Recept Vepřové na paprice

Asi dvakrát jsem se nechal ovlivnit receptem, kde se pokrm zasmaží moukou a pokračuje se v hrnci pana Papina. Vždycky se mi to připálilo. Tak nevím, buď mám blbou mouku, nebo blbej papiňák, nebo jsem chabrus na ruky. Osobně bych to zahustil moukou až po dokončení dušení v papiňáku.  

@jau na pomalé dušení levného masa je bezpočet receptů z celého světa, hodně národů má i vlastní specifické hrnce, v tom selském se vaří asi obdobně jako v daubière, podobá se džbánu s konkávním víkem, kam se lije voda, ale selský hrnec má pokličku bez té prohlubně.
Kdoví kde vznikl první recept?, když známe eintopf, kapamu, hot-pot, lancashire hot, shaba-shaba… ale jedno je jisté, je to velice, velice jedlé 

Jsem se taky těšila do důchodu a teď, když jsem doma, tak se koušu , den jako den, kolikrát ani nevím jestli je úterý nebo pátek a nemám čas a nemám nic hotového… prostě jako důchodci, jen nestojím frontu na slevy
A cassoulet jsem taky nedělala, chce to víc lidí, jak tři  

@daduuja @jau - Díky oběma za upřesnění 

@daduuja blbě jsem se vyjádřila, myslela jsem to tak, jak píšeš, pokličku utěsněnou těstem. Já jsem selský hrnec dostala před pár lety k Vánocům a je prima, dělám v něm třeba Daub de boeuf, hovězí s červeným vínem, zeleninou a bylinkami i některé jiné Beefs. Až budu v důchodu a budu mít víc času , možná i na cassoulet dojde 

@Zuzka1973 nevím jestli tu je recept, ale pokrm je ze tří druhů masa, jehněčí, vepřové a hovězí, vepřové nožičky, marinované a pak dušené se zeleninou při malé teplotě v troubě v klasické nádobě. Těstem se uzavírá, aby ani troška aroma neunikla 

Aha… to nevypadá špatně…
Mám sice do trouby takové dva do sebe zapadající pekáče, ale netěsní úplně „stopro“, zkusím použít.

@Zuzka1973 přesně jak píše birkana. Takový papiňák do trouby, maso, brambory, zelenina v jednom hrnci - Baeckeoffe - Potée boulangère, výborné jídlo, které dřív nosily ženy do pece k pekaři, doma v troubě se dusí 3-4h při 160°C, jednoduché a bezpracné 

@Zuzka1973, ona ti @daduuja jistě odpoví podrobněji . Pro základní informaci cituji z dadalovy stránky .

*… V tomto receptu Delia použila k důkladnému utěsnění poklice jednoduchou těsnící pastu z mouky a vody (huff paste). Pokud ji chceme napodobit zajistíme také, aby z pokrmu neunikla aromatická vůně surovin a obohatila vypečenou šťávu. Těsnící těsto není těžké připravit, je to jen chvilka, ale když to nebudeme chtít dělat, můžeme poklici utěsnit zdvojeným alobalem,… ale není to ono!… *

Prostě na rantl hrnce - spoj s poklicí namáčkneš „housenku“ z toho těsta 

Selský hrnec jsem okukovala, ale ještě nemám…
Zatím jen římský - používám jej poměrně často, už podle toho, chudák, vypadá
Pokličku těstem utěsněnou neznám… jak to funguje? 

@jau nééé poklička z těsta , ale normální poklička na hrnci utěsněná těstem
Pokličku z těsta dávám na cibulačku, je to zajímavé 

Nad selským hrncem jsem uvažovala, vypadají moc hezky, ale zatím ho nemám. 

@daduuja Pečlivě utěsněná poklička z těsta To už je asi jistější použít tzv. selský hrnec, jeden mám doma, může na plotnu i do trouby a je skvělej 

Mně ty dochucovací kostky z našeho trhu nevoní.
Ale občas přidám thajské nebo vietnamské dochucovadlo. Obsahují také chemii, ale mají bonus v podobě citronové trávy, česneku, šalotky, chilli, skořice, hřebíčku, badyánu, zázvoru, hřebíčku, anýzu, mandarinkové kůry.

