Musím se s vámi podělit o hezkou pasáž z této knížky. …a jakpak
se ti vedlo s božím darem? Ani se nechlubíš, optal se hospodář,
převlékaje se v přístěnku za loži, kde na dřevěných hřebech visely
suché šaty.
Selka beze slova vyšla ven do výměnkářské světničky, tam na prknech
leskly se do zlata vypečené mazance a na slaměných košinkách chladly
vysoké bochníky chleba. Teplý chléb-i pro zdravého jed. Chléb
z pece-žaludek nechce, ale z lísy i mrtvého vzkřísí. Proto selky při
každém pečení vyškrabou díži a z toho těsta upekou mnohem menší
rozpek, který rychleji chladne než velký bochník. Viděli jste někdy
povedený rozpek ze žitné výražky? Zapečená sůl a drobné rohlíčky
kmínu ježí se na jeho povrchu, svrchní kůra dělí se jako šachovnice
v pravidelná pole, jak ho selka nožem nařízla ještě dřív, než ho ila na samý kraj pece, spodní kůrka bílá a
hladká, když na ní kotníkem zaťuká, zvoní jako sklo, lehký je jako
peří, zkynulý jako buchta, a střídka jeho je kyprá jako vlna, vonná a
chutná tak, že se s ní nic na světě srovnávat nemůže.....Takový rozpek
přinesla teď selka na dlani a položila ho na stůl.
Ach , ten se povedl! Zavelebil Král a pocítil, jak dravý hlad ho nutí, aby
popadl nůž, ukrojil si patku a zakousl se do ní. Ale i děti hrnuly se ke
stolu, neboť i ony ještě dnes musily se postit a bez snídaní čekaly na
oběd. Malá Marjánka sice tajně přiživovala se u Pepky, kterou měla na
starosti, upíjela jí mlíčka i několik lžic kaše, Hanýžka však, která
se musila otáčet ustavičně kolem matky, nosit jí chléb k peci a od peci,
obskakovat jí, když v neckách válela těsto na mazance, odolala statečně
všem pokušením, neurýpla si ani kousíček másla a nesmlsla ani jediné
rozinky.
Jak všem zato teď chutnalo! Na míse kouřila se z kyselého mléka polévka
smetanou zalitá, tak zdravá, že vyhání z těla devateru nemoc, rozehřeje
a rozproudí krev, takže po každé lžíci volají všecky žilky v těle
ještě! ještě! K tomu jsou brambory na loupačku, krásně vařené,
moučné, jež sice dusí v hrdle, ale polévka je spláchne a odplaví až do
žaludku, kde si poleží a zasytí i největšího jedlíka. A nakonec čeká
všecky vzácná pochoutka. Selka v dobré náladě, že se jí boží dar tak
vyvedl, aby i ostatní potěšila a rozradovala, odskočila od stolu do sklepa,
přinesla na čistém talíři zbytek veliké hroudy čerstvého, jako kanárek
žlutého másla a postavila je k rozpeku.
Pomazanka! Zatleskala ručičkama malá Marjánka. A na rozpek děti! To abyste
mámě políbily ruku, přidal se k chvále muž a už nožem křižoval
spodní kůrku, už načínal bochníček, až to chrustalo, už si nechal
skrojenou patku, mazal a podával selce.
Taková pěkná, vzácná chvilka lidského štěstí a spokojenosti snesla se
v té chvíli na měkkých křídlech do selské světnice a usedla ke
Královic stolu.....
J.Š.Baar Lůsy
já budu muset bejt sprostej. kam ty na to chodíš? až k Baarovi? a to tam někam u vás do Bergenu nebo do Dombasu? a jak si vůbec toho Baara takhle objevil? já si ho snad budu muset zejtra někde sehnat!!!!!!!!!!!!!
dám si občas klasiku, mám tím naprané knihovny a stále v Praze dokupuji…naposled například vzácné od Tůmy Z českých mlýnů osm dílů. Jinak čtu i Browna a naposled i Zatím dobrý o Mašínech. Jsem sova téměř nespím
seš děsně čipernej, čumim a obdivuju. Obě knihy o Mašínech mám několikrát zchroustaný. Teď bys měl bejt tady, já do divadla nechodim, jako nejezdim do Itálie, ale je tady teď krásná trilogie Má vlast (Standa má problém, Paroubek je kamaráth, Strejda nás má všechny rád), kde herci choděj s igelitovejma taškama narvanejma miliónama a prej je to děsná bomba.
Sedím a cítím tu vůni čerstvě upečeného, právě z pece vytaženého
chleba, vidím zase babičku, jak stojí ráno u stolu, na kterém trůní
veliký kafáč melty, žehná spodní stranu bochníčku třemi křížky,
zakrojí…Ani jsem nemusela mít pomazánku, jenom sůl a křížky dělám
dodnes
Je hezké se zastavit v našem uspěchaném světě a ještě hezčí je
vrátit se na chvíli do dětství
Měj se moc hezky, Daniela
Vzpoměla jsem, jak moje teta zadělávala na chléb a dávala péct k místnímu pekaři, kde to nádherně vonělo. Moje práce byla stloukat máslo v dřevěné máselnici . Čerstvé máslo, chléb a podmáslí, to byla chuť nadpozemská. Nikdy se nesměl chléb položit na stůl na tu oblou horní kůrku. Dělali to brigoši, co chodili na žně, když si ukrojili krajíc. Teta hned chleba přežehnala a obrátila. Kdysi byly v každé vesnici vynikající kuchařky, které vařily a pekly na svatbách, možná,že ještě jsou. Ty by měly učit vařit v televizi a ne herečky, které drží v plastových nehtíkách papírek s receptem od babičky a štítí se dotknout masa.
v dětství moje nejoblíbenější knížka…kdepak je jí asi konec. Děkuji, žes mi ji připomněl:-))
Dobrý den.Mám doma pár starých knih a J.Š.Baar-Lůsy,skřivánek a páter kodýdek jso mezi nimi.Neznám hodnotu,ale pokud o ně stojíte,tak zkuste nabídnout.tel 720164960
Naši partneři

eMimimino
Těhotenství, děti, rodina www.eMimino.cz

Vitalion.cz
Zdraví, životní styl www.vitalion.cz

Arome.cz
Parfémy, kosmetika www.arome.cz

Módnípeklo.cz
Trendy, módní tipy www.modnipeklo.cz
