fastfood

já, ač velký gurmán, občas skočím na čínu. poslední dobou chodím i do biojídelny - vaří celkem šlichty, ale můžu si nabrat aspoň čerstvý salát a dát si zdravý dezert, ale to není fastfood jako takový. do mekáče se stavujem jenom na cestě k babičce - dávám si salát a zmrzku s karamelem. tak to by bylo asi všechno, co mě spojuje s rychlým občerstvením.
jinak si myslím, že naše republika na tom není zas tak špatně. ostatně se můžete přesvědčit o alarmující situaci ve velké británii v pořadu školní jídelna podle jamieho na programu spektrum - dnes ve 21:45 - to je teprve síla!
mám pocit, že běžná česká rodina se všudypřítomným éčkám stejně nevyhne, fastfood nefastfood. kupujeme přeštítkované prošlé maso, uzeniny pochybného složení, konzervované potraviny, nastříkané ovoce atd. atd.
jediným možným řešením je odstěhovat se na venkov a živit se vlastní živočišnou a rostlinnou produkcí, jinak nikdy nevíte, co se vám zrovna dostane na vidličku.

Ano, chocolat, mas hroznou pravdu o Velke Britanii. Tam jsou zeny ktere vubec neumi varit. Ty jen kupujou predvarene jidlo v pytliku a nebo to co muzou strcit do mikrovlnky. Moje znama me asi pred 10 lety reka ze kdyz neni jidlo v pytliku tak by to neuvarila. Ona nikdy nevarila jidlo ze syrovych ingredientu. A ten Jamie Oliver je velmi dobry. Ja jsem ten program videla a je to tak, ve skolach se vubec nevari, tam se jen otevrou pytliky a ohrejou se. Moji dcere je 30 let a kdyz ona byla ve skole to se jeste varilo takze ona se k tomu hroznemu jidlu nedostala. A protoze je zvykla jist cerstve jidlo tak ona vari pro sveho syna. Ale kdyz jde navstivit jeji kamaradku ktera ma malou holcicku asi tak dva roky starou tak ta holcicka ji jen kupovane predvarene jidlo z pytliku, ji hodne sladkosti a pije coa colu. My dame nasemu malemu mrkev do ruky a ruzne ovoce a zeleninu ale ta mala holka by snad ani nevedela co delat s tou mrkvi.
Ano, to ovoce je nastrikane a kupujeme uzeniny ale prece jen varime jidlo z masa a zeleniny, ne jen otevrit pytlik a strcit to do mikrovlnky.

ano, jsou to bufáče, které u nás už skoro zmizely. Já jsem bufeťáckej typ a musím říct, že mi to hrozně schází, zejména nedostatek řeznických jídelen, kde si člověk mohl dopřát ovárku nebo bůčku ať už ovarového nebo pečeného, či prdelačku nebo gulášovku, o drškovce nemluvě, a zlatým hřebem bývaly restovaná játra, ledvinky na cibulce, nebo špekové knedlíky se studeným salátem z kysaného zelí. A to vychlazéné pívo k tomu, no škoda vzpomínat! Ach, kde jsou ty časy…
Dneska já do těch cocacolovejch MacDonaldů vůbec nemůžu, a to jsem tam byl jen jednou na zkoušku! Co jedině ještě můžu, jsou plukovníkova křidýlka od KFC, ale s hranolkama, tatarkou a pívem, jinak to nestrávím, a to tak jen dvakrát za rok.
Nechápu, proč se ty naše rychlé bufáče vůbec nechytily a ztratily se. Třeba v Mexiku nebo v Guatemale mají podobné fastfoody jako KFC, ale mají tam klasická místní jídla, tedy pravé a neošizené tacos nebo enchiladas s několika salsami, které jsou čerstvé a jak doma dělané, k snídani běžně podávají Huevos Motuleňos, což jsou míchaná vejce na masité slanině s pečenými fazolemi sypanými sýrem podobným balkánu, pečeným banánem na másle a několika salsami na stole. Teplé měkké kukuřičné tortilly v ubrousku jsou samozřejmostí.
Co se to s náma děje, že na sebe sami vždycky zapomeneme?

Asi to sem nepatří, ale minulý týden jsem byla na neformálním pracovním obědě. Shodli jsme se, že už těch kuřecích, hovězích a bůhvíjakých steaků a minutek už máme plné zuby. Naštěstí v té restauraci zrovna měli vepřové hody. Vybrali jsme si z té nabídky všichni a jak jsme si pomlaskávali! Akorát by se lépe sušelo jiné pivo než nealkoholické. Byl to ale Radegast, tak se docela dalo.
Co se týká polotovarů v prášku. Naši kuchaři jsou v cizině ceněni právě proto, že umí i bez nich. Alespoň můj známý, který je číšníkem v Německu, to má ze svých působišť ověřené.

poshlednutí pořadu dne 16.10.2005 na SPEKTRU, musím konstatovat, že je mně těch anglických školáků líto.