Tak jsem se těšila, že se konečně dozvím jak změna tlaku ovlivní chemickou rovnováhu v kusu hovězího nebo o transmutaci tuků ve vepřovém při vaření v tlakovém hrnci a zase nic
A co vaření v hrnci s pečlivě utěsněnou pokličkou těstem?

@di já také tak, úplně nejlepší byla trouba, kterou měla babička přímo u kamen - sporák na tuhá paliva s vestavěnou troubou.
Bydlela s námi v domku, kuchyň jsme měla každá z nás svoji, ale jak šlo o něco, na čem záleželo, běhala jsem k ní, do té její
Už jsem se smířila s tím, že v té mojí elektrické už nikdy nebudu mít takovou svíčkovou, guláš či kuře jako z té babiččiny a dodnes lituju, že jsem se nechala přemluvit a ten sporáček zrušila…
S vývary mám výhodu, že pracuji z domova a nevadí mi tudíž, když nechám hrnec probublávat během dne.
Je mi ale jasné, že většina si takový časový luxus dovolit nemůže.

@Zuzka1973 Taky nejradši dělám všechno v troubě.
P. S. Vývary samozřejmě ne, ale dušená masa apod.

Příspěvek upraven 09.11.15 v 15:36

@hippolyta Já tlakový hrnec neřeším u žádného receptu… neb jej nemám. Měla jsem jej kdysi dávno, takový ten starý „hliníkáč“, ale darovala jsem ho tehdy sestřenici, která ho strašně moc chtěla a u nás jen zahálel - nepoužívala jsem ho, protože (klidně se mi smějte): jsem se ho bála
Viděla jsem totiž kuchyň mé kamarádky, kde byl použit (je asi všem jasné, že nesprávně), ale stačilo mi to a byla jsme ráda, když zmizel z baráku.
Stejným způsobem jsem se velmi rychle zbavila friťáku… Byl to sice dárek, a tomu prý se „na zuby koukat nemá“. Ale přišel mi tak nepraktický, že letěl i s olejem do sběrného dvora.
Místo tlakáče mám ráda použití obyčejné trouby, dělám v ní od svíčkové po guláš téměř vše podobného ražení… vždy spokojenost veliká, kam se papiňák či plotýnka hrabe…
A již níže jsem zmínila, že vepřové na paprice s oblibou děláme, jen bez masoxu a bez kečupu.
A u toho masoxu - nemá ho doma každý… Že jednou za rok koupím (spíše vyžebrám u sousedky) jednu kostku na to zmíněné každoroční recesistické setkání ještě neznamená, že ho používám, když jsem předtím jasně zmínila, že mi opravdu silně vadí specifická chuť všech těch kostek, ač jinak nezavrhuji nikoho, kdo je používá.
Ale přiznám jednu věc: kdyby někdo vymyslel kostky, které budou bez té divné příchuti a nebude mi po nich pálit žáha, nedělalo by mi problém si je kupovat, občas by se i hodily, ale zatím bohužel takové asi nejsou, soudě dle chuti některých jídel u přátel či příbuzných, kteří kostky kupují. Ze stejného důvodu nemohu kupovat ani tekuté maggi či různá jiná dochucovadla. Není to u mě o nějakém zarytém odmítání, ale o chuti…
Osobně také nemám ráda lidi, kteří hrdě tvrdě brojí proti masoxu a pak je vidím (když oni nevidí mě), jak si hodí do košíku hned dvě balení
Má slova neber kriticky, tak nejsou myšlena, jsou jen pouhým vysvětlením 

Jinak krásně to napsala pode mnou di: některé zdejší recepty je třeba brát spíše jen jako inspiraci a pomocí svých zkušeností si je doladit k obrazu svému
A když nemám vývar z masa, také raději dám jen vodu či narychlo uvařený vývar zeleninový.

