Recept Karlovarské oplatky Pro Děti Veg Pra

Česká kuchyně Do oblíbených Chci uvařit Tisk Na e-mail

Úvod

Při zkoumání stařičké knihovny mě zaujaly dva tlusté svazky, nezvykle nově se tvářící. Sfouknu prach, vzrušeně otevírám - Slovník umění kuchařského, nakladatel Jos. R. Vilímek v Praze, Spálená ul. 13. Několikrát obracím obě knihy, rok vydání nikde. Na předsádce je inkoustovou tužkou poznámka: 2 Zl 1886. Vtírá se údaj ceny s rokem, ale všechno může být jinak. Za předmluvou je zbytečně malými písmeny, jen krátce M. Kafková. Jako by se styděla za patnáct stovek stran. Stud zde není na správném místě. Když uvážím průměrně čtrnáct receptů na listu, je přede mnou nevídané dílo. Jedna dlouhatánská pohádka na tisíc nocí o starých časech, co se nikdy nevrátí. Když si představím tento slovník převedený do elektronické podoby, zmítá mnou srdeční arytmie. Pošlapání skvostu moderní pitomostí.

Nenabádám, abychom připravovali pokrmy podle osvědčených postupů, ale jsou zde krmě vskutku královské. Klidně zasyčte cosi o bezduchém opisování. Jste vedle. Je mi ctí se s vámi podělit.

Neuvěřitelná dřina, tahle kuchyně. Pokud jsou recepty jen šupsem, míchá, či šlehá se pouhou půlhodinu. Stará klasika vyžaduje dobu pilné ruční práce dvojnásobnou. A to si nemyslete, že to okecáte nějakým supršlehačem. Takový postup nefunguje. Tedy čtěme.

Postup

Oplatky karlovarské

Pro několik málo hostů ku kávě vezme se 1 litr dobré smetany a šlehá se ½ hodiny s ½ kg velmi jemné mouky a když je to hladce ušleháno, přidá se jeden žloutek se špetkou soli a lžící cukru, načež se z toho v železné oplatkové formě obvyklým způsobem pečou světležluté oplatky, které se ihned vkládají mezi dvě čistá prkénka, aby se nezkroutily.

Když jsou všechny upečeny, spojují se po dvou tím způsobem, že jedna vždy potře se rozpuštěným máslem, posype hustě vanilkovým cukrem, nebo také cukrem se strouhanými a s růžovou vodou utřenými mandlemi a konečně i strouhanou čokoládou, či oříškovou nádivkou, načež druhá oplatka po jedné straně máslem namazaná, se namazanou stranou přiklopí. Spojené tak oplatky vloží se znovu do formy a několik okamžiků nad čilým ohněm se přepékají. Takové oplatky jsou velmi oblíbeným zákuskem i k čaji, vínu, rosolu neb zmrzlině.

Takový nešizený skvost přátelé, neseženete ani v Praze, i kdybyste chodili s papírovým Masarykem po vychloubačných hospodách a ušoupali kramfleky od samého Bati.

Pamatujete je vůbec? Asi v polovině sedmdesátých let se ve městě objevil krámek, kde oplatky „přepékaly“. Ano „y“, protože litinové formy hbitě ovládaly holčiny v bílém a i tak se fronta táhla na desítky metrů. Za 0,55,– Kčs vám vložili ještě teplou do kousku papíru. Rychle se cena zvýšila na 60 haléřů a později na kačku. Laciná nostalgie? Ale kdeže! Jen vztek na chátru, lačnící po prachách a ničící vše dobré.

Recept je z kategorií: Moučníky


Reklama

Nahlásit recept

  • 18.11.11 vloženo
  • 17558x zobrazeno

Ingredience

Oplatky

  • 1l smetany (píšou "dobré" zkusil bych ji shánět u krav)
  • 0,5 kg hladké mouky
  • 1 žloutek
  • špetka soli
  • 1 PL cukru

Náplň

  • rozpuštěné máslo
  • vanilkový cukr
  • mandle
  • růžová voda
  • čokoláda
  • oříšková nádivka

Tip redakce

Na AkčníCeny.cz najdete, kde seženete nejlevnější suroviny k tomuto receptu.