…zdá se být poněkud nešťastným" abych tak citovala klasika. Do zařízení typu McDonald - podobně jako iva - programově nechodím. Ty předražené nasládlé housky plněné čímsi pak leží v žaludku jako kámen. A takové věci jako hranolky - ty si dáváme ke „smažáku“ taky jen v restauraci, třeba když jedeme z dovolené. Doma ani nemám fritovací hrnec.
Občas (tento rok už asi 4×) si zajdeme na čínu. Ale v horkých letních měsících, ve vytipovaných zařízeních po víkendu, se tomuto rychlému občerstvení vyhýbám úplně i za cenu, že budu během nákupu žužlat suchý tmavý rohlík, abych vydržela do doby, než uvaříme večeři.
A téma „coca-cola“ tady, myslím, už někdo rozebíral........to snad je to nejhorší, co může být......např. pivo je daleko zdravější a tloustne se po něm méně

Buturenko me je tech Anglickych deti taky hrozne lito ale bohuzel ty deti nic jineho neznaji. Hodne zen neumi uvarit poradne jidlo a davaji vlastne detem to same co ty deti ji ve skole. Samozrejme ze kdyz se tem detem da dobre uvarene jidlo tak to nechteji jist protoze to neznaji. To je videt na tom poradu jak ty deti odmitaji jist. Hlavne na zacatku toho serialu.
A ta coca cola jak papaja rika je nejhorsi ale maminky to detem kupuji a kdyz deti neznaji nic jineho tak to pijou. Ja jsem pred 4 lety videla mlade lidi jak nalili coca colu diteti do flasky s dudlikem a dali to tomu diteti pit. Tomu diteti bylo asi tak jeden rok i mozna o trochu min.
Jak mana psal o Mexicu tak je to dost podobne ve Spanelsku. (Tam sice uz taky maji Mc Donalds ale moc lidi tam nechodi, nikdy jsem to tam nevidela naplnene) Take maji sve jidla - rikaji tomu Tapas. Kazda hospoda (bar) ma hezky vyber jidel ktere si lidi objednaji jako Tapas a prijde to na malem talirku s houskou. Jso to ruzne salaty (s rybama, krevetama, slavkama) nebo bramborovy salat s majonezou, ryze (Paella), kousky syru, chobotnice, mlete maso, veprove v rajske omacce, fazolovy salat a jina jidla.

Podle mých zkušeností my spějeme také tam, kde jsou teď v Anglii. Beru to podle toho, když vidím, čím jsou krmeny malé děti. Čaj pijí zá:,–(ně granulovaný,nebo kupované ovocené šťávy, ke sváče přesnídávka, k obědu taktéž ale zeleninová, k odpolední svačině sušenky, k večeři smažené vajíčko s kupovaným bramborovým knedlíkem. Když jsem se ptala, jestli známá nemá strach, jak na tom bude zdravotně její dítě za cca 30let, vysmála se mi. Že prý nestráví mládí u sporáku a raději se bude věnovat dítěti. No nevím. Mě už začíná nahlodávat zub času a kdybych se stravovala tak jako ty děti, tak mám žaludek a střeva nadranc, játra jako šutr, ledviny v háji… Jinak do fastfoodu občas zajdeme kvůli dětem, ale když si vezmu co Kč necháme v mekáči-no to si raději dojdeme do restaurace na nějakou dobrotu.

• moje dcera byla vloni 3 týdny v hostitelské rodině. Ona na rozdíl od jejích spolužáků měla štěstí, paní domu byla Polka a snažila se vařit neutrálně, protože mezi studenty byl např. i Mexičan. Ale co vyprávěla o zkušenostech ostatních…brr.
  A teď tam mám synka. Sice jen na týden, ale myslím,že na včerejší kachničku bude vzpomínat celou dobu.
  A co se coca-coly týče-dobrovolně se nalévat kyselinou fosforečnou ?

ráda dávám k dobrému, že ve Valencii ve Španělsku jsem u MacDonalsa viděla na tabuli MacGazpacho.
Nejedla jsem tam neb na dovolenou nejedu proto, abych chodila do fastfoodů, že…
Ale prostě jsme šli kolem a tak nějak mě to zaujalo. Takže s těmi místními jídly v MacDonaldech je to pravda, potvrzuji i já.
Můžu přiznat, že když vidím „mekácký“ hamburger, tak mi vstávají chlupy hrůzou po celém těle, kdysi jsem jela s kolegy autem a šofér měl děsný hlad, tak se stavil na MacDrive a „hambáče“ si do auta objednal. Ovšem to byl teda smrad!!! Na tom jsme se shodli všichni. Těm mletým masům, kabanosům a různým salámům říkám prostě: mletá plečka. A momentálně jsem tak daleko, že si dělám i svou vlastní paštiku a už žádné nekupuju. Není to pracné, vždycky se rychle sní a hlavně: vím, co jsem do ní dala!!!!

