Recept Cibule plněná salámem a sýrem Dia

Po Zuzku, Di a Birkanu
Než mě všichni proklejete a zatratíte, tak vám chci ještě jednou poděkovat za pomoc při získání - zejména - České kuchyně. Dneska (i s čínskými knížečkami) přišla poštou a je to přesně ona, ta ztracená!
Jsem vám moc vděčná, celé roky jsem to nesla těžce, jak ztrátu národní hrdosti.
Ručičky líbám! 

Pane jo… máte pěkné exempláře
To já nejstarší mám Zlatá kniha hospodyňky Vitello, což vlastně není vůbec čistokrevná kuchařka, jinak mám spíš z let čtyřicátých, padesátých až po dnešní…
Ty opravdu staré nejsou knihy, ale ručně psané sešity ještě z konce předminulého století, tenkrát byly sešity v tvrdých deskách a písmo prapra a pra předkyň bylo jak malované, že ho přečtu dodnes, chtěla bych vidět, jak budou luštit ze sešitu s recepty vedeného mojí dcerou jednou její děti či vnoučata… to nepřečte po sobě kolikrát ani ona sama 

Tak to jsou skvosty vč. té připsané poznámky 

Taky se chci pochlubit, ale nevím, jak se sem dávají ty fotečky…
Kuchařská kniha pro venkovské hospodyně, napsala M. Trachtová, z r. 1909; Česká kuchařka Stručný a snadno pochopitelný návod k připravování chutných jídel všeho druhu, jež hodí se zvláště pro kruhy občanské zároveň s mnohými praktickými poučeními a pokyny s ohledem na zařízení domácnosti, Knihkupectví M. Knapp, nakladatelství v Karlíně - desky sežral pes, společně s Národní kuchařkou od nakladatele V. Spartaka, Praha -Olšany
A pokládek:
Magdaleny Dobromily Rettigové Domácí Kuchařka, čili Snadno pochopitelné a proskoumané poučení, kterak se masité i postní pokrmy všeho druhu nejchutnějším způsobem vaří, pekou a zadělávají; kterak se rozmanité…atd. je to dlouhé…vydáno nákladem Jaroslava Pospíšila v Praze 1883 (nezapomněli dodat, že je to s vyobrazením spisovatelky).
A na deskách uvnitř je napsáno: svině se broukala, 13/3 1933 

Hahaha! Sob a vrani vejce - uz se mi rysuje sobotni obed. Nadherna je tez posledni veta - „do kuchyne se nehodi…“.

Pak jsou ještě vejce koňská - a ty žerou ti, co tu s námi nejsou, jelikož musej přehazovat vidlema ty svý mamony.

… ze se v nich uplne samozrejme vyskytovaly prisady, ktere tady dneska objevujeme jako nove a moderni…… a naopak zde najdeme i suroviny, jejichž použití v kuchyni je již dnes nemyslitelné, ba nepřípustné 

Obrázek je naskenován z kuchařky vydané na přelomu dvacátých a třicátých let (přesně nevím). Po rozkliknutí a zvětšení doporučuji k přečtení červeně označené  

@birkana Tak to je pěkný kousek Nedávno byl v televizi nějaký herec, ale nevybavím si, kdo to byl, také sbírá kuchařky, měl doslova poklady, až jsem záviděla 

Birkano, ta je krasna. Ze zacatku me vzdycky prekvapilo, kdyz jsem se dostala k temhle starym kucharkam, ze se v nich uplne samozrejme vyskytovaly prisady, ktere tady dneska objevujeme jako nove a moderni a na jaky urovni to vareni bylo. Moji bibli je Velka kucharka Vilema Vrabce, k ty se vracim porad. Neni to sice takova historie, ale je to neskutecne obsahla a spolehliva kniha.

S nostalgií se probírám svou sbírkou kuchařek a s jednou se musím pochlubit. Shodou okolností je to ta nejstarší (co se týče data vydání). Je to „Kuchařka české hospodyně“ od Marie Konůpkové-Dadákové, vydaná r. 1922 v Miloticích nad Bečvou nákladem „Milotického Hospodáře“. Úvodní slovo k jejímu prvnímu vydání napsat Arnošt Dadák (jméno známe, že ) jako šéfredaktor „Milotického Hospodáře“. Tuto kuchařku jsem získala začátkem 80-tých let za jedno pivo a velkého panáka rumu Host neměl na zaplacení, věděl, že sbírám kuchařky a tak tuto přinesl k vymazání dluhu 