@birkana Také jsme právě takto harcovali a vařili - byly to krásné časy, tehdy člověk snědl to, co by dnes raději ani neochutnal Ale přesto to období patří k těm nejhezčím, na které vzpomínám
Maso jsme kupovali jen v případě, že se na večer plánoval gril (kus pletiva na rámu svařeném z tyček z betonářských výztuh), který jsme s sebou tahali
Role alobalu byla povinná výbava nebo jsme používali takové ty hliníkové misky z pod kupovaných buchet (ty padly za vlast k snídani a misky posloužily na večír
Jinak přesně tak, jak popisuješ 

K těm bujónovým kostkám: čestné pionýrské, opravdu žádnou doma nemám, ani „pro případ ztroskotání“ - když mám vývar, dám vývar (nebo ho rychle uvařím, zpravidla zeleninový), když nemám vývar, dám jen vodu a hotovo. A do masa na paprice (nejčastěji takhle dělám kuřecí nebo krůtí maso, vepřové ani ne, my ho doma moc nemáme rádi a tudíž ani nevaříme) trošku rajského protlaku (ne kečupu) dávám, ale opravdu jen trošku, tak půl lžíce nanejvýš, ne-li míň. A na rozdíl od „klasiky“ ještě přidávám trošku saturejky, chutná nám to tak. Tlakový hrnec používám jak kdy, podle druhu jídla, tady myslím nutný není, ale to je věc názoru každého soudruha či soudružky, že.
@casino: no, co nadělám, asi jsem holt měla při pročítání Pepíčkových receptů vždycky smůlu a narazila na něco více či méně pochybného, stát se to může. Neumím svoje výhrady líp nebo srozumitelněji vysvětlit, prostě mi ty recepty vesměs přišly nějak nedotažené, spíš jako inspirace, než jako opravdové návody, podle kterých se dá bez obav postupovat krok za krokem (když totiž vařím nějaké jídlo vůbec poprvé, snažím se vždycky postupovat přesně podle receptu). No, vzhledem k tomu, že vařit (snad??) umím, leccos si dokážu domyslet, upravit nebo obměnit podle svého, ale pro nějakou začínající hospodyňku by to třeba mohl být problém. Tož takhle jsem to myslela, nevím, jestli je mi rozumět.

@Zuzka1973, vidím, že pokrok se nedá zastavit  .

My vařili něco obdobného (v polovině 70-tých let XX. stol.) pod názvem Vandráckej guláš.

Spali jsme pod širákem, jezdili vlakem a chodili pěšky. Zásoby jsme si opatřovali v posledním civilizovaném místě na cestě (kdo by to také táhl z domova, že); o vepřovém plátku se nám tak akorát mohlo zdát . I kdybychom náhodou v některé obci natrefili na pojízdnou Masnu a oni by měli vepřové na řízky , v létě by se nám maso mohlo brzy zkazit.

Když jsme tedy nakoupené potraviny „sesypali“ na společnou hromadu, měli jsme zhruba toto: špekáčky nebo točeňák, špek, někdy i čínská „vepřovka“, různé bramborové a gulášové polévky v pytlíkách, chleba a potřebné množství brambor vyhrabaných na okraji pole - tehdy socialistickém majetku patřícím nám všem . Rostla-li u cesty houba, byla také sebrána.

A pak už byl postup jednoduchý. Ve vodě se předvařily na drobounko nakrájené brambory s houbami (bez soli a kmínu ), zahustilo se směsí pytlíkových polévek. V jiné nádobě se rozškvařil špek, škvarečky se vyjmuly a přihodily k bramborovo-polévkovému základu. Na výpeku se opekla uzenina nakrájená na kolečka, byla-li vepřovka, nechala se na závěr na těch buřtech ohřát.