Tak nevím, i když jsem projela s manželem skoro celou Evropu , ještě jsme nikdy nic nejedli u Mc Donalda a chtěla jsem to napravit, abych neumřela hloupá. Asi to udělám, ale po tom , co jsem zde četla, se mi moc nechce.

Až pojedu do Olomouce s vnukem, půjdeme k Mac Donaldovi, on bude rád. Já si dám také a dám vědět.

tak to si tam můžeme dát sraz. Ale já si nedám nic.

Eleeen, asi to vyjde až na jaře, ale domluvíme se.

FAST FOOD

Zatím co celý svět se trendu rychlého občerstvení přizpůsobil, tak Češi se stále vzhlíží v archaické francouzské gastronomii nebo v pracných receptech Dobromily Rttigové a jí podobných.

Není pochyb o tom, že restaurace s obsáhlým sortimentem vybraných jídel, jejichž příprava vyžaduje znalost „kuchařského umění“ v tom klasickém slova smyslu, a ve kterých i servis je úměrně k tomu složitý, lépe řečeno elegantní, budou existovat ještě po mnoho a mnoho let.

Nicméně tyto restaurace, kterým se nevím proč říká „francouzské“, nejsou nosným pilířem pohostinství a budou stále v menšině.

Některé japonské, čínské, indické, americké, nebo i jiné restaurace si v kuchařském umění v ničem nezadají, přestože mnohé z nich jsou restauracemi rychlého občerstvení (ne vyloženě fast food).
To že gastronomie, a konsekventně pohostinství, se dnes nemůže již řídit někdejšími zastaralými zá:,–(ami českým odborníkům zřejmě uniká.

Já jsem na téma rychlého pohostinství toho napsal více než je zdrávo, ale všechny ty příspěvky na těchto stránkách jsou důkazem toho, že mé příspěvky nečtou lidé kteří by se z nich mohli poučit.

Věřte mi, že to všechno pramení z toho amerického „Time is money“ nebo „Money talks“, neboli že všechno je to jen o penězích a čase.

Někteří lidé v rozmachu restaurací rychlého občerstvení typu fast food, vidí úpadek pohostinství jako takového. Ale ať se nám to líbí nebo ne, tak to je budoucnost veřejného stravování a v domácích kuchyních k tomu dojde co nevidět. Která z dnešních mladých „podnikatelek“ chce strávit své mládí „za plotnou“.

Američané například jsou zvyklí jíst nejméně sedm jídel z deseti mimo svůj domov a do toho se nepočítají ty fast food. A pokud něco vaří doma, tak je to jen pro zábavu, a ne z nutnosti.

Pokud se jedná o nutnost, tak konzumují buď jídla konzervovaná případně zmrazená, nebo si objednají čerstvě připravené jídlo domů, které je nakonec stojí podstatně méně než kdyby si ho chtěli připravit doma sami, nehledě k tomu, že každý člen, třeba i šestičlenné rodiny, si může objednat jídlo podle své chuti a navíc to může být pokaždé jídlo jiné etnické kuchyně z výběru více než 30 možností.
Toto ale by si asi nemohli dovolit, pokud by neexistoval takový výběr restaurací rychlého občerstvení a restaurací kterým se v Americe říká „family restaurants“, do kterých si celá rodina může dovolit jít na jídlo několikráte do měsíce.
Pokud by byli odkázání na restaurace s plným servisem i když ne zrovna „francouzské“, tak by si to asi dovolit nemohli.
Je známo, že například Francouzi, kteří, když se to tak vezme, byli sami vynálezci rychlého občerstvení v bistrech (od ruského davaj bistro), se restauracím rychlého občerstvení typu fast food bránili nejvíce, ale i ti museli nakonec kapitulovat.
Dnes najdeme McDonald’s, Kentucky Fried Chicken a dokonce i Taco Bell, ve Francii téměř na každém rohu, stejně tak jako v Číně, Indii a dokonce i České republice, kde mi ještě donedávna někteří rádoby odborníci v pohostinství tvrdili, že češi mimo vepřo-knedlo-zelo a pivo nic jiného nikdy jíst nebudou.