Z novějších kuchařek jich moc nemám… snad jen několik „hrníčkovek“, ty jsou tematicky dělené, takže jsem si vždy koupila jen ty, které nabízely i praktické využití, pak několik od Reader´s Digest Výběru - opět jen některé. Moc dobrá je Tajemství babiččiny kuchyně. Pamatuju též na svoji první kuchařku, zakoupenou z peněz za brigádu, stála tehdy snad stovku, což bylo za knihu dost, ale dodnes patří k oblíbeným: Velká obrazová kuchařka. Snad přes polovinu receptů v ní má svoji barevnou fotku.
Hodně mám v oblibě staré i novější brožury, kde je krom receptů i povídání… Třeba Vaření s Jiřinou Šejbalovou, Stellou Zázvorkovou… Časopisy jsem dříve kupovala, ale dnes vážně málokterý stojí za zakoupení. Recepty v nich jsou na jedno brdo…
Před Vánoci jsme dostali v Albertu tu jejich kuchařku za body k nákupu, docela překvapili… čekala jsem paskvil typu „pošli recept“, ale je tam hodně klasika, česká i něco ze světa. Pro zkušeného kuchtu sice už máloco nového, ale jako dárek pro dceru to nebylo špatné…

Dneska neusnu. Já jsem vynervovaná, jako když to vycházelo - přesně, zjevení to bylo!!! Konečně taky bylo něco vidět na obrázku. Když si vzpomenu na ty příšerný fotografie na špatném papíře… Zato teď, krásný fotky, papír se leskne jak psí kulky… a jeden vykrádá druhého, fotografie se opakují, tiskové chyby, samá reklama… Od prvního čísla si teď kupuji už jen - původně Žena a kuchyně, pak Kuchyně CZ, teď Chuť a styl… ještě jednou to přejmenují a vyprdnu se na ně. Ty samý recepty pak najdu v Delikatesách - atd. Že je hanba nefackuje - jasně zisky to musí být hodně dobrý. Nemůžu tady najít nějaký opravdu hnusný ksicht, tak na ně posílám čerta. 

Tu čínskou kuchařku z Merkuru taky mám a taky v podobném salátovém stavu. A tu Lavalovou mám taky, v době, kdy vyšla, to bylo jako zjevení, že?

Čína v salátovém vydání, jasně. Volně vyletující listy jsou výhodné, člověk nemusí mít na kredenci celou knihu. Myslím, že jsem ji tam zahlédla také.
POZOR, POZOR, POZOR!
Mají tam taky Francouzskou domácí kuchyni Vlasty Lavalové z r. 1989 - neváhat a okamžitě nakupovat. Sice jsem vás všechny chtěla ohromit Provensálskými rajskými jablíčky, ale vem to čert. Stojí za to ji mít. Jeden skvost vedle druhého!!!
KRÁSA STÍHÁ NÁÁÁDHERU!!! To mám radost!

@di Poděkování je na místě - protože jste nezištně předala odkaz nám… Vážně díky, alespoň jsem zase doplnila stav kuchařek 

@tlustá bába jj, ty znám, mám ale jen ty první dvě. Já zas mám skoro celou řadu těch mini brožurek od Meerkuuru, maminka tam kdysi pracovala (v pobočce), tak to měly s kolegyněmi z první ruky, kdysi vydali pěknou čínskou kuchařku, jen odflákli vazbu… takže už z ní mám volně ložené listy 

Neva, hlavně, že mám amrósii a svý čínský sešitky. Já tady děsně křepčím!!! JUPÍÍÍ

Dík za pochvalu, ale chlubila bych se cizím peřím - odkaz na ten antikvariátní rozcestník mám od své známé.

Jo, jsou tam!!! Zadejte si: Čínská kuchyně a vylezou
Obrazová kuchařka Panoramy/Čínská domácí kuchyně

• Jídla z mouky, rýže, sója,
• Polévky, maso, zelenina,
• Předkrmy, saláty, ryby, drůbež

Tyhle knížečky jsou skvělé!!! Miluju taštičky a čínské knedlíky a okurkový salát s kmínem a vůbec! NÁDHERA!!!
di je génius!!!  