Pak už se servírovalo jednomu každému rovným dílem: bramborový základ a na navrch polít tukem s opečenou masitou složkou. Pak beze zbytku „vybagrovat“, poslední krůpěje vytřít chlebem  

@hippolyta, nevím, kolik mám masa v domácím vývaru. Někdy nic a jindy možná víc, než to 1%, tj. na 1/2 l vývaru 5 g sušeného (! vím, tkáň obsahuje vodu) masa . Záleží na tom, vařím-li pouze z kostí a nebo přihodím kus hovězího či jiného masa. Protože hotový vývar cedím málokdy - většinou jej odebírám naběračkou. Cedím jen zbytek u dna kvůli možným odštěpkům kostí.

Jako železnou zásobu pro případ ztroskotání mám bujón Natur; zdá se mi méně slaný. Možná se mi to jen zdá…

No, na rozdíl od masoxu papiňák nepoužívám a proto si nejsem moc jistej, esli nakostkované vepřové mučit 40´v tom vynálezu není příliš…

@di
stran pepíčkových receptů s vámi nesouhlasím

Me je to jedno, at si kazdy vari, co mu chutna. Jen se divim, ze vadi naduzivani chemie, ale fyziky ne :- ).

Kečup se tu kdysi řešil dost intenzívně, do papriky nepatří, ale když to má někdo rád?, proč ne.

Ale proč ne papiňák, to mne zajímá, co je na něm špatného?

No vida, nakonec tu kostku doma má každý. birkano, ano, je tam jedno procento hovězího masa. Kolik myslíš, že obsahuje hovězího masa tvůj domácí vývar - v procentech? Nepoužívám bujónové kostky nijak často, ale vadí mi ta současná móda tvrdit „JÁ používám výhradně domácí vývar!“. Domácí vývar sice, ale maso na paprice klidně s kečupem a v papiňáku, to nikomu nepřijde divné.

@birkana Čundračka není žádný zázrak: je to jakási polévka, něco mezi gulášovou polévkou, bramboračkou a buřt-gulášem
Nemá jasně daná pravidla, vařívali jsme si ji v kotlíku nad ohněm jako mládežníci na čundru a hlavními ingrediencemi byly brambory, špekáčky, odřezky vepřového masa (co zbylo od plátků pečených v alobalu), česnek, cibule, majoránka, sladká paprika, sůl, pepř a hlavně ten masox (když jsme našli pár hub, byly i ty )
Musí být pěkně hustá, zkoušela jsem i v interiéru, bez masoxu, bez špekáčků… Nebylo to ono…
Prostě: očouzený kotlík a teprve pak to je ono
Recept sem dávat samozřejmě nebudu - tohle není nic pro „labužníky“, ale jednou za rok, když je posezení s partou, tak zavzpomínáme právě tímhe kotlíkem a jediné, co jsme za ty roky vylepšili je to, že už nekonzumujeme s chlebem kupovaným, několik dnů starým, ale dopřáváme si doma pečený 

@daduuja, s tou moukou do smetany jsem tak zvyklá. Tam, kde smetana není, také zasmažím a pak zalévám vývarem .

S čundračkou - a hlavně se správně podanou „legendou“ - bychom jistě příští léto v „grilovací“ společnosti zazářily/i  

@birkana Taky rozmíchávám ve smetaně, ale většinou jen do bílých omáček, kde se maso vaří zvlášť, koprovka, křenovka… tady když přidám mouku už do základu, tak se vaří celou dobu s masem a omáčka se mi zdá hladší s plnější chutí po masu a koření.

Taky jsem zvědavá na čundračku , v létě vařím venku často pro hosty v kotlíku, hodila by se 

@Zuzka1973, prosím, napiš recept na čundračku . Klíďo bez fotky, předem dík 

Vepřové na paprice i s tou smetanou dělám také často, jen nedávám masox a protlak… Nevidím na tom jídle nic špatného, máme ho rádi
Masoxové kostky neodsuzuji, jen je prostě opravdu nekupuji - nechutná mi jejich specifická chuť a muž je na tom stejně.
Jediné jídlo, kvůli kterému občas v létě, v době občasného vaření venku, kostku koupím, je kotlíková polévka „čundračka“ - takové zavzpomínání v létě na mládí Tam prostě ta kostka být musí, bez ní by to pozbylo to „čundrácké kouzlo“ 

