Pečení barvu řepy nezachrání, pigmenty ubývají při vaření i pečení. Polská studie ukázala menší úbytek u řepy vařené či kvašené ve slupce. Pečená bulva je ale sladší a hlubší chutí.
Nejlepší způsob, jak z červené řepy dostat sladkou chuť, je upéct ji celou. Barvu ale pečení nezachrání: červené pigmenty ubývají při vaření i pečení. Polská studie navíc ukázala, že při vaření a kvašení se jich ztrácí méně, zůstane-li řepa ve slupce.
Shrnutí v bodech
- Pečení barvu červené řepy nezachrání: červené pigmenty (betalainy) ubývají při vaření i pečení; rozdíl je hlavně v chuti a textuře.
- Polská studie: vaření snížilo betalainy o 51 až 61 %, kvašení o 61 až 88 %; úbytek byl menší, zůstala-li řepa se slupkou.
- Malé a střední bulvy se pečou celé při asi 175 °C (350 °F) 30 až 60 minut, velké se doporučuje rozpůlit.
- Ochranný vliv slupky studie doložila jen u vaření a kvašení, u pečení ne. Zemitou chuť zmírní jen kyselina, ne zcela.
Na pečení stačí řepu omýt, potřít olejem a posypat solí. Americká kuchařka Cyndi Rossová ji peče na plechu při 350 °F, tedy asi 175 °C. Malé a střední bulvy jsou hotové za 30 až 60 minut, velké doporučuje rozpůlit. Hotová je, když se do ní snadno zapíchne vidlička, a po vychladnutí z ní slupka sama sklouzne.
Pečení, nebo vaření: co se opravdu mění
Často se tvrdí, že pečená řepa si udrží sytější barvu než vařená. Odborná literatura to nepotvrzuje. Práce o zpracování červené řepy v časopise Food Research International zaznamenala pokles betalainů, tedy červených pigmentů, při vaření i při pečení. Obsah betalainů naopak zvýšila krátká mikrovlnná úprava (30 sekund) a vakuum, a to až o 20 %.
Rozdíl mezi pečením a vařením je proto hlavně v chuti a textuře. Pečená bulva je podle Rossové sladší, sytější a hlubší chutí a při krájení „krvácí“ méně, zejména když se peče celá. Vařená řepa se hodí do boršče nebo na krémové polévky, kde se barva i chuť stejně rozpouštějí do tekutiny.
Co udělá slupka při vaření a kvašení
Měření z polské studie (Food Chemistry 2018, odrůda Czerwona Kula) ukazují, o kolik se vaření a kvašení na barvivu podepíše. Vaření snížilo obsah betalainů o 51 až 61 %, spontánní kvašení o 61 až 88 %. Úbytek byl menší tam, kde řepa zůstala se slupkou.
Studie se týká vaření a kvašení; u pečení ochranný vliv slupky nedoložila. Podle Rossové navíc celá upečená bulva méně „krvácí“. Oloupat ji můžete až po vychladnutí, kdy se slupka stáhne snadno.
Jak zjemnit zemitou chuť
Kdo říká, že řepa chutná po hlíně, má pravdu. Za zemitou chuť odpovídá geosmin. Jeho množství je podle redakce The Conversation dáno geneticky a některé odrůdy ho obsahují dvakrát až třikrát víc než jiné. Kyselina ho zbavuje zápachu, proto řepě pomáhá citron nebo ocet.
Co z řepy uvařit kromě boršče
Upečenou řepu je dobré mít v lednici nachystanou. Rossová z ní dělá vinaigrette: rozmixovaná uvařená řepa nahradí část oleje, takže dresink je sytě růžový a méně tučný. Hodí se na listové saláty, těstovinové saláty i k rybě. Oblíbená kombinace je směs listů s kostkami pečené řepy, plátky kyselého zeleného jablka a kousky kozího sýra.
Listy z řepy nevyhazujte: podle zdroje se osmahnou na olivovém oleji s česnekem a kostkami pečené řepy a vznikne základ rychlé omáčky k těstovinám. Rossová dokonce míchá růžové těstoviny: na 3 hrnky mouky (asi 700 ml) a 2 vejce přidá 1 čajovou lžičku soli, půl hrnku (asi 1,2 dl) rozmixované nebo nastrouhané syrové řepy a jen tolik vody, aby vzniklo poddajné těsto. Vyjde z toho zhruba 700 g těstovin.
Pokud máte raději klasiku, vyzkoušejte boršč z červené řepy pro zahřátí. A kdo chce řepu uchovat přes zimu, najde postup v receptu na kvašenou červenou řepu.
Skvrny od řepy na rukou jdou dolů tak, že ruce navlhčíte, vetřete do nich hrubou sůl a umyjete mýdlem. Další nápady na využití v polévkách, salátech, pomazánkách i dezertech najdete v článku Červená řepa: Podzimní zázrak na talíři.
Časté otázky
Peče se řepa v alobalu, nebo bez něj?
Zdroj ji peče bez alobalu, přímo na plechu, potřenou olejem a solí. O alobalu se v něm nic neříká, proto ho jako nutnost nedoporučujeme.
Jak poznám, že je řepa hotová?
Když se do ní snadno zapíchne vidlička. Po vychladnutí se z ní stahuje slupka sama.
Zbavím se zemité chuti?
Zcela ne, ale zmírní ji kyselé dochucení, tedy citron nebo ocet, a výběr odrůdy s menším obsahem geosminu.
Autor: Pavlína Obermaierová