Podobné recepty

Uvařeno uživateli

Vyzkoušel jsem tento recept Přidat hodnocení nebo fotku

Diskuse k receptu Karlovarské oplatky

Odebírat nové komentáře a uvaření tohoto receptu do upozornění

 Váš příspěvek

Reklama

 
birkana
1663 příspěvků 28.05.17 08:36
Oplatkovač

@Wolfg tady položil 27. 11. 2011 otázku: Našly by se i recepty na sýrové oplatky, ale kde je péct?

Nyní se už dají objednat elektrické oplatkovače v e-shopech. V různých provedeních a za různý peníz. Já si jeden právě koupila. Zkoušet budu příští týden.

Odkaz na obchod psát nebudu (z pochopitelných důvodů); stačí jen do vyhledávače napsat heslo „oplatkovač“, příp. připsat „e-shop“ a několik obchodů se vypíše :think:.

 
danda  27.11.11 21:46

Wolfgu :-) takové?

 
Wolfg
583 příspěvků 27.11.11 20:23

Naopak, Zeb. Jsem usměvavej, tolerantní a mírumilovnej kluk. Jen mě rozlítilo, že takoví šarlatáni žijou a co je nejhorší, že jejich sr***y se kupujou. V minulosti by byl vykoupán v řece, počůrán toulavými psy, natřen dehtem a vymrskán za hradby města. Tak daleko bych nešel. Stačilo by ho nacpat vlastními výtvory a usmýkat za autem s neprošlou estéká.

Zpracování těsta je jistě důležité, ale největší problém vidím v sehnání litinové formy. Našly by se i recepty na sýrové oplatky, ale kde je péct?

 
zébulon  27.11.11 19:18

Ja myslela, ze se tady bavime o zpracovani testa, proto jsem to sem dala, ostatni me nezajima, oplatky ve velkem ani v malem nevyrabim. Evidentne jsem podcenila chut se domluvit. Wolfgu, proc jsi porad tak nastvanej na vsechno??

 
Wolfg
583 příspěvků 27.11.11 18:50

Annitin výzkum a vývoj. La pardon, skvosty pana inžinýra. Smutné čtení. Ztužené tuky blíže neurčené, celé 1% oříšků, pšeničné klíčky lepší než ořechy, aromata, čokoláda z kakaa, sušená syrovátka, lecitin. Kdybyste tápali v těchto tradičních receptech, jedná se o kvalitní náplně. Tady se chlubí: “zlevnění vstupů, náhrada surovin, zvýšení kvality”. Snížení vstupů a náhrada surovin se přímo doplňuje se zvýšením kvality. Úžasná firma. To ses trefila do lahůdky. Dík těmto grázlům se naše strava začíná podobat prasečím korytům. Doufám, že zkrachuje i po zlevnění vstupů.

 
zébulon  27.11.11 15:55

Co se tyce oplatek, vsechno je asi tady
http://www.annita.cz/…vyvoj-vyroba

co se tyce vanocek a kynuteho testa, tam se o „nacechranost“ staraji kvasnice a my pomahame tim dlouhym hnetenim lepku vytvorit neprostupne membrany pro oxid uhlicity. Tim se v teste pri kynuti tvori bubliny. Kdyz testo prohneteme malo, vsechen plyn utece a testo kecne.

VZDUCH do testa se vpravuje snad jen u piskotovych test a tam navic hlavne slehanim vajec s cukrem a pridanim snehu z bilku.

Tak to je asi vse, co jsem zjistila. Za vsim hledej lepek!

