný salát

ještě pořád schovávám, takže - pokud na to nezapomenu, určitě se ten recept pokusím vyhledat.
Mimochodem, UM byl ve své době úžasný.

za časopis UM? Děkuji .

také je mám schované…

Neprolistovaly byste. Budete určitě zajímavé podívat se po letech na nejlepší časopis našich mladých let. Děkuji a přeji pěkné slunečné Velikonoce .

myslím, že už něco pamatuji, ale časopis UM mi tedy nic neříká… Své mládí jsem pročetla a povystřihovala a poslepovala s ABC.
A jsem tak mladá, že si pamatuji ruské tanky v Budějcích na náměstí

vycházel na konci 80. a začátku 90. let, ve své době to bylo zjevení. Na stáncích se moc neohřál, jednak ho chodilo jen pár kousků, jednak o něj byl velký zájem. Bylo tam všechno - kultura, umění, životní styl, šití, recepty…, ale vše bylo podané jaksi neotřele a do té doby nezvykle.
Na webu jsem našla obrázek obálky jednoho z (nejspíš posledních?) čísel: http://odklepnuto-aukce.webnode.cz/products/um/

Prolistuju, prolistuju, ale až po svátcích, omlouvám se - ještě nemám uklizeno a navíc mi dnes přijede tchýně…
P.S. Jen doufám, že recept nebyl v jednom z těch asi dvou-tří čísel, které se mi tenkrát nepodařilo koupit.

proč mi ten časopis nic neříká. V té době jsem pročítala popůjčované Burdy, stála frontu v Praze v Jungmanově ulici na nová čísla a obšívala a obplétala jsem děti, manžela i sebe. Ještě jsem občas koupila slovenský časopis Dorka nebo naši Praktickou ženu.

Burdu jsem v té době taky kupovala (mmch. kupuju ji dodnes), taky pilně obšívala sebe i své okolí, ale tenhle časopis byl prostě jiný.
Na druhé straně - z dnešního pohledu to vlastně zas tak nic světoborného nebylo, podobných časopisů se v každém novinovém stánku najde několik.

už som ale zvedavá na ten recept.

Prohlížím si vždy u kadeřníka ten její výstavní štos časopisů a----nic. Sice je vše v dokonalém balení
ale …nic.
To UM nejenom bavil a těšil, ale inspiroval. A ne k tomu jak si nechat zvětšit prsa, ale jak si vylepšit život. A to bylo tenkrát hodně. Fakt Di, to bylo tenkrát moc.
Pozdravuji Tě a přeji veselé pondělní vyšlehání.

Já vím, tenkrát to byla taková podivná bezvýchodná doba, mysleli jsme si, že v tom systému budem žít až do smrti. Takže každý „ostrůvek pozitivní deviace“ potěšil, asi jsme tenkrát různé (z dnešného pohledu triviální) maličkosti vnímali nějak silněji.
A dost, jdu hledat, uklizeno je, navařeno taky, tchýně si čte, tak mě snad na chvíli omluví.

Jsi zlatá

Tak jsem všechny svoje UMy zodpovědně prošla (jen receptovou část), sentimentálně si zavzpomínala, i slzu zamáčkla - a nenašla (zelné saláty jsem našla asi 4, od Karla Ludwiga - mmch. jeho manželkou byla kdysi Věra Chytilová, ale to asi víte - bohužel žádný). Muselo to být v těch, které se mi nepodařilo koupit. Moc se omlouvám za vzbuzování planých nadějí.

Dík za tvoji námahu. A co ty saláty, co jsi našla. Nestály by za hřích?

podle zběžného přelétnutí (fakt jsem se soustředila jen na toho Ludwiga) myslím, že ne - vše v současnosti již běžně známá klasika.
Co mě ale pobavilo, byly prastaré články na téma jak se pečou tartes, jak se dělá humus, co s kus-kusem, jak se vaří vietnamská polévka bun-tcha, nebo co si počít s dýní Hokkaidó. Asi byli vizionáři, všechna tahle momentálně hodně populární témata probírali už tehdy.

ani se ti nedivím,žes nenašla................vždyť to je téměř nemožné najít jeden prastarý recept a ještě z časopisu,který ani nemáš.Nebo sis nekoupila…ale co já vím,tyhle fajn staré časáky jen tak někdo neprodává,prostě je vlastní,protože ho k nim zřejmě poutá nějaký vztah a nemyslím hned nostalgii...................:-)

jestli jsi ho nekdy delala, nevzpomenes si na ingredience? To uz by se dohromady davalo lip. Nebo si dej inz nekam ze koupis UM 

paní Věru Chytilovou, coby jeho exmanželka, třeba bude recept znát též. 

A co takhle zkusit knihovnu? Určitě ho má Národní knihovna v Praze, dokonce všech 7 let.