• Recept

Carská PASCHA z 19tího století

+1

Suroviny

  • 1400 g tvarohu
  • 5 celých trochu našlehaných vajec
  • 225 g másla
  • 450 ml kyselé smetany
  • 450 g jemného krystalového cukru
  • 1 tobolka vanilky podélně rozříznutá a uprostřed vyškrábnutá
  • 80 g loupaných na hrubo posekaných mandlí
  • 80 g sušeného rybízu
  • Pascha vpředu a 2x Kulič vzadu

Postup

Ve velkém kastrolu smíchat tvaroh s vejce, máslo a kyselou smetanu. Zahřát směs do bodu varu a rozmíchat ji do hladka a krémova. NEVAŘIT!

Když je směs úplně hladká, tak ji odstavit a postavit do ledové vody. Míchat do té doby, než je vlažná.

Dovnitř zamíchat ostatní ingredience. Potom směs pořádně vychladit v chladničce do té doby, než mírně zhoustne.

Vyložit formu na Pašku, nebo nový květináč s dírkou dole velikosti asi 2700 ml. Nalít tam krém. Nahoru krému položit talířek a nějaké těžké závaží, jako jsou konzervy atd. Vše vložit do chladničky do druhého dne a nechat nad miskou odkapat.

Paschu vyklopit a po stranách ji ozdobit pásmeny XB pomocí sušeného rybízu, nebo ořechů. Podávat o velikonoční večeři společně s KULIČ

TIP: Tato vařená Pascha vydrží déle čerstvá.

P.S. Podle kuchařky z devetenáctého století od Eleny Molochovcové.

Velikonoce jsou nejdůležitějšími svátky ruského ortodoxní víry. Po šesti týdnech půstu se zasedně ke slavnostní večeři s množstvým specialit, kterým trůní Pascha a Kulič s malovanými vejci nazývanými ¨pisanki¨. Po tom, co je připraven stůl k hodování, lidé se vypraví do kostela na půlnoční mši. Ženy s sebou nesou krásně vyzdobené košíky vyšívkami plné jídla včetně Kuliče a Paschy s malovanými vejci vše k posvěcení. Nejdůležitějším částí mše je procesí kříže a když kněz několikrát pronese slova „Христос Воскресе!“ Krystus vzkříšen, všichni opakují a následují procesí třikrát kolem Kostela. Po mši se lidé rozcházejí domů, aby zasedli k ¨zakuska¨stolu, avšak ještě bohatšímu než normálně, krásně ozdobenému květy, zelenými větvičkami na oslavu jara a posnídali. Uprostřed stolu stojí beránek z másla, který drží v tlamě zelenou větvičku a kolem krku má petrželkový věnec. Po každé straně má jeden z moučníků, Kulič a Pascha, který má původ ve staroslovanském zvyku jíst tvaroh s medem v době příchodu jara. Ten se krájí a maže se na plátky Kuliče. Také jiné sladkosti jsou částí velikonoční tabule, jako na příklad ¨mazurki¨a ¨babki¨. Avšak nesmí chybět pečená šunka, anebo někdy i celé selátko. Tato tabule se udržuje nejméně po jeden týden a lahůdky se doplňují, aby každý, kdo přijde na návštěvu byl pohoštěn.

Typ: Ruská kuchyně

Recept je z kategorií:

Diskuse k receptu Carská PASCHA z 19tího století

Odebírat nové komentáře a uvaření tohoto receptu do upozornění

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
5068
25.1.09 03:43

Re: Carská PASCHA z 19tího století - пасх

Myslis tento a podobne…no ano, Janp ma pravdu. Na vychodnom slovensku je paska kysnuty kolac. U nas je slovo spojene s pravoslavim a pouziva sa skoro doteraz. A muzi pri oblievacke vravia Christos voskres…krasne sviatky..:)

  • Zmínit
63
25.1.09 03:43

Re: Carská PACHA - пасха .

tak to je zaujímavé. pri pôvodnom názve receptu mi napadlo, že sa to nejako podobá na „pasku“, ale podľa zloženia som usúdila, že sa jedná o „podobnosť čisto náhodnú“. My doma na Veľkú noc totiž tradične „pasku“ pripravujeme, lenže naša „paska“ je špeciálny obradný chlieb, resp. taký špeciálny koláč z jemného kysnutého cesta. Pasku/paschu ako tvarohový krém vidím po prvý raz… dnes je deň plný prekvapení. ;o)

  • Zmínit
6360
25.1.09 03:43

Re: Carská PASCHA - пасха .

пасха znamená vlastně Velikonoce. Shakira, opět Ti děkuji. Paměť mě selhala, myslela jsem si, že název tvarohového krému v Rusku vyslovovali paška, ale jak říkáš, je to pascha.

janp, znovu Ti děkuji za objasnění písmen azbuky X B.

Příjemný víkend!

  • Zmínit
110
25.1.09 03:43

Re: Carská PAŠKA - Pascha.

............

S pozdravem

  • Zmínit
141
25.1.09 03:43

Re: Carská PAŠKA.

Pisal som to uz v predchadzajucom recepte na PASKU.
X B su pismena azbuky Ch a V. Znamenaju Christos Voskres - Kristus vstal z mrtych.
Na V. noc je toto priam magicke zaklinadlo v krajinach s parvoslavim. Dalo by sa o tom dlho diskutovat, podobne ako o ostatnych velkonocnych zvykoch v slovanskych krajinach.

  • Zmínit