Recept PASTINÁKOVÉ KARBANÁTKY S KROUPAMI

Česká kuchyně Do oblíbených Chci uvařit Tisk Na e-mail

Postup

Kroupy dáme vařit do nesolené vody; solíme teprve před dokončením, kdy necháme osolené kroupy ještě přejít varem a poté scedíme [kdo má trpělivost, může zkusit místo krup pšenici; je to zajímavé, ovšem liší se to významně délkou přípravy - kroupy vaříme asi 20 minut, pšenici asi dvě hodiny]. Mezitím oloupeme pastinák [je to opomíjená, ovšem velice zajímavá zelenina - ovšem možná bude trochu problém s jeho sehnáním v obchodě, neboť lidé o této vynikající zelenině málo vědí a tak ve většině obchodů klidně smíchají petrželový kořen a pastinákový a vystavují to vše pod nápisem ´petržel´; jenže pastinák není botanicky ani chuťově příbuzný petržele, nýbrž mrkve] a nastrouháme na struhadle [středně hrubé až jemné, ovšem nikoli to dětské na kašičku!]. Ihned po nastrouhání pokapeme šťávou z citrónu či limetky [jinak pastinák ztratí svou světlou barvu]. Uvařené kroupy po scezení propláchneme studenou vodou a umeleme na masovém mlýnku. Na oleji s trochou kmínu osmahneme nadrobno nakrájenou cibuli do hněda [pro ty, kdo chtějí více cítit vůni masa, osmahneme cibuli na trošce rozškvařeného špeku]. Osmahnutou cibulku i s olejem [resp. se špekem] přidáme do umletých krup. Přidáme nastrouhaný pastinák, podrcený česnek, papriky dle chuti, majoránku [rozetřeme mezi prsty; více voní], víno, vajíčka, strouhanku, mouku, sůl. Směs dobře propracujeme. Smažíme na rozpáleném tuku; můžeme tvořit placičky a rovnou smažit, nebo - alternativně - vytvořené placičky ještě obalit ve vajíčku a strouhance. Prvá varianta je lepší, chceme-li podávat pokrm jako studenou chuťovku, druhá alternativa je lepší jako hlavní jídlo. Posypeme čerstvou pažitkou [či jinou dostupnou ´zelenou´ zeleninou], obalené karbanátky můžeme ještě jemně pokapat zbylou šťávou z citronu či limetky - a podáváme s vařeným bramborem, tatarkou [eventuelně s jogurtovým dresinkem] a prostým okurkovým salátem - tato ´obyčejná´ kombinace jednoduchých a prostých chutí se zdá jako téměř optimální, ovšem není to samozřejmě možnost jediná...

Recept je z kategorií: Zeleninová jídla

Nahlásit recept

  • 24.06.07 vloženo
  • 6945x zobrazeno

Čas přípravy

  • 40 minut

Počet porcí

  • 4 porce

Ingredience

  • asi 450 g pastináku [množství nejlépe odhadneme až po nastrouhání]
  • citron nebo limetka
  • malá hrst ječných krup [mohou být i pšeničné]
  • 2 - 3 vejce
  • jedna polévková lžíce hladké mouky
  • 4 - 5 polévkových lžic strouhanky
  • mletý kmín [nikoli celý či drcený - nepříjemně skřípe v zubech]
  • mletá paprika sladká
  • mletá paprika pálivá
  • majoránka
  • 3 - 4 stroužky česneku [podle chuti možno i více; pastinák to snese]
  • dvě polévkové lžíce bílého vína
  • jedna větší cibule
  • sůl
  • strouhanka a vajíčko na obalování [alternativně]
  • olej
  • čerstvá pažitka [nebo kadeřavá petrželka apod. - podle sezóny]

Doporučená příloha

  • Podáváme pokapané šťávou z citronu či limetky, s vařeným bramborem, tatarkou [eventuelně s jogurtovým dresink

Tip redakce

Na AkčníCeny.cz najdete, kde seženete nejlevnější suroviny k tomuto receptu.

Uvařeno uživateli

Vyzkoušel jsem tento recept Přidat hodnocení nebo fotku

Diskuse k receptu PASTINÁKOVÉ KARBANÁTKY S KROUPAMI

Odebírat nové komentáře a uvaření tohoto receptu do upozornění

Váš příspěvek
nudle
137 příspěvků 25.01.09 03:43
Re: PASTINÁKOVÉ KARBANÁTKY S KROUPAMI

tak jsem tomu dala pekne na triko, pozor s citronovou stavou,my meli doma citronove karbanatky, chudak pastinak z toho skoro nebyl citit. cesneku to snese opravdu zpoustu. urcite to vyzkousim znovu.