Není to ale jen fast food které naznačuje kam se „kuchařské uměni“ ubírá.

Rychle, lépe, zdravěji a ekonomičtěji nakrmit biliony
stále přibývajících lidí vyžaduje jiný typ kuchaře
než jakého jsme znali doposud.

Všemi těmi zastaralými technikami (Escoffier mi doufám odpustí) se to zvládnout nedá.

Podle odborníků poroste i poptávka po dodávkách jídla do domu..
Peking/Praha, 23. 1. 2003
Obchod s rychlým občerstvením vzrůstá i v Číně.

Na miliardový národ se zaměřily i řetězce restaurací s rychlým občerstvením. Způsob života v Číně, který se stále více přizpůsobuje západnímu stylu, jim navíc poskytuje ideální podmínky pro rozšiřování aktivit, napsal server detnews.com.

Obrat čínských restaurací s rychlým občerstvením dosahuje podle studie výzkumné společnosti Euromonitor ročně přes osm miliard dolarů a zaznamenává růst přibližně 14 procent za rok. Této situace využívají západní společnosti jako McDonald's a KFC, které každoročně otevírají v Číně stovky nových restaurací.

Minulý týden slavnostně otevřela společnost KFC svůj tisící čínský podnik. Jen za loňský rok jich v Číně vyrostlo 230, letos má přibýt dalších 200 restaurací. „Působíme už ve všech provinciích a regionech v Číně, už nám zbývá proniknout jen do Tibetu. Jen co vyřešíme otázku zásobování tohoto horského území se špatnou infrastrukturou, otevřeme naši restauraci i zde,“ uvedl Samuel Su, prezident čínské divize společnosti Yum!, která síť KFC provozuje.

Tržby koncernu Yum! mimo Spojené státy přesáhly v minulém roce 24 miliard dolarů, přibližně třetina z nich pochází z Číny. „V příštím roce chceme dosáhnout ve světě růstu tržeb okolo 15 procent, v Číně to bude jistě víc,“ řekl Su.

Největší konkurent KFC, společnost McDonald's, má na území Číny prozatím 560 restaurací. Letos otevře dalších 100. „Naším cílem je dohnat náskok KFC,“ citoval šéfa severočínské divize společnosti McDonald's Tima Laie server courier-journal.com. „Navíc se nyní snažíme využít tradičních čínských svátků. Právě probíhají oslavy lunárního nového roku. Tradiční restaurace mají zavřeno, my jsme naopak prodloužili otvírací dobu,“ dodal Lai.

Analytici tvrdí, že poptávka po rychlém občerstvení v Číně nadále poroste. „Zejména dodávky až do domu budou v budoucnosti velmi lukrativní záležitostí. V zemi se zrychluje tempo života a především úředníci začnou více využívat služeb restaurací, které jim jídlo dovezou až do kanceláře nebo domů,“ uvedl pro agenturu AP Che I-čao z Shanghai Investors.

Rostoucí poptávky po dodávkách jídla až do domu chce využít síť restaurací Pizza Hut, která patří koncernu Yum!. Nyní má v Číně přes 120 poboček a letos otevře dalších deset. Podle svého vedení chce zákazníkům nabízet především možnost objednat si pizzu z pohodlí domova. Stejnou strategii volí i její konkurent Papa John's Interna­tional, třetí největší řetězec pizzerií na světě. Do sedmi let chce v Číně otevřít na 200 pizzerií.

Prostě trend rychlého občerstvení se nedá ničím zastavit nicméně byste byli všichni na omylu pokud byste si mysleli, že Amečané, kteří ten „fast food“, do celého světa vyváží, jsou živi jen na fast food, ale těch snobů, kteří si libují v nějakých rádoby gourmet restaurantech je čí dále tím méně.

Tajemství úspěchu mnoha dnešních restaurací je v používání opracovaných a případně porcovaných potravin, v konvenientních polévkách, omáčkách a dochucovacích prostředcích, ale hlavně v nových jídelních lístcích a moderním manažmentu kuchyně při využití moderní technologie a logistiky zařízení.
Velké restaurační a hotelové společnosti přestavují své „luxusní“ restaurace s méně komplikovanými jídelními lístky a přijatelnými cenami a nahrazují své šéfkuchaře (executive chefs), kteří zastávali své funkce jen díky jménu které si získali pro své kuchařské „uměni“, mladými, vzdělanými kuchyňskými manažery, kteří sice umí vařit, ale u kterých znalost praktické manuální přípravy je zcela druhořadá.

M. Klima □