Ahoj labužníci,
jsem tu nový a jelikož jsem si včera koupil úúúžasnou udírnu (no
nepostavil, koupil, ja vím, že jsem lenoch líná, ale přenosnost byla
jedním z limitujících faktorů tak pro ní hledám nějaké osvědčené
recepty. Prošel jsem školu uzení na webu, jenomže tahle krásná věc má
háček, že se jedná o jednolitý celek ohniště zároveň s udírnou a
celé to běží na plyn, přičemž nad ohništěm je litinový kaslik na
voňavé piliny, případně i na jalovec, jak jsem se právě dozvěděl a
tudíž je celý proces omezen na uzení za tepla, tedy za teplot, které
dokáží z vlhkých pilin dostat kouř. A v tom je jádro pudla.
Tedy, má někdo z Vás, úctyhodných gurmánů zkušenosti s touhle potvorou? (samozřejmě dotlačím fotky svého nového miláčka, jen co se k tomu dostanu). A pakliže ano, tak uvítám jakýkoliv recept, kůru před vlastním čouzením masa, triky na ten nehustější kouř i na to nejlepší masánko, jaké se z té bedýnky dostane.
Sám mám po několika hodinovém experimentování zatím pouze postřeh, že z běžné mozzarelly se dá během dvou hodin udělat velice kvalitní uzený sýr, jen ho člověk musí uhlídat pohromadě a uložit ho do co nejzáludnějšího obalu, ze kterého ta potvora nevyteče a pokud už teče, měla by formovat nejlépe rovnou pagáčky, které by se při vhodné délce hnedle motaly do copanů a putovaly by k další sterilizaci třeba do solného nálevu.
Byvše z onaké polokoule, vyzkoušel jsem i italské masové směsi, které se používají pro snídaňové párečky, které zbytnělí amíci používají obvykle pro smažení. Tento experiment dokázal pouze to, že obalový materiál rozhodně není střívko a tudíž horký vzduch masovou směs dokonale mumifikoval. Nicméně mumie hezky voní.
Následně byly na věšáky ještě zavěšeny
1. pokus mexického uzenáře o polskou klobásu, tedy něco, co by se při
dostatku smyslu pro humor dalo považovat za točený salám - ten dopadl
poměrně uspokojivě, ale vzhledem k ochutnávkám předchozích výsledků
experimentu se jej zatím nikdo neodvážil nakrojit
2. vepřová žebírka pouze nasolená bez předchozího nakládání (to je opodstatněné novou hračkou, který se stala po několika minutách součástí naší „rozvětvené rodiny“) a o ty se stále ještě pokoušejí mdloby na věšáčku udírny a budou podrobeny ochutnávce, až nám vyhládne.
Budu rád, když se podělíte i třeba jen s nápadem, co bychom na
věšáček ještě mohli povesit. Zatím se nám na seznam dostaly ryby -
oblíbený losos, nejlépe čerstvě ulovený a pstruzi, i když z umělého
odchovu. Tvrdé salámy, protože měkké umí lokálně pouze ital a němec a
oba pacholci je už vyudili. A jako experiment na příští týden jsme
zařadili mandle a pistácie - minimalně to bude legrace a maximálně docela
zajímavé televizní žrádlo