Labužník Milan04
546 příspěvků 25.01.09 03:43
Re: PASTINÁKOVÉ KARBANÁTKY S KROUPAMI

JEŠTĚ K PASTINÁKU - PRO JISTOTU
Pastinák setý (Pastinaca sativa L.) se však vyskytuje ve dvou výrazných a poměrně odlišných typech. Vedle pěstovaného poddruhu (pastinák setý pravý - P. sativa subsp. sativa) se v naší přírodě vyskytuje také poddruh pastinák setý subsp. tmavý (P. sativa subsp. urens), někdy také nazývaný pastinák luční. K jídlu [i jako léčivku - užívá se kořen a plod] VŽDY UŽÍVÁME jen pěstovanou variantu – tedy to, co jsme si vypěstovali z koupených semen či koupili v řádném obchodě. Divoce rostoucí pastinák tmavý naopak NIKDY NEUŽÍVÁME ani k vaření, ani ke sběru jeho součástí – je totiž pro člověka toxický. V termínech klinické medicíny byla jeho rizika popisována jako kontaktní fotoalergie, nejnovější práce, zvláště dermatologické, hovoří jednoznačně o přímém toxickém působení furokumarinů na celulární a subcelulární úrovni za spolupůsobení UVB záření, které mohou podmiňovat i změny psychiky.

Labužník Milan04
546 příspěvků 25.01.09 03:43
Re: PASTINÁKOVÉ KARBANÁTKY S KROUPAMI

NĚCO K PASTINÁKU:
Pastinák je prastará zelenina, dříve hojně používaná při přípravě jídel. V posledních staletích však byla vytlačena jinými druhy zeleniny. Mnoho lidí pastinák zaměňuje s petrželí, s tou však není příbuzný ani botanicky, ani chuťově. Je to dvouletá až vytrvalá, 30 až 100 cm vysoká bylina, jež v prvním roce života zpravidla vyhání jen růžici přízemních listů, kvete až v roce druhém. Lodyha přímá, hranatá, rýhovaná, chlupatá, větvená. Listy jednoduše zpeřené se 2 až 5 jařmy lístků, přízemní listy řapíkaté, lodyžní s řapíkem pochvovitě rozšířeným, všechny listy chlupaté, jen na líci obvykle olysalé, lístky vejčité, eliptické nebo podlouhlé, pilovité. Má okolíky s 5 až 18 okolíčky, obaly i obalíčky chybí nebo jen s 1 až 2 lístky, květy žlutozelené až žluté. Kvete v červenci až v září. Kořen obsahuje až 0,4% silice, provitamín A, vitamíny B (thiamin, riboflavin), vitamín C, cukry, škrob, minerální látky, pektin, furokumariny (imperatorin, bergapten, isopimpinelin, xanthotoxin), niacin, pyridoxin, kyselinu listovou, tokoferol a zřejmě i alkaloid pastinacin, významný je i obsah stopových prvků, zejména velké množství draslíku; a dále je přítomen vápník, hořčík a fosfor. Pěstování pastináku není nijak náročné, dobře poroste ve vlhčí a humózní půdě a na stanovišti slunném až mírně stinném. Jeho semena se sejí co možná nejdříve na jaře, neboť mají poměrně dlouho dobu klíčivosti, která činí 3 až 4 týdny. Sejí se 2 až 3 cm hluboko do řádků vzdálených asi 30 až 40 cm. Aby se mohly vyvinout silné kořeny, vyjednotí se po vzejití mladé rostlinky na vzdálenost asi 10 cm. Kořeny se sklízí na podzim po odkvětu, přes zimu je lze skladovat např. ve vlhkém písku nebo v pařeništi. Vzhledem k tomu, že se jedná o rostlinu mrazuvzdornou, lze ji ponechat přes zimu i přímo na záhoně a sklizeň provést až na jaře, ale vždy dříve, nežli začnou vyrůstat květní stvoly. Jak už latinské rodové jméno pastináku napovídá (latinsky pastus znamená potrava), byla tato rostlina již odpradávna (nejméně posledních 3000 let) lidmi s chutí pojídána, až v posledních několika staletích byla z lidského jídelníčku vytlačena jinými rostlinami, zejména pak mrkví a bramborem. K jídlu lze použít zejména kořeny; dají se použít podobně jako mrkev, tj. např. do salátů či zeleninových polévek, lze je také stejně jako mrkev podávat podušené nebo i jíst syrové [mají poněkud drsnější chuť než kořeny mrkve, ale to právě některým, kterým nasládlá chuť mrkve trochu vadí, vyhovuje]. Plody lze použít jako koření (také např. do polévek nebo salátů). Nať je velmi vhodná ke konzumaci za syrova; možno z ní udělat i chutný salát. Použitá tímto způsobem je zdrojem velkého množství vitamínů, především vitamínu C.

Vložit nový komentář

Dnes doporučujeme: Pečený bůček s blumami

Nejlepší recepty

Slané zapékané hrušky se slaninou a parmazánem Slané zapékané hrušky se...
Pečené papriky s česnekem Pečené papriky s česnekem
Pomerančové rizoto nasladko Pomerančové rizoto nasladko
Blesková jarní polévka Blesková jarní polévka
Tagliatelle s rukolou a sušenou šunkou Tagliatelle s rukolou a...

Naši partneři

Vitalion

zdraví, nemoci, léčení
www.vitalion.cz

eMimino

těhotenství, děti, rodina
www.emimino.cz

Recept na jídlo

recepty, jídlo, vaření
www.receptnajidlo.cz