 
2905
753 příspěvků 27.11.11 06:50

Zde jsem pročetla přispěvky, souhlasím s mrtvolou „Já bych tu ruční práci nepodceňovala.“ - mám vyzkoušeno u chleba i jiného pečení.
Alis, dle názoru mých babušek /a že jich mám hafo/ jde o vzduch vpravený do hmoty při šlehání.
Nemá se šlehat rychle ani pomalu, v klidu se usadit a šlehat bez námahy.
Stejně tak se hněte kynuté těsto všeho druhu, nejde o rychlost, boduje vytrvalost.
Můj děda prý zpracovával těsto i dvě hodiny, držel rytmus, hezky pijánko.
No, měřil dva metry a ruce jak lopaty, já u těsta z 1kg mouky funím, on ze 2kg se usmíval a komunikoval s okolím. Prý dokázal „načechrat“ ty nejlepší vánočky v okolí, škoda že si nepamatuji.
Jsem rovněž zvědavá co kdo zjistí :wink:

 
Alis
2617 příspěvků 20.11.11 15:04

Služebné

Při dnešní drahotě je to věru velkým vydáním, míti služebné dívky. - Jak málo je dnes hodných, přičinlivých a poctivých dívek! - Tam, kde je malá domácnost, hospodyňka zdravá a silná, je snad hříchem míti služky, vždyť nemá služka a paní co dělati. Jak mnoho zkázy přinášívá pak do skromné domácnosti takové hospodaření. Není nic krásnějšího, můžeme-li samy si svou malou domácnost obstarati a s pýchou ukázati svůj vzorný pořádek. Kolik je teď služebných dívek, které „paní“ porozumí, chce-li tato pořádek? Jsou z toho hádky, klepy a častá změna místa, a konec všeho jest, že ta „dobrá hospodyňka“ raději sleví na pořádku, jen aby se rozčilovati nemusila! Takové dívky, kteréž vskutku něco umějí, činí veliké nároky, jež se v malé domácnosti uplatniti nemohou.

Tam kde jsou dospělé dcery, nejlépe se naučí hospodařiti, nemají-li nikoho, kdo by za ně práci, která se jim nezamlouvá, udělal a tak při vlastním prožití práce nejlépe jí porozumí samy. Vždyť práce není hanbou - a myslím, že dívka všestranně vzdělaná může býti též řádnou hospodyňkou - taková má pak větší cenu než peníze!

Kde vypomáhá pečlivá matička radou i pomocí, tam se rychle a dobře mladá ženuška v domácnost vpraví. A což sirota…? Kam ta se obrátí, kdo jí upřímně poradí? … Jen trpce nabytá zkušenost! -

Anuše Kejřová
23. prosince 1905

 
zébulon  20.11.11 10:50

Vychazim ze zkusenosti se zpracovanim kynuteho testa - ze zacatku byva temer tekute (delam buchty podle Vilema Vrabce, aby nedoslo k nedorozumenim) a cim dele se prodelava, tim elastictejsim a soudrznejsim se stava. Je tam sice vic ingredienci, ale mouka a mleko predevsim.

 
Alis
2617 příspěvků 20.11.11 10:36

Zebulon, vzala… nicméně pořád nevím, jestli je to logický fakt. Vedeme tu akademickou debatu, protože ani jedna jsme nevyzkoušely a oplatkovou formu nemám, takže ani nevyzkouším.

Když něco dlouho třu, pak proto, abych

  • buď dokonale rozpustila cukr a našlehala do pěny
  • vešlehala co nejvíc vzduchu

Možná i z jiných důvodů, ty ale neznám.

Pokud jde o šlehání smetany (jak tučné, to se už bohužel nedovíme) s moukou, proč by měla být mouka elastičtější dlouhým šleháním? Nestačilo by zamíchat a pak pokaždé, když jdu kolem znovu promíchat? Nechat odpočívat? Pokud jde o oplatky, jak je znám ze současnosti, nepotřebuji přece zádnou nadýchanou hmotu plnou vzduchu, naopak…

 
zébulon  20.11.11 10:28

Hm. Wolfgu, mne se zda, ze nesmyslne pausalizujete. Babicky, upravujici si elegantne rukou v kozince kozesinove boa, mely doma jednu nebo dve sluzebne, ktere se do rychliku nikdy ani nepodivaly, pac musely hodiny lestit pribory.

Mila Alis, pragmatickou odpoved, ze testo je po delsim slehani pravdepodobne elastictejsi a asi netece z formy jsi vzala v potaz?

