|
Načež požádáte o recept, pokud jste jej již s předchozím výkladem automaticky neobdrželi, a druhý den si to v kuchyni sami vyzkoušíte. Načež přijde zase jiná sousedka k vám a recept putuje dál. Tedy pokud nebydlíte na samotě, protože by se řetěz přerušil a to by vůči tak dobrým receptům jistě nebylo fér. Nicméně na samotě byste v první řadě nemohli ani vy jít k sousedům a nějaký recept vůbec obdržet, ale to se dostávám zcela mimo původní záměr svého článku. Vynechávám tedy samotáře a vracím se k buchtám.
Zpátky do Česka. Každá kuchařka má jistě doma několik receptů na takové buchty „z jedné mísy“, ale pravděpodobně jen málokterá postřehla, že mají něco společného. A protože jsem až donedávna na samotě nebydlela, stačila jsem jich taky něco nasbírat. Po přestěhování do míst, kde by filmově proslavený Bezdíkov mohl být velkoměstem, jsem vzniklý deficit v přísunu novinek musela nahradit samostudiem a přemýšlením. Pak mi to ale všechno začalo víc a víc vrtat hlavou, až došlo k tomu, že jsem recepty na rychlé míchané buchty začala analyzovat na počítači (za nereprodukovatelných a dosti troufalých komentářů mého muže o mé psychické způsobilosti), až jsem vítězoslavně dospěla k něčemu, co by se dalo nazvat ultimativní recept na rychlou českou buchtu. Troufám si nyní přijít s výsledky své badatelské činnosti. Podle mých zjištění lze jakýkoli rychlobuchtový recept – dle momentální chuti a možností spíže – sestavit pomocí těchto pravidel:
Příprava těsta vypadá tak, že se nejprve do mísy nasype přesátá mouka smíchaná s práškem do pečiva, cukr a ostatní suché přísady. Vše se lehce promíchá a naznačí se uprostřed důlek. Pak se přidají alespoň trochu rozšlehaná vejce, tuk, mléko a případně ještě i jiné tekutiny a opatrným promícháváním krouživým pohybem se vše rychle spojí. Míchá se jen do té chvíle, kdy směs začíná vypadat celkem stejnorodě. Pak hned těsto putuje na plech nebo do formy. Podle velikosti a tvaru formy se buchta peče 30 – 50 minut ve středně vyhřáté troubě (180°C), dokud není pružná na dotyk. Zapíchne-li se poté párátko do jejího středu, mělo by se vyndat suché a čisté, bez zavlhnutí a kousků nalepeného těsta. Protože se pod těmito řádky těžko dá něco konkrétního představit a protože učit se má pomocí příkladů, zde jsou mé tři oblíbené variace na téma rychlé buchty.
300g polohrubé mouky 180g pískového cukru 1 prášek do pečiva 2 vejce 4 lžíce oleje 250ml mléka (nebo 200ml mléka a 50ml bílého jogurtu) 300g rybízu drobenka z 80g hrubé mouky, 40g pískového cukru a 50g másla Přesátá mouka, prášek do pečiva a cukr se promíchají, přidá se vejce, olej a mléko a lehce se smísí. Těsto se nalije do vymaštěné a hrubou moukou vysypané koláčové formy, navrch se rozloží rybíz (pokud není k dispozici čerstvý, výborný je také mražený, který ovšem putuje na buchtu rovnou z mrazáku, aby neroztál a nepřišel o část své šťávy) a dílo se dovrší zasypáním drobenkou. Peče se 35-40 minut na 180°C.
Na základ: 300g polohrubé mouky 200g pískového cukru 20g kakaa (tj. 4 lžíce) 1 prášek do pečiva 250ml mléka 2 vejce 100g rozpuštěného másla Na polevu: 200g mletého cukru 80g másla 2 lžíce kakaa 3 lžíce mléka Těsto se připraví stejným způsobem, nalije na vymazaný a vysypaný plech s aspoň 4centimetrovým okrajem, peče se asi 45 minut při 180°C. Jakmile je koláč asi 15 minut venku z trouby, rozkrájí se na plechu na kousky a nalije se na něj poleva smíchaná z rozpuštěného teplého másla, cukru, kakaa a mléka. Před podáváním se ještě každý kousek na talíři trochu polije smetanou.
400g polohrubé mouky 200g pískového cukru 1 prášek do pečiva 3 vejce 250ml mléka 125g (půl kostky) másla 1 konzerva kompotovaných broskví (alespoň 600g) drobenka jako u rybízového koláče Příprava je stejná jako u rybízového koláče, jen je potřeba kompotované broskve po dobu přípravy nechat dobře okapat. Nejlepší jsou půlené, které se vlastně ani nemusí pokrájet na menší kousky a rovnou se naaranžují na těsto.
|
Obliba rychlých buchet je nezpochybnitelná. Ono ne že by se jednalo o nějaké kulinářské skvosty, ale když už je potřeba připravit narychlo něco sladkého na zub, představují často první volbu. Mají jedno společné - celý vtip spočívá v tom, že vzduch těstu dodá pouze prášek do pečiva. Proto odpadá šlehání bílků, které by v podobě sněhu vzduch dodaly, a nezbytné není ani tření žloutků nebo másla s cukrem, všechno se jen jednoduše smíchá dohromady, nalije na plech a upeče. Až potud tedy nic nového. Nejsem si ani zcela jistá, jestli se nejedná o specialitu české kuchyně, ale třeba by mi v tom někdo dokázal udělat jasno – najde se? Podobný postup jsem postřehla pouze u angloamerických muffinků, kdy se samostatně smíchají suché ingredience, v jiné nádobě mokré přísady a pak se všechno krátce rychle promíchá a lije do forem.
Broskvový koláč