Moje čeština

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
 
AFTIC
122 příspěvků 29.05.08 14:25
MOJE ČEŠTINA

Vážená lucianko,
(pozor, je to dlouhé a s mnoha gramatickými chybami).

Nejste první kdo si na moji ubohou češtinu stěžuje, ale starého psa novým trikům nenaučíš, tudíž Vám asi nezbude než využívat práva volby a mé příspěvky prostě nečíst, aby Vám to náhodou nezpůsobilo nějakou újmu.

Já už se ani nenamáhám to stále zdůvodňovat a mám tady prostě něco co jsmem již několikrát uveřejnil jinde a tak zde uvádím hlavně pro ty případné další čtenáře protože jak vím nejste jediná komu má čeština vadí.

Žiji již od r. 1968 na západě na protest obsazení Československa vojsky USA (rozuměj Udatná Sovětská Armáda), což vypadalo bohužel jako „na věčné časy“, a proto jsem se v té době zařekl, že dokud nebude Československo opět svobodné, že nenapíši česky ani řádku, a mohu se pochlubit tím, že jsem dodržel své slovo až do Sametové revoluce.

Tím pádem jsem češtinu málem zapomněl, a dnes mluvím a píši několika cizími jazyky, ale žádným z nich „comme il faut“, a mojí největší slabinou je čeština, ale tu nepovažuji za cizí jazyk.

Nicméně si myslím, že štěkáte na špatný strom.

Já při každém mém příspěvku neopakuji, že moji češtinu musí moji čtenáři brát s reservou, čemuž se anglicky říká:„Take it or leave it“, neboli tak jak je, ale tak to prostě je.

Podívejte se, ne kolik článků, ale kolik stránek relativně dobrých odborných informací napíši v češtině za rok, a eventuálně se podívejte kolik jsem při tom udělal překlepů či gramatických chyb a uvidíte, že ve srovnání s některými Čechy to není zase tak hrozné.

K tomu ale byste musela přičíst všechny kuchařské knížky a jiné články které jsem napsal v češtině, nemluvě o tunách materiálu který jsem napal v jiných jazycích ale to mi zpravidla někdo opravuje.
Vím ale, že v Česku je teď hlad po hodnotných odborných informacích a proto to prostě mydlím jako Baťa cvičky a jelikož kolikrát nemám čas po sobě něco přečíst tak to podle toho vypadá, což musím přiznat, že mi dost vadí a velice se za to za to stydím, ale nechci se za to do smrti omlouvat.

Já vím, že v Česku každý pořádný ředitel nebo vedoucí pracovník má buď sexretářku nebo písařku, a že dokonce i některým autorům jejich práci někdo přepisuje, ale já chudák jsem na všechno sám.

Já se také nestydím přiznat, že čeština nikdy nabyla moje forte a že jsem se ji musel doučovat až při studiu cizích jazyků protože bez znalostí češtiny to nejde.

Teď ale i k mé přemíře angličtiny.

Pokud někdo čte více mých článků tak mu dojde, že jsou to z větší míry odborné články z pohostinství které píši na základě mých osobních zkušeností z celého světa a nejenom z Ameriky, jak se mnoho lidí domnívá.

Já vím, že moje osobní zkušenosti jsou některým lidem solí v očích a proto se v Česku našel i takový „odborník“ konkrétně bývalý president AKC Julius Dubovský, který mi kdysi napsal:“Miku, měl bys psát méně o sobě a spíše psát, že tam a tam to dělají tak a tak“. What a bullshit! (To vám asi překládat nemusím). Je až neuvěřitelné co všechno se dá závidět.

Při čtení mých článků byste si také musela nutně povšimnout že i když ne stejnou měrou, tak používám výrazy francouzské, německé, španělské, italské či jiné, ale jejich význam nebo jejich český ekvivalent většinou napíši a některé ruské výrazy dokonce napíší v azbuce, ale to vše má svůj význam.

Česká pohostinská odborná literatura se kdysi bez francouzštiny neobešla a na některých odborných školách byla francouzština dokonce povinná, a kdo v pohostinství nemluvil francouzsky nebyl odborník, a tak jsem se již v 15 letech hned po vstupu do učení začal učit francouzsky.

