Ájrkoňak?

lebo ho tento rok nebudem piť…dávam tam mlieko, ale to som prestala piť, tak preto…
ale napoviem: v recepte, ktorý som zdedila stojí: žĺtky s kryšt. cukrom nad parou, prevarené mlieko, veľa vanilkového cukru, lieh a rum

aj preto, že je už po polnoci

mlieko obyčajné? Nie kondenzované? Možná to bude tím vařením nad párou, já to normálně vařím na peci a moc se s tou párou nepářu. A s tím lihem a rumem, to je pravda? Já do toho cpu francouzský nebo gruzínský koňak, případně Metaxu - a furt nic.

je pravda, že s kondenzovaným je to pohodlnejšie, nerobia sa „chuchvalce ani štopeľ“ a keďže je mi milé čítať tvoje recepty, práve som sa vyškrabala do najvyššej police v mojej kuchyni a vyhrabala ten najstarší zošit a hádaj, čo idem urobiť

Ájrkoňak?

Ještě mě napadlo, jestli není chyba třeba v tom, že ze sedmičky koňaku dám do té bublající žloutenky jenom 1 deci - a zbytek pak vypiji jako lokálně-totální anestetikum, aby mě třeba nebylo smutno, nepřepadaly mě předsudky nebo ,nedej Bože, nějaká myšlenka.
Ale problém vidím asi v té páře a s pomalým vařením - já to vždycky rozpálím na plný kotel a pak se divím, že se mně to srazí. A tu kořalku tam dáváš při nebo až po vaření? Já až po, ale to už většinou nezbude - a pak mám z toho zhrudkovaný řídký puding. Možná by i pomohlo, kdybych u toho tolika nechlastal…

tak pi víno
a ja predsa ten koňak urobím, ten pijú aj abstinenti, hoci ho robím mocný! Prezerala som recepty, ktoré tu už sú a bola v ktoromsi spomenutá slivovica. Tak taký som ochutnala len raz a nikdy viac. Škoda aj vajec, aj slivovice.

A víno nepiju, i když jako ve sklípku rodilý Moravan dokážu víno degustovat a někdy se i trefím. Kořalka mně taky moc nejede, zejména u slivovice se mně zatínají šlapky v pěsti, a pivo piju jenom sójový. Ale někdy na mě padne siabá chvilka, takové osobní selhání jedince, většinou tak kolem Vánoc, kdy smutkem potemní řeka, mraky (a vlasy) začnou mít barvu olova, krkavci si krkají to svoje „Never more, never more…“ - no a já se ožeru jako to prase. No a co? Vadí to někomu (kromě mojí manželky)?

http://www.youtube.com/watch?…
snáď sa nehneváš…

proč bych se měl hněvat? Já nejsem chytlavej. Ale s vodou a rumem moc zkušeností nemám. Vodu používám jen na mytí a rum někdy do čaje bez čaje. Nebo je to naopak?

mne vadí aj rum, rumová aróma a všetko podobné, neznášam punčovú zmrzlinu, punčové múčniky, atď…
Tá pesnička ma len tak napadla, ako ste tu rozoberali prípravu ajrkoňaku…(moja dcéra hovorí, s prepáčením „vajčák“).

já rum sice taky nemusím, ale třeba punč mně až tak moc nesmrdí. A po punčové zmrzlině s rozinkami bych se přímo umlátil.
Mimochodem, můj nezbedný syn ájrkoňaku (nebo „vajčáku“ po vašem), říká „vejcovod“! Protože je to sprosťák a do dneška nevím, po kom to má.

slovo „vejcovod“ ruším, správně to má být „vejcovodka“. Já se v těch výrazech našich mladých už moc neorientuji.

Dělám vaječňák každé vánoce. 6 žloutků šlehám se 40 dkg cukru krupice ve šlehači tak dlouho, až je cukr rozpuštěný, potom přidám, 1 neslazené kondensované mléko, 1/2 litru převařeného a vychlazeného mléka a zase to šlehám. Nakonec dám 1/4 litru rumu a 1/8 lihu. Pokud to vydržíš pár dní, asi týden, nevypít, tak je krásně hustý. Nešlehám nad párou, vejce mám domácí, salmonely se nebojím.

To by zhruba souhlasilo, ale ať jsem to dělal za studena nebo za tepla, tak se mně to někdy srazí, někdy ne a já nevím proč. Ještě mě napadlo, jestli třeba ten alkohol nesrazí ty vaječné nebo mléčné bílkoviny za určité teploty na hrudky. Ale záhadou mně zůstává, že když to dělám zhruba stejně, jednou je to hladké jako dětská prdélka (nebo já, když se náhodou oholím) a někdy to zvločkovatí.

Svařím 1/4 litru mléka. A do mísy dám 1 plechofku slazeného kondenzovaného, 400 gr.; 4 žloutky; 1/2 litru vodky, lžičku vanilkové tresti a to mléko. No v Americku tuzemák není, tak dávám do vodky rumovou tresť, když mám. Všecko to šlehačem rozptýlím a nalju do flašek, a dávám si bacha abych neouchutnal, protože bych nemoh přestat. Tady je vanilková tresť běžná, vanilkoý cukr vzácný, proto takhle.

já to takhle dělám léta a nesráží se mi to. Nevím, čím by to mohlo být.

pupecku, pridala jsem muj receptik http://www.labuznik.com/recipe.php?ID=32005

zrovna jsem se vrátil z cest a mám hroznou chuť na české pivo, tak jen krátce:
1/ Dík za recept, ze salka to dělám taky, ale se střídavými úspěchy. A protože se nevzdávám, tak to zkusím znovu a lépe.
2/ Na špejlování jitrnic má každý řezník svůj grif, někdo točí doleva, někdo doprava. Já to dělám tak, že okraj střívka nabodnu na jedné straně, mírně ho navinu na špejli, pak to párkrát zamotám a vzniknuvší uzlík znova protnu špejlí, čímž střívko uzavřu. Když to dostaneš do ruky, jde to docela rychle. Můj bratranec třeba jitrnice klasicky uzluje nez špejlí jak tkaničky na botách, protože je to neznaboh. Někdo podvazuje provázkem a někteří experti si už domů pořídili klipsovačku. Ale co je to za jitrnici s hliníkem?
Stačí?

pozdě, ale přece

6 žloutků, salko, kondenzované mléko, lahev vodky, vanilkový cukr, smíchat

hustý, silný a moc dobrý

po delší době jsem zase udělala vaječňák, bo měl kamarád 50.narozeniny a on ten ode mne tuze rád. Nikdy se mi nesrazí a vždy je docela hustý, že mám nutkání ředit. Sítko při plnění lahví používám, ale vždy je tam jen několik málo žloutkových vloček.
Utřu 8 žloutků a 350 g cukru krupice (ušlehám ručním šlehačem). Svařím 1 litr mléka s 50 g vanilkového cukru (2 sáčky) nebo obyč.cukr s vanilkovým luskem. Do utřených žloutků pomalu zašlehám vychladlé mléko a celý výtvor dochutím lihem (cca 1/2 litru). Když se mi zdá likér řídký, přidám s lihem slazené kondenzované mléko. Po 3 dnech manžel postupně ochutnává a poroučí, kolik přidat lihu. Pak mám do rána klid.