Palačinky bez zaneřáděné kuchyně pokapané těstem? Jde to
- Tipy do kuchyně
- čokotik
- 03.10.25
Podělím se o tajemství, které mi z úmorného trápení udělalo radostnou přípravu večeře. Palačinky, Ta příšerně zaneřáděná kuchyň je navždy zapomenutou historií.
Moje první palačinka se vždycky podobala něčemu mezi mapou starověkého Říma a abstraktním uměním. Říkám jí „obětní beránek pánve“. Je tlustá tam, kde nemá být, tenká tam, kde by měla držet pohromadě, a okraje mají tendenci se vlní jako krajka na staré zácloně. Děti se na ni dívají s výrazem, který jasně říká: „Tohle má být ta sladká večeře, co nám slibuješ?“
Ale pak jsem objevila tajnou zbraň. Ne, není v tom kouzlo, i když by se hodilo. Je to obyčejná PET láhev. Ano, čtete správně. Nalijete do ní těsto, uzavřete a máte dokonalou distribuci. Žádné louže, žádné hroudy, jen tenký, rovnoměrný proud, který se v pánvi rozlije jako krásné, kulaté jezírko. Je to jako kreslit tekutým zlatem. A najednou – palačinka se nelepí, nemačká se a nekouká z ní syrové těsto.
Převracení? Ta chvíle, kdy se z kuchaře stává akrobat? Kdepak.. Jednoduše použiju obracečku a druhou rukou si zakryju oči. Někdy je lepší něco nevidět.
Ale když se to povede, když se ta zlatavá, voňavá krása dostane na talíř a já ji předávám svým strávníkům, nastává magie. Ten pohled štěstí, když se do ní zakousnou. A já si říkám – stálo to za to.