Já toho sice nelituji protože díky tomu jsem byl již v mých 17 letech ve Francii. Moje francouzština byla sice Unter Hund, ale když jsem se v ní pak zdokonalil tak mi pomohla k mnohým dobrým postavením. Dnes ale jak jste si ale také povšimla francouzštině odzvonilo i v diplomacii a o gastronomii (mimo České republiky) ani nemluvě.

Podobně je to s moji němčinou. Učil jsem se za druhé světové války, kdy tu němčinu mnoho lidí bojkotovalo a do jisté míry právem, ale v pohostinství se bez němčiny se tehdy také nikdo neobešel, ale v tom ohledu jsem měl také štěstí protože pocházím ze Sudet, takže němčina byla moje druhá Muttersprache.

No a pak přišlo osvobození od té němčiny a naši vzoři přišli s ruštinou. Musím se přiznat, že jsem tu ruštinu nenáviděl jako spousta jiných lidí a že nebýt Dr. Rudolfa který mně na hotelovce v Mariánkách tu ruštinu učil a který mně nechal projít, tak bych tu školu díky té ruštině asi nikdy nedodělal.

Ale ne nadarmo se říká – odříkaného chleba největší kus. Měl jsem totiž později několik zaměstnání kde jsem se bez té ruštiny neobešel a v letech 1990 až 1995 jsem dokonce měl jednu kancelář v Moskvě a tak jsem se ji také musel tvrdě doučovat.

Já jsem pragmatik a věřím na to, že dnes se člověk musí učit jen to co může ve svém životě uplatnit (případně zpeněžit), což je mnohdy na úkor mého všeobecného vzdělání, ale na ty jazyky nedám dopustit.

Někdy tak v roce 1949 jsem se začal učit v Praze španělsky přestože jsem vlastně ani nevěděl proč, ale ta španělština mi pak přišla vhod v Chicagu, kde bez španělštiny se s vašimi španělsky mluvícími zaměstnanci ani nedomluvíte. Ale není k zahození ani teď protože bydlím asi hodinu jízdy od Mexika, takže vím co je manana.

Tím to ale nekončí. Přesto že nejsem žid, tak jsem měl kdysi nabídku ředitele hotelu v Izraeli, ale s jednou podmínkou, že budu mluvit hebrejsky. Začal jsem se tudíž hebrejštinu učit a když jsem už docela obstojně mluvil a dokonce i psal, tak jsem ten job nedostal. Ce la vie. Ale nakonec i ta hebrejština mi byla kolikrát užitečná.

No, jestli je vám to málo, tak se mohu pochlubit tím, že z podobného důvodu jsem se kdysi začal učit indonésky. Sice jsem toho hned nechal, ale dnes mně to mrzí protože indonéskou kuchyni mám docela rád a v Indonésii jsem byl a bývalo by mi to přišlo vhod.

Já již od útlého mládí studuji etnické kuchyně a považuji se v tom směru za odborníka, ale k tomu potřebujete znát gastronomickou hantýrku dané země. Proto například před napsáním mé Italské kuchyně jsem studoval i italštinu. No není to nic moc, ale k tomu abych přelouskal nějakou italskou kuchařku mi to stačí.

Strávil jsem nějaký čas v Severní Africe a v poslední době téměř dva roky v Egyptě ale arabsky neumím i když jsem se o to dost pokoušel, ale bez toho se nejspíše obejdu.

Angličtina
Já nejsem ten typ který říká:“Já sice na jazyky nejsem, ale pusťte mě do Ameriky na dva či tři měsíce a budu mluvit anglicky jako když bičem mrská“.

Já jsem byl za mlada u skautů a proto jsem rád na vše připraven a na Ameriku jsem se připravoval 20 let, včetně té řeči takže v mém případě jsem po 2-3 měsících mluvil anglicky, ale že by to bylo jako když bičem mrská se nedá říci ani dnes.

Já jsem také tak trochu lidový vyprávěč a proto Vám k tomu jako obyčejně musím přidat příhodnou historku…

JAK SE UČIT CIZÍM JAZYKŮM
Případová studie
Před několika lety za mnou přišla z Česka na delší čas moje sestra. Amerika se ji docela líbila, ale byla jako mnoho lidí kteří ji navštívili o mnoho ochuzena protože nemluvila anglicky.

Občas jsme ji vzali do Berwynu a do Cicera, což jsou české čtvrtě kde je dokonce i Čermákova ulice a kde angličtinu vůbec nepotřebujete protože se všude mluví česky, ale jinak všechny nápisy jsou tam anglické (a dnes již i španělské), ale česky nic. V Ciceru vychází sice české noviny ale ty se podle mě nedají vůbec číst. Televize je v Americe také v několika jazycích ale v češtině také ne.

