Někde, nevím už kde, byla na těchto stránkách poznámka jestli arašídové máslo musí být americké.
Podle mě nikde není řečeno, že by muselo být americké, ale ať se to
komu líbí nebo ne tak sendvič s arašídovým másle a marmeládou je
s Amerikou spjat stejně jako Appple Pie, nebo americký fodbal, kterému
přestože se nehraje nohama se v Americe říká football.
Ve skutečnosti nikdo vlastně neví, kdo tento sendvič vynašel, je ale známo
že chléb s marmeládou nebo džemem se jí již po tisíciletí.
Nicméně arašídové máslo bylo vynalezeno v roce 1890 v Americe. Na
světové výstavě v St. Louis v roce 1904. V letech 1920 až
1930 společnosti Peter Pan a Skippy začaly vyrábět arašídové máslo
v několika formách. V té době byl také běžně na trhu krájený
sendvičový chléb, ale o arašídových sendvičích do roku 1940 nebyla
ještě zmínka. Historicky je ale zaznamenáno, že arašídové máslo a
marmeláda byly součástí vojenské stravy americké armády během druhé
světové války. Říkalo se, že američtí vojáci, aby to arašídové
máslo chutnalo lépe ho s tou marmeládou míchali. V samotné Americe během
druhé světové války bylo maso a máslo relativně drahé avšak arašídové
máslo, jako náhradní zdroj bílkovin bylo velice laciné. Jak jeho obliba
začala není známo ale PB&J (Peanut Butter and Jelly) byl veliký
poválečný hit obzvláště u dětí. Dětem tyto sladko-slané sendviče
chutnaly a maminkám se zamlouvala rychlost jakou se daly připravit. National
Peanut Board (svaz výrobců arašídového másla) uvádí, že průměrné
americké dítě sní 1.500 arašídových sendvičů s marmeládou dříve
než maturuje ze střední školy. O popularizaci těchto sendvičů se také
zasloužil Elvis Presley který si na ně navíc dával na plátky krájený
banán a recept na jeho sendvič najdete dokonce na těchto stránkách.
Já vím, že někteří lidé tvrdí, že z té Ameriky nic dobrého
nepřijde, ale tento sedvič je výjimka.