 
Alis
2617 příspěvků 20.11.11 09:53

Mně taky dlouho nikdo nevěřil, že je moje rýže o tolik lepší i proto, že ji propírám ručně v deseti vodách, jak mě naučil jeden Číňan :-)

Nicméně odpověď „nejspíš to vyžadovala doba“ neberu. Nestačí mi. Pokud ještě máte koho, ptejte se, prosím. Odpovědi na takové otázky mě moc a moc zajímají. A předem děkuju :-)

 
mrtvola
1394 příspěvků 19.11.11 21:40

Já bych tu ruční práci nepodceňovala. Odjakživa dělám bábovku elektrickým šlehačem. Moje dcera jí postivě tře vařečkou v míse, skutečně dýl než půl hodiny. A to víte, že ta její je lepší! Je v ní úsilí, dřina, ale taky láska k těm, pro něž to peče.
Viléme doporučuji Gertruda von le Fort - Věčná žena. To je hodně o té srovnanosti hodnot a o tom, co je skutečně důležité. Ale dnešní ženská by se proti tomu bouřila, dokud by se střecha nepropadla.

 
Wolfg
583 příspěvků 19.11.11 21:26

Houby nostalgie, jen příjemné pobavení a trochu obdiv, co naše babičky zvládaly. No jo, byly vdané, manžel je snadno uživil a jim zbývala domácnost. Moje babička myla nádobí tři hodiny, na stříbrné příbory měla leštičku, dokonce byly zvláštní filcové, hřebenové kotouče na vidličky, aby se blýskaly i mezi zuby. Schválně se podívejte, jak jsou dnešní vidličky mezi zuby odbyté, mají otřepy po stříhání tvaru z plechu, pak je vyplácnou v zápustce a šmytec. K čemu příbory, že? Dnes se žere u Mekáče z vixlajvantových krabiček. Rostoucí úroveň stolování nezastavíš!
Babičky měly především srovnanou stupnici hodnot. Rodina, nikoli věci a pochybné zážitky, byla na prvním místě. Trochu služky, souhlasím. Ale zase z nich nebyly naduté podnikatelky a zaslepené manažerky, posluhovačky západních otrokářů, co šlapou po důstojnosti našich lidí. Všechny spojuje jedno – ty dnešní nemají čas na nikoho. Za těmito zůstávají výrobky a služby, které zas tak nejsou potřeba, ale hlavně za nimi zůstává množství nasraných lidí. Na babičky rádi vzpomínáme a na tyto? Až dostanou padáka, pes neštěkne, nikdo nevzpomene. Nebude na co.
Abychom nepropadli skepsi, jaké nůďo tehdejší život byl. Babičky se na veřejnost dobře oblékaly, nevystrčily nos bez klobouku, zdobeného kašírovaným ovocem, navštěvovaly modistky, švadleny, nakupovaly na trhu, o němž se nám ani nezdá a v portmonce měly zlaťáky. Takové rukavice z kozinky až k loktům, přátelé, jsou sexy a to nemluvím o zvláštním pohybu, kterým si upravovaly kožešinové boa. Skutečné dámy, žádné cuchty. Mohly cestovat skutečnými rychlíky beze strachu o drahou toaletu, do jídelního vozu se převlékaly do šatů z čínského hedvábí a při jízdě do Paříže lokomotivy tankovaly vodu za jízdy, aby se vlak nezpozdil.
Zmíněná kniha obsahuje skromných deset tisíc postupů. Na několika stranách jsou perokresby domácích strojků. Mlýnky na cokoli, šlehače, kráječe i nejjemnějších nudlí, umělecká tvořítka na máslo a nepřeberné množství grilů včetně svislého francouzského a krmě se opékala žárem dřevného uhlí. Zkuste dnes poptat u Zeptera speciální pekáč na zajíce, či křepelky. Nemá!
Proč se dlouho šlehá smetana s moukou netuším, zvídavá Alis, (myslím, že to vyžadovala doba) leč v technickém slovníku se praví, že správná švýcarská čokoláda se míchá při 37°C nejméně týden. Zrna cukru nejsou v hmotě rozpuštěna, ale jen rozptýlena a mícháním se zmenší a zakulatí. jasně, že už našli nové a rychlejší finty, ale nezapomínejme, že dnešní výrobci hřeší na zplechovatění našich jazyků. A to je sakrarychlé