Abych to ale zkrátil. Moje sestra jelikož se chtěla k nám ještě několikrát vrátit, tak aby si to při příští návštěvě lépe vychutnala, se ve svých asi 60 letech rozhodla, že se bude učit anglicky.

Po několika týdnech mi napsala, že jí to moc nejde a že prostě na ty jazyky nemá hlavu jako já. Teď když ale vím, že čeština připouští i některá slova která kdysi byla tabu, Vám mohu napsat co jsem sestře napsal já.

Milá sestro,
Já připouštím, že mnozí Češi jsou vzdělanější než jsem já a že se možná učí hlavou, protože hlavu možná máme každý jinou, ale já věřím na jedno a sice na to, že prdel máme všichni stejnou, a tak já se neučím hlavou, ale prdelí. Prostě si sednu na prdel a tak jak Lenin kázal se učím, učím a učím až mi to do té hlavy z té prdele dojde. 
Proč se vůbec abgébuji tím přidáváním cizích odborných výrazů, ať již anglických či jiných k mým příspěvkům?

Bez angličtiny se v EU dříve nebo později neobejdeme a to není z mé hlavy. Já ničemu jinému než pohostinství nerozumím a proto zaměstnancům v pohostinství, ale i hostům k mým příspěvkům na internetu (nevím jak se tomu česky říká) přikládám ty cizí výrazy aby se eventuálně mohli v gastronomii orientovat bez nějakého hlubokého studia cizích řečí.

Je to hlavně kvůli těm mladým Ganymedům kteří buď nemají ani tu hlavu a ani ten Sitzfleisch (prdel) k tomu, aby se některé zajímavé věci ze současné gastronomie dozvěděli.

Web (také nevím jak se to řekne česky) mimo to že je relativně zdarma má tu výhodu, že ho můžete otevřít nebo ne, že můžete vynechat nebo smazat co se Vám nelíbí a to je také vyjádřeno tím sterilním anglickým TAKÉ IT, OR LEAVE IT.

Ještě bych k tomu chtěl dodat, že jenom angličtina už dnes také není něco bez čeho se ve světě obejdete. Já jsem denně na internetu a sleduji cvrkot téměř v celém světě ale při tom se jedním okem dívám na televisi ale ne jen na tu americkou. Sleduji téměř denně jeden velice zajímavý čínský kanál (program) a musím vám říci, že je to velice zajímavé vidět kolik mladých lidí v Číně mluví téměř plynně anglicky. Zdá se ale že nejsem sám kdo se na tento kanál dívá. V posledních několika letech nejpopulárnějším cizím jazykem na amerických universitách je čínština.

Já jsem na rozmach čínského cestovního ruchu v českém odborném tisku již upozorňoval, a dokonce jsem napsal, že kdybych žil v Česku a byl mladší, že bych se již určitě učil čínsky, protože se obávám, že Číňané se česky učit asi nebudou, nehledě k tomu, že Číňanům dělá potíže vyslovit slabiku „r“, takže ani jedno to sprosté slovo které „r“ obsahuje by neuměli vyslovit což by byla velká „pldel“. 
Musím zakončit tím mým obligátním…

Spolu s Voltérem považuji za své právo říkat co si myslím, ale do smrti budu obhajovat vaše právo mi odporovat, nebo hledat pravdu někde jinde. Když všechno selže, tak se pokuste použít mé rady.

Já vím, že ta moje čeština je „Unter Hund“, ale to už asi lepší nebude. Nicméně za používání anglických či jiných cizích odborných výrazů se neomlouvám, jednak je většinou vysvětlím v češtině a také si myslím, že dnes po vstupu do EU by mi měli mnozí pracovníci v pohostinství být vděčni, protože bez některých těchto výrazů se za nějaký čas v EU už asi neobejdou.

Moje příspěvky musíte hodnotit zda po odborné stránce mají nějakou hodnotu nebo jestli někoho pobaví a to zda jsou gramaticky správné to bohužel musíte přehlédnout nebo prostě to nečíst.