@tlustá bába Tak já ji objednala též, byla tam vážně dvakrát… proto už asi pořadí nesedělo Měli ji jednou s fotkou a jednou bez fotky, díky di jsem se orientovala podle jmen autorek…
Objednala jsem si nakonec kuchařek víc, dost z nich mám, ale přesto se našlo dost titulů, které mne zaujaly a nemám je ještě doma

POZOR!!!
Podle obalu je to ta druhá odshora! Už jsem ji v tom antikvariátu zdrápla. A ještě tři malé knížečky čínské domácí kuchařky v kroužkové vazbě, co mi požral pes. Chtěla jsem na ně upozornit, ale už jsem je (poté, co jsem je objednala) v nabídce nenašla, jestli měli jen po jedné… Ještě se podívám.

Di, jste poklad!
No, vidíte, já bych se vsadila, že se hrášek na pánvi prohodil cukrem a nechalo se karamelizovat. Vilém Vrabec, Teplá kuchyně, Stát. zdrav. nakl. Praha, r. 1965, uvádí 7 receptur, které mě totálně zmátly, že jsem byla přesvědčená, že jsem to tenkrát dělala z mladého hrášku.
Opraný hrášek se vloží do vroucí osolené a slabě oslazené vody, uvaří se do měkka, pak se dá okapaný do misky, osolí a položí se na něj plátek másla (po anglicku),
nebo uvaříme, okapaný podusíme na másle, osladíme a případně trochu osolíme (po francouzsku). No, to jsou věci! Příští víkend bude k obědu. Podám reference. 

@di Páni, jste rychlík… díky moc

Kdybyste tu kuchařku sháněla, správně se jmenuje Česká kuchyně, autorkami jsou J. A. Fialová a K. Styblíková. Při letmém hledání na mojí oblíbené stránce jsem ji našla zde (je to ta třetí a čtvrtá shora).

@di Děkuji i já, ušetřila jste mi hledání Ta Ambrosie mne zajímala… Docela je mi líto, že zrovna tuto kuchařku nemám… snad se mi povede sehnat…

Tu „Českou kuchařku“ čirou náhodou vlastním, tudíž recept na Ambrosii (takhle to je tam nazvané) i řepánky doslovně přepisuju:

Ambrosie (pečená uzená krkovice na hrášku)
750 g uzené vepřové krkovice
2 stroužky česneku
600 g sterilovaného hrášku
půl lžíce másla
sůl, pepř, eventuálně špetka hladké mouky
Maso opláchneme, vložíme do rendlíku, mírně podlijeme, přidáme oloupané rozpůlené stroužky česneku, přikryjeme poklicí a dusíme v troubě téměř do měkka. Pak je odkryjeme a dopečeme do červena. Při dopékání je občas přelijeme vypečenou šťávou. Okapaný hrášek prohřejeme na másle, podle chuti opepříme, přisolíme a můžeme jej zaprášit špetkou mouky. Vyjmeme jen na mísu, přelijeme jej šťávou z masa a obložíme rozkrájenou pečení. Jako doplněk podáváme zelný salát s jablky.
Poznámka: Takto připravujeme pouze mladé, jemné, nepříliš slané uzené maso.

Kolínské řepánky
500 g hladké mouky
50 g cukru
70 g tuku
20 g droždí
1 vejce
sůl
50 g másla na potření
Náplň:
500 g cukrové řepy
100 g mletého máku
na špičku nože mletého hřebíčku a mleté skořice
1/8 l vody
Zaděláme vláčné těsto jako na vdolky a necháme je vykynout. Řepu jemně nastrouháme, podlijeme vodou a dusíme asi 30 minut. Přidáme umletý mák a společně ještě 10 minut podusíme. Náplň musí být hodně hustá. Hotovou náplň okořeníme a necháme vychladnout. Z vykynutého těsta vykrajujeme stejně velké kousky, naplníme je nádivkou a upravíme z nich malé bochánky. Na pomaštěném plechu je necháme vykynout, potřeme rozpuštěným máslem a ve středně teplé troubě je upečeme do červena.

P. S. Pár sešitů z řady SDH taky mám, mj. i tu zmiňovanou „Úspornou kuchyni“ (tj. to vaření ze zbytků). Co je ale naprostý (a podle mě dodnes nedoceněný) skvost z téhle řady, je „Mexická kuchyně“ zdejšího Labužníka Maňany, je opravdu skvělá.

@tlustá bába Tu Ambrozii se pokusím dohledat, jsem si jistá, že ten recept dlí v mém archivu… Snad pod tím názvem není vícero českých jídel
Určitě ti napíšu do zprávy hned, jak najdu…

Díky, není spěch, ty řepánky jsem zmínila jen kvůli orientaci, takto nazvané jsem je v receptech moc neviděla. Ale o ty mi nejde, s těmi se nemažu a dělám je " z ruky". Ale ten hrášek je záhada. Díky, zdravím.