 
M.Suskova
206 příspěvků 19.11.11 21:17

Andrzej - pamatuji v Brně na náměstí Svobody, trubičky plnili normální šlehačkou,jedna za dvě koruny.To byla lahoda.Každý druhý pátek, když jsem jezdila přez Brno z internátu, jsem si na jednu zašla.Kde je těm časům konec.

 
zébulon  19.11.11 19:55

Alis, rekla bych, ze kvuli elasticnosti testa, ale zkusenost nemam.

 
Alis
2617 příspěvků 19.11.11 19:41

Moc hezký recept, krásná nostalgie. :-)

Jen by mě zajímalo, proč se smetana s moukou šlehala půl hodiny??? Máte někdo zkušenost? Taky pamatuju tření žloutků s cukrem, ale smetanu s moukou?

 
di
2451 příspěvků 19.11.11 19:41

Wolfg: pěkný starosvětský recept, mít ten čas, trpělivost a formu, určitě bych jej vyzkoušela
Zébulon: i v Luhačovicích
Andrzej: jj, o rurkách se před časem diskutovalo u mlaďochů: http://www.cuketka.cz/?…

 
Andrzej
4 příspěvky 19.11.11 19:05

Ono s tím šleháním a mísením déle jak půl hodiny, tam bude zakopanej pes. Pro mně byly vánoce a nedělní dopoledne dny stresu a marného prchání z domu. Maminka (moje sestra dodnes) do cukroví a buchet užívala zásadně krystal a musel se třít dokud se úplně nerozpustil a nepřestal skřípat. To bylo samý: „Míchej pořádně, kam zas čučíš, nevolizuj to, dyt to všechno sežereš…“ a tech pohlavkůch, ani nemluvit. A člověk seděl s tou blbou bílou zadělávačkou a míchal a míchal. Vlastně už to byl pokrok, že se netloukly homole. Tenhle reces spis mi trochu připomněl Katowické rurki, tam se ten placek ještě horký zavinul a plnil pařížskou šlehačkou. Čerstvá nepřekonatelná, jak člověk zaváhal a nevěnoval se konzumaci, dokázala se pomstít - oplatek zvlhnul, Newton přišel ke slovu a paříž s neomylnou jistotou dopadla na hruď dmoucí. :palec: :lol:

 
zébulon  19.11.11 11:05

Hezky recept, prosty text a uplne to z nej voni. Wolfgu, naprosto chapu tvoji nostalgii, ale stejne se musim usmivat predstave, ze tehdy hospodyne z vlastniho rozmaru slehaly testo pul hodiny nebo provozovaly jine, podobne narocne procedury. Kdyby byvaly mely po ruce nejaky suprslehac, pomoci ktereho by dosahly stejneho vysledku rychleji a bez takove namahy, skocily by po nem hned.

Jinak v Karlovych Varech (jakkoli je tam plno Rusu, porad je to nadherne mesto) dostanete teplou oplatku na kazdem rohu :-). A dobrou.

Vložit nový komentář

Reklama


Reklama


Reklama

Nejlepší recepty

Smažená cibulová kolečka Smažená cibulová kolečka
Zapečený losos s pórkem (pro Lvy) Zapečený losos s pórkem...
Krémová celerová polévka Krémová celerová polévka
Jarní ratatouille s česnekovými brambory Jarní ratatouille s...
Bramboráky s bylinkovým krémem Bramboráky s bylinkovým krémem

Naši partneři

Vitalion

zdraví, nemoci, léčení
www.vitalion.cz

eMimino

těhotenství, děti, rodina
www.emimino.cz

Recept na jídlo

recepty, jídlo, vaření
www.receptnajidlo.cz