Recept Klasická lepenice

Já používám „Bolehošťské“. Byl to skvělý oběd. Lepenice jako příloha smaženému celeru (viz Kluci v akci). Doporučuju! 

Slanina není nutná - i když Dandina fotka je k „sežrání“
Pro výsledek je zásadní jediná věc - zelí. Pokud je tak dobré, že ujídám rovnou po otevření pytlíku, pak bude výsledek stejně dobrý ( v segedínu kupř. se jen „obyčejné“ trochu ztratí, v zelňačce už moc ne a v tomto receptu už vůbec ne). Děkuji za připomenutí, otické je v lednici… 

Zkusím, vynechám slaninu (nemám ji v zásobě) a budu referovat. 

Dando, Tvoje fotky jsou v nočních hodinách jsem měla k večeři mrkev s hráškem a s bramborem, ted přeci nepůjdu vařit lepenici
Pytlík zelí v lednici říkal, že chce do zelňačky - má smůlu, poletí čerstvý do brambůrek lehce šťouchlých s trochou mléka, navrch HODNĚ zlatavé cibulky. Pro domácí použití zelí nekrájím, ani moc neždímám a ani mu jinak neubližuju. Jen nechám v kastrole pár minutek skamarádit s brambory, cibule část zamíchám a částí posypu. Maso není potřeba. Tři roky jsme ji nevařila( jako některá další jídla), ale Tvoje fotka mne „nakopla“ a bude zítra, vlasntě dnes, k obědu. Dík.

Lepenici jsem denes vyzkoušel a byla výborná. Děkuji za rychlé a dobré jídlo!!

Dobrota

Vaši LEPENICI, klasickou jsem vyzkoušel a nemá chybu. Vzykouším i další z námětů, až na tu s tou paštikou, ta mě tam nepasuje. Zdravím LASSIENKU a pište dál - ahoj Pepík.

po pečlivé teoretické přípravě, po prostudování receptu Lassienky, pročtení receptu Buntera a zavržení knedlíků s vajíčkem Pepina, jsem se konečně pustila do díla. Brambor přesně kilo, zelí kila půl, úplně libovoučkého bůčku 300 g. Cibulka osmažená dozlatova, měla jsem takové malé prcky, dala jsem čtyři. Uvařeno, podušeno, zamícháno, zapečeno… bylo s tím docela dost práce a zabralo to spoustu času, ale je to fakt bašta. Zbytek lepenice v pekáčku, budu muset zamknout kuchyň, jinak se nezřízeně přecpu 

v kuch.knihe od Frolíkovej a kol. som objavila lepenicu tiež. Varené zemiaky rozpučiť, pridať mlieko, maslo, dusenú i surovú kys. kapustu, opraženú cibuľu. Ako hlavné jedlo. Možno sú obmeny aj v slov. kuchyni, ale ja ich ešte nepoznám…

Pred niekoľkými rokmi som jedla niečo podobné na salaši na Podbansku: zemiaky, slanina, čerstvý ovčí syr a navrch cibuľa, tiež to volali lepenica. To si varili valasi pre seba, ale samozrejme nás ponúkli.

Dnes som v rámci experimentovania vynechala cibuľu a do rozpučených zemiakov vsypala okrem kyslej kapusty aj kopu posekaných listov medvedieho cesnaku. Je to perfektná kombinácia, teda u nás má úspech!

Lepenice to je něco na spravení chuti, např. po vánočních svátcích. Až na to, že dáváme víc smažené cibule a místo uzeného škvarečky. Ale já ji miluju!

Klasickou lepenici jsem se naučila od p. učitelky původem z Jugoslávie, mající dceru s chatou na jihu Čech a mohu potvrdit, že s tou smaženou cibulkou navrch to je bašta oblíbená zvláště od podzimka do jara, zapíjená kysaným mlékem.
To kysané zelí pokrájené, někdy mírně povaříme s vodou, vyždímáme.

Když jsem byla malé dítě tak si pamatuji, že moje babička do lepenice dávala kysané zelí uvařené a místo masa tam nakonec vmíchala 3 velké plechovky játrové paštiky. Byla to také bašta, ale v mé rodině už neprošla, ti už jsou přeci jen více masoví.

Ahoj, Buntere,

jsem ráda, že jsem se s receptem neodchýlila. Vím, že maso je nadstavba…ale dobrá nadstavba. A lepenici považuju za geniální a přitom jednoduché jídlo. U nás ve východních Čechách ho nikdo nezná, mě ho naučil jeden starý rozhlasový režisér z jižních Čech…

Ahoj Lassienko,povídání o klasické Lepenici je také zde Lepenice

ahoj Lassienko,
povídání o klasické Lepenici je také zde