M. Klima


Reklama


Reklama

Reakce:
 
gemma
245 příspěvků 29.05.08 22:54
Afticu,

Ten tvůj příspěvek vůbec, ale vůbec nesouvisí s dietami a výživou. A ten pán měl pravdu, je to ukrutně dlouhý blábol jen o jedné věci, o Tobě. Přesně mi připomínáš ty, kteří v emigraci neuspěli a tak teď hází ramena ve své původní vlasti. Prosím tě, drž se při zdi nebo si tu lidi budou myslet, že jsme všichni takoví.

 
AFTIC
122 příspěvků 30.05.08 04:49
Pane gemma

já si hned tak s někým netykám, obzvláště ne s lidmi kteří se stydí za své jméno. Já se také s každým o gastronomii, jídle a dietetce nepolemisuji, ale v tomto případě se jednálo o kritiku mé češitnay.

Mimo jiné já nidky neminu příležitost se o sobě zmínit, to je totiž můj trade mark. Nicméně i Vám patří to, abyste mé bláboly nečetl protože byste si mohl ublížit. Napište mi ale Vaše jméno a Vaši adresu a já Vám na toto téma napíši více.
M. Klima

 
gemma
245 příspěvků 30.05.08 11:35
Afticu,

jak už jsem psala, blábolíš. A navíc neznáš pravidla internetu. Vše, co jsem povinna ti o sobě říct, najdeš v mém profilu a na tomhle fóru se tyká.
Zato ty se tu předvádíš jako grafoman a egoman a děláš tak ostudu všem slušným emigrantům.

 
Alis
2617 příspěvků 04.06.08 05:42
Pane Klímo,

sice nechápu, proč se váš sáhodlouhý rozbor vaší zapomenuté rodné řeči objevil v rubrice Diety a zdravá výživa, zřejmě pouhý omyl.
Kdybych měla z vašeho vyprávění udělat stručný výtah, myslím, že by vystačila jedna věta: „Spoustu jazyků se začal učit, žádný nedovedl k dokonalosti a svou rodnou řeč vlastním rozhodnutím zapomněl.“ (Rusům se podařilo potrestat vás hned dvakrát, vyhnat vás ze země a vzít vám vaši mateřštinu. )

Vítejte v klubu nedouků, mezi které se také počítám :-))
Alena Hradcová

 
AFTIC
122 příspěvků 04.06.08 11:46
Pro alis a všechny kterých se to týká

Vážená paní nebo slečno Hradcová,
oslovujete mně přímo, a to mým plným jménem a vážím si toho, že jste se i vy svým plným jménem podepsala.

Ne že bych na tom rajtoval, ale prostě si myslím, že člověk by se neměl za své jméno stydět.

Nemáte pravdu, že ten můj článek se neobjevil v rubrice diety omylem. Je sice pravda, že měl být jako odopověď luciance na její povzdech nad moji češtinou, ale jelikož není jediná kdo si na moji češtinu zcela oprávněně stěžuje, jsem se pokusil se nějak ospravedlnit.

Máte ale pravdu v tom, že by bývala stačila jedna věta, ale ono to tak jednoduché není. Já totiž, oproti mnohým jiným emigrantům kterým již po několika letech emigrace dělalo potíže mluvit česky (Ivan Lendl) mluvím ještě docela obstojně česky, ale prevít je to psaní, za což se tedy skutečně již omlouvat nebudu.

Nemáte ale pravdu, že mně z mé rodné vlasti vyhnali Rusové a že mně potrestali tím, že mi vzali moji mateřštinu.

Rusové, totiž něco takového jako je vyhnanství neznali, ti to řešili „přesídlením“, což dělali s celými národy a někoho jako jsem já by bývali prostě polali na Sibíř.

Nebyli to ale vyloženě Rusové kdo mně k mé emigraci přiměl, ale tehdejší režim.
Za tu první emigraci v roce 1945 jsem si to v Česku odseděl a za tu druhou se mi to teď někteří lidé snaží osladit.

Musím se ale také ohradit proti označení nedouk, ale to je jen proto, že nevím co je měřítkem toho „doučení“. Vezměte si například kolik lidí se učí hrát na různé hudební nástroje aniž by chtěli být nějakými virtuosi, nehledě k tomu, že k tomu je potřeba i nadání.

Podud se ale těch jazyků týká, tak máte pravdu v tom, že jsem se spoustu jazyků začal učit, ale mohu vás vážená Aleno ubezpečit v tom, že o nějakou dokonalost v žádné té řeči „z vlastního rozhodnutí“ jsem se ani nepokoušel, protože bych to všechno býval nestačil a mě z praktických důvodů šlo o kvantitu a ne o kvalitu.

