Ve studii více než 460 000 Američanů souvisel vyšší příjem vysoce zpracovaných celozrnných výrobků s nižším výskytem nádoru střeva. Observační výzkum však neprokazuje, že mu tyto potraviny brání.
Vědci při sledování starších amerických dospělých nenašli celkovou souvislost mezi množstvím vysoce průmyslově zpracovaných potravin v jídelníčku a výskytem rakoviny tlustého střeva a konečníku. Výsledek se však změnil, když potraviny rozdělili do skupin. U masa se objevila souvislost s vyšším výskytem nádoru, u celozrnných a mléčných výrobků s nižším.
Shrnutí v bodech
- Studie použila údaje od 461 682 účastníků americké studie NIH-AARP Diet and Health Study.
- Při vstupu do studie v letech 1995 a 1996 bylo účastníkům 50 až 71 let.
- Medián sledování účastníků činil 18,8 roku.
- Modelová záměna 10 % vysoce zpracovaných potravin souvisela s o 2 % nižším výskytem nádoru tlustého střeva a konečníku.
Výzkum vedený Erikkou Loftfieldovou z amerického National Cancer Institute vyšel 15. října 2026 v časopise PLOS Medicine. Informoval o něm ScienceDaily na základě materiálů vydavatele PLOS. Zjištění popsal také The Times of India.
Co výzkumníci sledovali
Autoři použili údaje od 461 682 lidí zapojených do americké studie NIH-AARP Diet and Health Study. Při vstupu v letech 1995 a 1996 jim bylo 50 až 71 let. Účastníci vyplnili dotazník o tom, jak často jedí různé potraviny. Z odpovědí vědci odhadli jejich příjem vysoce průmyslově zpracovaných výrobků.
Účastníky pak sledovali do roku 2018. Medián sledování činil 18,8 roku. Medián označuje prostřední hodnotu: polovina účastníků byla sledována kratší a polovina delší dobu.
Studie se týkala nádorů tlustého střeva a konečníku, nikoli všech druhů rakoviny. Ani velký počet účastníků proto neopravňuje vztahovat výsledek na jiné nádory nebo jiné zdravotní potíže.
Na skupině potravin záleželo
Označení „vysoce průmyslově zpracované“ zahrnuje širokou skupinu výrobků. Podle zdrojů do ní mohou patřit některé celozrnné a mléčné výrobky i zpracované maso. Společné zařazení samo o sobě neříká, že mají stejné složení nebo že u nich vědci zjistili stejnou souvislost s výskytem nádoru.
| Skupina ve studii | Souvislost s výskytem nádoru |
|---|---|
| Celozrnné výrobky z vysoce zpracovaných zdrojů | Vyšší příjem souvisel s nižším výskytem |
| Mléčné výrobky z vysoce zpracovaných zdrojů | Vyšší příjem souvisel s nižším výskytem |
| Maso z vysoce zpracovaných zdrojů | Vyšší příjem souvisel s vyšším výskytem |
Nižší výskyt nádoru souvisel také s vyšším příjmem vlákniny a vápníku pocházejících z vysoce zpracovaných zdrojů. Tabulka popisuje vztahy zjištěné ve studii, nikoli účinek jednotlivých výrobků na konkrétního člověka.
Rozdíl mezi skupinami pomáhá vysvětlit, proč celkový výsledek není jednoduchým potvrzením bezpečnosti každé potraviny v kategorii. Pokud výzkumníci posuzují širokou skupinu jako celek, mohou v ní být výrobky, u kterých se souvislosti liší.
Co ukázala modelová záměna
Autoři zkoumali také situaci, kdy by minimálně zpracované potraviny nahradily část vysoce zpracovaných. V jejich analýze souvisela záměna 10 % příjmu vysoce zpracovaných potravin podle hmotnosti s o 2 % nižším výskytem nádoru tlustého střeva a konečníku.
Jde o modelovou analýzu, nikoli o pokus, v němž by vědci účastníkům změnili jídelníček. Výsledek neříká, že taková výměna každému sníží osobní riziko o dvě procenta. Zdroj také neuvádí podrobnosti potřebné k tomu, aby bylo možné z čísla sestavit konkrétní jídelní doporučení.
Co studie nemůže potvrdit
Výzkum byl observační. Vědci zaznamenali stravovací návyky a následný výskyt onemocnění, ale neurčili účastníkům, co mají jíst. Mohou tak popsat souvislost, nikoli spolehlivě prokázat, že určitá potravina nádor způsobila nebo mu zabránila.
Údaje o jídle navíc pocházely z dotazníku vyplněného pouze na začátku. Strava jednotlivců se během dlouhého sledování mohla změnit. Podle autorů se za tu dobu rozšířila také nabídka vysoce zpracovaných potravin, takže počáteční odhad jejich příjmu nemusel odpovídat pozdější skutečnosti.
Většinu souboru tvořili starší bílí Američané. Výsledky proto nemusí stejně dobře popisovat mladší lidi nebo etnicky rozmanitější populace. Závěr o celkové spotřebě je třeba číst společně s těmito omezeními, ne jako důkaz, že množství zpracovaných potravin nemá za žádných okolností význam.
Co si z výsledků odnést
Podle autorů odpovídají rozdíly mezi skupinami potravin dosavadním doporučením pro prevenci kolorektálního karcinomu, která podporují vyšší příjem celozrnných a mléčných výrobků a nižší příjem masa. Při výběru tak dává smysl sledovat, o jakou potravinu jde a co obsahuje, místo posuzování pouze podle široké kategorie zpracování.
Informace v článku nenahrazují individuální lékařskou radu.
Zdroje
Autor: Klára Pěnkavová