@daduuja, já tu mouku rozmíchám ve smetaně / šlehačce a tím zahustím . Maso nejdřív opeču, vyjmu a na výpek šoupnu cibuli, pak paprika a koření. Vrátím maso, podliju a dusím. Nakonec zahustím. Ale to jsou jen drobné kosmetické úpravy . Hlavně, že chutná . A samozřejmě s knedlíkem 

P. S. Mně se taky nesráží…

Náhodou, když si vzpomenu tak bujon v kostce koupím, manžel si z něj vaří s železnou pravidelností sobotní snídaňové česnečky 

A taky zjišťuju, že vařím vepřové na paprice stejný paskvil jako je recept
Na sádle nadrobno nakrájenou cibuli dozlatova, na to nakrájené maso, restuju do tuku, přidám mouku, nechám zapražit, papriku, podleju a dusím dokud není maso měkké. Přidám smetanu, ochutím pepřem, česnekem, solí, citronem, někdy přidám nové koření a bobkový list.., pokaždé je výborné ať s knedlíkem nebo s rýží. Jo, a nikdy se mi omáčka nesrazila 

Dnes jsem byla na nákupu v obchodních řetězcích. Ze zvědavosti (jež je má vrozená vlastnost ) jsem si prohlédla složení na kostkových bujónech. Ouha, jedno procento jsem objevila ve výpisu složení Hovězího bujónu v Penny (12 kostek, celkem 132 g; de facto nejlevnější kostičky). Jenže ne obsah vývaru, ale sušeného hovězího masa .

BTW, vepřové na paprice dělám poměrně často, samozřejmě používám částečně jiné ingredience a odlišnou technologii přípravy. Co se týče hotových bujónů - jsou v různé kvalitě a různého složení ; někdy je to výborný pomocník, pokud není používán 3× denně !

Edit: překlep

Příspěvek upraven 08.11.15 v 17:33

Pane Václave, když už chcete poučovat, přečtěte si to složení laskavě pořádně. O jednom procentu hověžího vývaru v něm není ani zmínka. Je zajímavé, že nikdo bujóny v kstce nepoužívá a přitom se prodávají ostošest. Tenhle recept je teda paskvil od začátku do konce, takže vytýkat zrovna tady použití masoxu je legrační.

@Václav55 Některé recepty je dobré brát jen jako inspiraci a nedostatky si poupravit podle svého
Kde je psán Masox - tam jej automaticky ignoruji a nahradím svým vývarem, stejně tak to dělám když narazím na něco, co se mi zdá zavádějící, tak to udělám podle postupu, který mám osvědčený.
Takže pokud na tento recept použiji vývar místo té slané kostky s unifikovanou příchutí, tak nevidím problém, mám ráda toto jídlo
A ten zbytek: s největší pravděpodobností to je jen přehozené: prostě dochutit, nakonec vmíchat smetanu a provařit.
Osobně málokdy zde čtu postupy…
Většinou mi stačí ingredience a zařazení pokrmu či název už samo napoví, jak vařit…
Postup čtu jen u receptů, které neznám - většinou u zahraničních specialit.

EDIT:
Tím ale neomlouvám některé recepty, které jsou kolikrát opravdu zmatené (tento je oproti některým úplně v pořádku )
Sama se snažím vkládané recepty nejen co nejpřesněji podat, ale i přidat svou vlastní zkušenost z jejich realizace. 

Příspěvek upraven 07.11.15 v 21:27

Hodně receptů má pepíček z časopisu, který vycházel a nebyl vůbec špatný - Nejlepší recepty.

Smetanová omáčka, např. svíčková, kterou dochucuji citronem a druhý den ohřívám, se nesrazí, proč by se tedy měla srazit papriková?