Já bych totiž chtěl mít ten čas který jsem ztratil učením se věcí které jsem nikdy v živote nevyužil ani k výkonu mého polování ani k vlastnímu potěšení. Já například teď na stará kolena se pro vlastní potěšení chci začít učit čínsky což považuji za jazyk budoucnosti, což mi ale jako obyčejně mnoho lidí nevěří.

Lidé kteří mně ani neznají o mně říkají, že jsem grafoman, egoman a nevím co všechno jiné a v zá:,–(ě mají pravdu a to nevědí o celé řadě mých dalších špatnýh vlastností. To ze mně ale udělala ta emigrace a hlavně Amerika, ale já se za to nestydím ba naopak, protože je to můj trade mark neminu ani jednu příležitost abych se nezviditelníl už jenom proto, že se nemámá za co stydět, což jsem také někde již popsal.

Také o mně říkají, že jsem v emigraci neuspěl, jako kdyby jim na tom záleželo. Mluví také o „slušných“ emigrantech, ale já bohužel mám zkušenosti i s těmi neslušnými a Vás vážená Aleno mohu ubezpečit, že jsem ani emigrantům ani ostatním Čechům v emigraci nikdy ostudu nedělal, ba naopak.

Já ničemu jinému než pohostiství nerozumím a pokud se toho týká tak již v Česku jsem většinou hrál prvé housle a mám hmatatelé důkazy že i v zaharničí jsem byl velice úspěšný jako odborník v pohostisntví a konzultant.

Já nejsem filolog ani lingvista ani odborný pedagog, ale byl jsem v mnoha zemích relativně úspěšný i jako odborný čitel a to právě proto, že jsem se snažil mé studenty učit jen věci které budou moci využít ku svému povolání nebo je nějak zpeněžit, nic méně –nic více.
P.S.
Toto vážená Aleno nepíši jenom Vám, doufám totiž, že si to přečtou i jiní.
S pozdrvem Michael (Mike) Klima, jinak zvaný Aftic

 
Alis
2617 příspěvků 06.06.08 05:49
Pane Klímo,

napsala jsem vám soukromou zprávu na Labužníka. Alena

 
AFTIC
122 příspěvků 06.06.08 09:30
Vážená Aleno

Ztím na aftic@aol.com nic nepřišlo, zkuste to poslat na afticeuro@aol.com
Děkuji,
 Mike

 
starymistr
1 příspěvek 06.07.10 14:39
Letní škola čínštiny - možno vyzkoušet

Ve Svatém Janu pod Skalou u Berouna je od 10.7. do 20.7. Letní škola čínštiny. Místa jsou ještě volná - blíže na http://www.svatojanskakolej.cz/index.php?…

 
Wolfg
583 příspěvků 06.07.10 18:07
Čínština? Co jinýho!

Ale jak můžou bejt ještě dnes volný místa? By měly jít na dračku a přihlášky bych hledal pod pultíkem, ne?

 
Alice_G
505 příspěvků 06.07.10 20:15
Ani diety, ani zdravá výživa

Ptají se švédského, amerického a českého studenta, za jak dlouho se dokáží naučit čínsky. Švéd říká: koupím knížky, budu šprtat, najdu učitele, vidím to tak na 2 roky. Američan říká: koupím audiokursy, prozkoumám internet, najmu rodilého mluvčího - odhadem tak za rok. A český student: jsou na to skripta? Jsou? Takže 14 dnů, ale ta poslední noc bude fakt dost záhul.

To jen reakce na wolfa a letní školu.

 
Alis
2617 příspěvků 06.07.10 20:35
Alí...

od 10. do 20.7. čínština, a co pak? Nebudou ty prázdniny nějak nevyužité? Zbývá 40 dní, to jsou čtyři další jazyky… mohlo by se dostat i na tu indonésštinu, co myslíš?


Reklama

 Váš příspěvek

Reklama

 Newsletter

Milujeme vaření, nikoliv spam. Přihlaste si novinky z Labužníka.

Přihlásit se k newsletteru

Reklama

Naši partneři

Vitalion

zdraví, nemoci, léčení
www.vitalion.cz

eMimino

těhotenství, děti, rodina
www.emimino.cz

Recept na jídlo

recepty, jídlo, vaření
www.receptnajidlo.cz