@tlustá bába Tak konkrétně tuto knihu nemám… ale zkusím se zeptat stejně „potrefené“ kamarádky… Na řepánky mám receptů dost, i je dělávám, ale přímo kolínské… s tím přízvyskem je neznám Na tu ambrozii jsem už taky někde naazila, ale zatím nedělala… Jak budu mít volněji, juknu se… aspoň ten archiv zase troku víc provětrám 

HA! Mě jednou někdo ukradl knihu Česká kuchyně, vyšla někdy v osmdesátých letech a měla netradiční čtvercový formát. Možná se jmenovala jinak, ale obsahovala staré klasické recepty, jako kolínské řepánky a hlavně AMBRÓZII. Což je uzené s bramborami a HRÁŠKEM. Zhruba vím, máslo, cibulka, hrášek, cukr, možná, že ta cibulka ne. Prosím pěkně, nevlastníš i tuto recepturu? Zkoušela jsem to, ale té původní chuti se to nevyrovnalo ani žertem. Prosím, prosím, smutně koukám! Stačí, až budeš mít někdy čas, nebo Ti to náhodou cvrnkne do nosu, díky!

@birkana Už mě to mockrát napadlo, dokonce bych i tipla, že některé recepty už tu na Labu jsou… jen co bude klidnější období, zkusím… Vyšlo to tehdy v edici sdh - sešity domácího hospodaření, mám jich plno a kolikrát je v nich překvapivě kvalitnější sestava receptů, než v kuchařkách s pevnou vazbou… Kuchařky sbírám, mám jich už plnou skříň, od je tam vše možné, od těch sešitů sdh, přes knihy až po kalendáře s recepty či ručně psané notýsky po prababičce, pratetě, babičkách… Moje sbírka je plně funkční- kuchařky nejen sbírám, ale hlavně podle nich i vařím a dost dobře pamatju, kde co v které asi tak hledat
Mám am i ručně vázané svazky, to když babička poctivě vystřihovala recepty a pak je její známý, vyučený knihař, svázal do ročníků
No, vlastně každá ta kuchařka má svůj příběh, dokonce i ten zmíněný sešit…

Zuzko1973, zkus z toho sešitku někdy něco uvařit, nafotit a nám sem předhodit Vždyť i pokrm nápaditě sestavený ze surovin obyčejných je hoden jazýčku nejednoho labužníka  

Já je miluju plněné mletým skopovým s rozmarýnem a česnekem a do toho můj milovaný ementál… jím to doma jen já, tak vždy „víc zbude“ - na mne, samozřejmě…
Ale se salámem by je jedli i ostatní, takže dík za tip…

Když probíráte ty zbytky, dostal se ke mně kdysi sešit receptů, které jsou jen ze zbytků, ale některé jsou doslov famozní a předčí kdejaký „nezbytkový“ pokrm… Myslí se tam na všechny možné zbytky a sešitek je za ty roky už pěkně ošoupaný 

Máš recht, Tlustá bábo Zbytky jsou vždy jedinečně neopakovatelné. To by jsme ty trošky musely přesně zvážit a vše zapsat včetně postupu 

Maso v mrazáku mám, ale nechtělo se mi ho rozmrazovat, neb mě popadla „lenora“. A vůbec, občasné luxování lednice taky není na závadu už se holka hranatá rozmrazuje 

Když já, prase hnusný, tohle nedopustím, do mrazáku se furt dobejvám jak zlatokop s těžkou technikou.
Ale co mám ověřené je, že pokud člověk něco takhle vyrobí z „nouze“, tak je to vždy pekelně dobré a že to pak vždy spolehlivě zapomene (alespoň já) a teď by to chtěl zopakovat a má smůlu. A když si náhodou vzpomene, tak už to nikdy není ono. Obvykle se mi to děje při pečení nějakých těch moučníků, kdy zpracovávám všelijaké ty povánoční přebytky kokosů a mandlí a všeho možného. 

Hmmm…také cibuli tak dělám Jenže teď (neděle odpoledne) je již veškeré maso sežráno a v lednici se krčily ty zbytky  

Ja, gut! Zkus cibuli naplnit mletým masem s přidáním čubrice (maso vepřové, vepřové s trochou hovězího nebo skopové) a upéct nebo ugrilovat. Pojídat s rozpečenou bagetou k večeři nebo bramborovou kaší k obědu.