S masoxem souhlasím, momentálně v TV reklama na poctivou šťávu k masu? nebo v tom smyslu, když vidím hotový výrobek tímto přelitý, fuj tajbl 

Příspěvek upraven 07.11.15 v 20:49

@Václav55 Recepty od nicku Pepíček bych nebrala příliš vážně. Opisoval je bůhví odkud a pravděpodobně nikdy nevařil.

Promiňte mi ještě jednu poznámku pro ty, kdo dochucují vývarem v kostce: přečtěte si složení. Hovězího vývaru je v něm cca 1%. Pro sponzory chemického průmyslu je to ovšem ideální tip.

Vypadá to, že buď autor receptu jídlo vaří zpeměti a recept „vymýšlí“ od stolu, nebo nikdy nevařil a opisuje. Kdo zkusil do smetany nalít citronovou šťávu a nechat 4 -8 minut povařit, dá mi zapravdu. Srazí se to!

@gmp zcela nepochybně by komise měla mít vlastní budovu, že aby mohla zodpovědně pracovat 

Záleží samozřejmě na tom čim ro měříš, jestli šuplerou nebo krejčovskym metrem, taky je důležitá vejška cibule, jestli je to cibule oblá, tedy koulovatá, či podlouhlá tudíž válcovatá. Já bych navrhoval zřídit komisi.

@gmp ee, Miloši, jedna větší je 1,68 střední 

Jedna střední + jedna větší = čtyři menší jak prosté mílý Watsone.

@goralka
pepicek píše: •1 střední i větší cibu­le
čtu to tak, že 1 střední, ale že může být i větší, ale pořád 1ks cibule, takže B. je správně
Ale já bych dal spíše 1 větší cibu­li, ale kliďánko i obě 

1 střední i (jedna)větší cibu­le = 2
1 střední či větší cibu­le = 1

čo je prosím správne?

Příspěvek upraven 11.12.14 v 00:06

Ach Pepíčku, Pepíčku, lde s eti poděla paprika, když ji máš v ingrediencích? My zkušené kuchařky si poradíme, ale muj přítel byl zmatený a nevěděl si rady. Nevaří často a tak jsem jej nasměrovala na Labužníka. Papriku dal až nakonec. Ale říká, že to bylo jedlé a to je důležité.

…snad se z něj nestane Džin z otevřené láhve vypuštěný 

15.03.13 19:29 Knedlík
Na Labužníku vystavujeme svoje výtvory, nikoliv výrobky z nějakých „Restaurantů“, nebo se mýlím? Tak sory!!

15.03.13 11:51 Kupovaný knedlík.. … Na LABUŽNÍKU
Příspěvek upraven 15.03.13 v 14:11.

Přijde mi, že tu nakročila (na hrábě) s vervou sobě vlastní a já bych si nerad naběhl (na vidle)
Jj, bylo by to krásne a pjékne, pokud bychom všichni všechno dělali vlastníma rukama… Ale kdybychom téma „Kupovaný knedlík“ dovedli do důsledků, tak by z LABUŽNÍKA patrně zmizlo vše co lze vyrobit v domácích podmínkách. Počínaje již níže zmíněným „listovým“, přes kečupy, majonézy, jogurty, ocet, těstoviny a nevím co ještě…,. a nakonec i sojovka se dá vyrobit doma (prý) a hořčice taky, a když ne kvasnice tak kvásek určitě. A ti co mají hospodářství by se podivovali nad kupovaným masem, slepičky by si hlavičkami zakroutily nad kupovanými vajíčky a ti s flintou a proutníci by se divili, proč si sami neupytlačíme ušáka či kapříka. 

