Pracharanda, prachanda?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Pracharanda, prachanda?
Nějak mě to napadlo u toho příspěvku s Pragandou… Tohle slovo si pamatuju z Drdových pohádek o jablíčku parohátku a hruškách ušatkách - z těch hrušek dělala nějaká dívčina pracharandu (nebo prachandu, teď nevím). Zřejmě je to nějaká krajová záležitost, nevíte, jak se to dělá? To jsou povidla, nebo drcené sušené hrušky?
- Citovat
- Zmínit
Reakce:
B je správně
aspoň jsem to tak vždy slyšela, sypaly se tím vařené taštičky podobně jako strouhaným perníkem, nebo se dává na koláče jako drobenka, ale jen jsem o tom četla, nikdy jsem to neochutnala. Sušené hrušky jsou moc dobré.
- Citovat
- Zmínit
Já bych řekl, že správně je za A.
V těch pohádkách to byla vždycky pracharanda, většinou to bylo krkonošsko a jsou to pomleté sušené hrušky.
- Citovat
- Upravit
Tak malé upřesnění, Pardubický rozhlas:
Hrušková pracharanda
Postup:
Výborná hrušková povidla, ale ze sušených hrušek, takže se nejdříve ty hrušky musí usušit (v sušičce či troubě to dnes není žádný problém) na křížaly a ty se pak roztlučou na prášek a povaří s cukrem, trochou vody a skořicí.
- Citovat
- Upravit
a aby v tom byl zmatek úplný:
44. Pracharanda
Z babiččiny kuchyně - Zralé, ale ne příliš měkké hrušky opláchneme vodou a sušíme v troubě. Celé, i se slupkou a jaderníkem. Sušení trvá asi 10 hodin. Začneme při 60OC, když jsou hrušky polosušené, zvýšíme teplotu na 80OC a na závěr je dosušíme znovu při nižší teplotě. Usušené hrušky nastrouháme nebo umeleme a promícháme je s cukrem a skořicí. Pracharandu používáme k posypávání ovocných knedlíků, škubánků, bramborových šišek nebo sladkých kaší.
- Citovat
- Upravit
Za páté
Hrušková pracharanda
Sušené hrušky se roztloukly na prášek. Pracharanda se dělala z hrušek horší jakosti. Utlučená se „prosejvala“ přes cedník a skladovala v kameninovém hrnci. Pracharandou se sypala kaše i škubánky, různé moučníky, podobně jako perníkem nebo sušenou mrkví. Když se pak pracharanda rozdělala horkým mlékem, dávala se do buchet smíchaná s vařeným mákem, povidlama nebo i samotná.
Jiří Marhold: Krkonošská kuchařka
- Citovat
- Zmínit
...
Je to už padesát let, co maminka dělávala škubánky s pracharandou. Já je tak nerad. Otec hrušky podélně rozkrájel na půlky a ty pak v troubě sušil. Nejlepší byly takové napolo, ty jsem zas miloval. Jenže pak se usušily, daly se do plátěného pytlíku od mouky a pověsily nad sporák. Když je maminka potřebovala, tak je pomlela na strojku, (myslím že na mák), pak na pánvičce orestovala stouhanku, přidala mleté hrušky a cukr a sypala tím škubánky. A máslo, žádný olej. Půl století, ještě dneska cítím jak mi to vázne v krku…
- Citovat
- Zmínit
Sakra,
to je možností , takhle od pohledu by to mohlo být chutné, i když dost pracné, ale zase ten poslední příspěvek je dost odrazující. Díky za odpovědi.
- Citovat
- Zmínit
...
Na mne nedej, já mám zvrácený pohled na bezmasou stravu
- Citovat
- Zmínit
Zapáté
Pracharanda se bohužel nedělala z méně kvalitních hrušek, ale z hrušní „vyšlechtěných“ a speciálně pro tento účel pěstovaných. Měly malé plody, velmi sladké, tuhé a silně aromatické.
Pracharanda byla pro chudé např. náhražkou za cukr+perník na sypání lívanců ap.
- Citovat
- Zmínit