Danda (Fotografka s velkým eF) ggdysi ggdesi na LABU napsala, že předmět receptu by měl být na obrázku vepředu… Takže až zase někdo dá fotečku ke KNEDLÍKU tak tento by měl být uvařený podle receptu a na talíři uložený vepředu, na rozdíl od kachny v receptu na kachnu, kde stehno by nemělo být z páva, ale knedlík může být kliďánko z LIDLu
Tož tak…
…a jak pýýýše Ačraj na jiném místě „Názory mohou být různé, ale toto je můj“,
tak totok je zase můj názor 

Edit:
jaxi jsem pozapomněl na ingredience z mrazáku, v prvé řadě samozřejmě na oblíbený ŠPENÁT 

Příspěvek upraven 22.03.13 v 07:02

Alis, já když dělám nudle, tak vždy jen ze dvou vajec, ale přidám tak lžíci vody a kápnu olej, zadělám vláčné těsto, přikryji, chvíli nechám, ale potom mně jde vyvalování jedna báseň, tak ani toto není problém.
A šišky knedlíků dělám také jenom dvě.

Jejda… musela bych napsat slohové cvičení, zbytečné, protože rozumím v tomto případě oběma stranám.
Víc by se mi líbilo mít na fotkách všechno nejdomácnější a nejkrásnější, ale pokud se povede fotka s kupovanou přílohou, nebude mě to iritovat. Respektive bude mi to trhat srdce méně, než s nepovedenou domácí.
Jiná věc by byla koupit vepřové na parice v konzervě nebo knedlík k receptu na knedlík.

Proto jsem zmínila řezy z listového těsta s kupovaným listovým těstem, o tom, že jsou o něco pracnější nebo složitější nemluvím. Nicméně, každý z nás má svou kuchyňskou noční můru. Já radši během jednoho dne udělám kremrole, řezy a čtyři šišky knedlíků, než domácí nudle ze čtyř vajec 

Takže to bylo slohové cvičení

Máme taky rádi akorát dusím maso v celku, ale příště to vyzkouším jako guláš asi to bude dřív hotové

Pro mě, za mě, ať si každý kupuje knedlík, jak chce, kde chce, ale k vepřovému na paprice by sem více slušel domácí knedlík. Názory mohou být různé, ale toto je můj.
Myslela jsem samozřejmě knedlíky na Tvých fotkách zde 

@Ačraj Jejda… ode mne tu knedle v receptech nejsou… já je sama vařím podle zdejších už dříve vložených nebo podle rodinného repertoáru. Asi jsi myslela jen na mých fotkách… tam jo, tam se knedlí najde dost, máme je rádi… Ale přiznám, že teď, po návratu z nemocnice, jsem knedlík koupila… nějak mne pořád ještě nic nejde a nebaví, chce to ještě čas…
Někdy donese knedlík dcera ze školy, vaří je tam v rámci výuky a když jim zbudou, vezmou si je domů. Musím tu omladinu z jejich třídy pochválit - knedlíky umí skvěle.
Jinak mne vařený knedlík na fotkách nechává v klidu, chápu, že někdo jej raději koupí, ale vadilo by mi to v případě, že by někdo nafocený koupený knedlík vydával za svůj výrobek.
Hezký den všem… 

Alis, nerozumíš Ráda vysvětlím, obzvlášť Tobě, mně k tomu masíčku na paprice, se tam ten knedlík nehodí, obzvlášť, když tu je tak suprových knedlíků, na př. od Zuzky. Výroba knedlíků od výroby listového těsta, je trochu rozdíl a na těch Žloutkových řezech to není až tak patrné. S listovým těstem mám dobré zkušenosti, je to pracné, ale výsledek stojí zato, dělala jsem kremrole ze dvou dávek, když se ženil syn, neměly konkurenci, škoda, že tenkrát nebyl ještě Labužník, určitě bych se Ti pochlubila. 

Jo, jo, to je svata pravda :- ).

Ale k debate - myslim, ze Acraj narazi na nedavno minulou debatu o knedlicich u OVERENEHO receptu na domaci svickovou - overovatel Mlsny Honzik. Podle me je ale rozdil v tom, jestli kupovany knedlik vystavuje „bezny“ labuznik, nebo oficialni overovatel s aspiraci na Gurmanskeho Guru. V druhem pripade je to ostudne, v prvnim pripade je to tak nak pochopitelne.

Ale srovnavat vyrobu listoveho testa s vyrobou knedliku neni fer…