Já mám tyhle zkomoleniny taky rád. To jsem zdědil po tatovi, protože ten
je na tyhle blbosti expert. A „dalajlámek“ je zrovna jeden z produktů
jeho slovní akrobacie. Dřív jsem to sice moc nechápal, ale teď tomu
přicházím čím dál víc na chuť.
Mezi námi, maso mám umleto, křenové zelí jsem tentokrát udělal
načerveno, dalajlámky vyskakují ze spíže a netrpělivě čekají, až to do
nich narvu! Pes a tatík čmuchají jak ohaři,
motají se mně pod nohama a projevuje se u nich zvýšená salivace.
PS: a manželka ať si moc nedovoluje, nebo se jí to vrazí do čela zevnitř.
Ještě štěstí, že jsem ještě manželská panna.
Hyenku, na ten dalajlámek bych strašně rád sáhnul… a sežral. Mně se
tahle tvorba slov strašně líbí, ostatně výraz americko, podle vzoru česko
a slovensko, a… je taky taková krásná blbina. A to je zase bez zlého
úmyslu k dalajlámku, tedy krom toho sežrání.
Vždyť mne ten recept vyprovokoval k tomu, že jsem včera upekl dva plechy
rohlíků. A manželka mne sprdla, protože jak jsem válel tuhé těsto,
ulomil jsem držátka u válečku.
A může za to tvůj dalajlámek. Howgh. ))
Mě ta kombinace taky nenepadla, proto jsem se nedůvěřivě plížil.
Recept jsem sprostě obšlehnul od kamaráda, protože mně to chutnalo a bylo
by škoda nechat si to pro sebe.
Ironie a sarkasmus mně nejsou cizí, řekl bych, že to je moje vlastní a
nevlastní matka a bratr mého strýce z bratrance matčiny strany z druhého
zadního kolena.
Ale na dalajlámka mně nešahejte! Jsem totiž lechtivý.
Hyenku,
já se k tomu neblížím podezíravě. Zelí s křenem znám, a je to dobré,
hamburgerů znám spousty, žijy v americku. Tahle kombinace mne, pro záplavu
jiných nenapadla, a je to moje chyba. Takže v mém komentáři opravdu není
ironie, jen spíš kousek závisti. Na dobrou housku nebo dalajlámek mohu jen
se slzou v oku myslet. Nebo ho upéct, no a už jsme zase u těch slz.
Přiznávám, že jsem se k burgerkům po polski plížil značně
podezřívavě. Ale jak jsem psal, 20 jich do mě padlo na posezení
(18:00-4:00). A když dojde v jednu ráno křen a jsme tak znavení, že
nemůžeme najít motyku ani nějaké pole a otce chytne žlučník, nechá se
ten křen nahradit hrubě mletým červeným sladkým pepřem (tím co se dává
do toho masa), ale ten už s mírou. Jiných ochucovačů a pří:,–(
k nepotřebí. A dobře k tomu chutná polská kmínka.
Se divím, že zrovna vám to vadí, vy Jungmanne! Na dalajmáncích si
trvám, ale vysvětlovat vám proč nebudu, i kdybych měl od vás dostat
rozporkou po letech…
Přečtěte si recept na Burgerki po polski
74 příspěvků 31.12.09 00:45
Já mám tyhle zkomoleniny taky rád. To jsem zdědil po tatovi, protože ten je na tyhle blbosti expert. A „dalajlámek“ je zrovna jeden z produktů jeho slovní akrobacie. Dřív jsem to sice moc nechápal, ale teď tomu přicházím čím dál víc na chuť.
Pes a tatík čmuchají jak ohaři,
motají se mně pod nohama a projevuje se u nich zvýšená salivace.
Mezi námi, maso mám umleto, křenové zelí jsem tentokrát udělal načerveno, dalajlámky vyskakují ze spíže a netrpělivě čekají, až to do nich narvu!
PS: a manželka ať si moc nedovoluje, nebo se jí to vrazí do čela zevnitř. Ještě štěstí, že jsem ještě manželská panna.
Hyenku, na ten dalajlámek bych strašně rád sáhnul… a sežral. Mně se tahle tvorba slov strašně líbí, ostatně výraz americko, podle vzoru česko a slovensko, a… je taky taková krásná blbina. A to je zase bez zlého úmyslu k dalajlámku, tedy krom toho sežrání.
))
Vždyť mne ten recept vyprovokoval k tomu, že jsem včera upekl dva plechy rohlíků. A manželka mne sprdla, protože jak jsem válel tuhé těsto, ulomil jsem držátka u válečku.
A může za to tvůj dalajlámek. Howgh.
74 příspěvků 29.12.09 22:07
Mě ta kombinace taky nenepadla, proto jsem se nedůvěřivě plížil. Recept jsem sprostě obšlehnul od kamaráda, protože mně to chutnalo a bylo by škoda nechat si to pro sebe.
Ironie a sarkasmus mně nejsou cizí, řekl bych, že to je moje vlastní a nevlastní matka a bratr mého strýce z bratrance matčiny strany z druhého zadního kolena.
Ale na dalajlámka mně nešahejte! Jsem totiž lechtivý.
Hyenku,
já se k tomu neblížím podezíravě. Zelí s křenem znám, a je to dobré, hamburgerů znám spousty, žijy v americku. Tahle kombinace mne, pro záplavu jiných nenapadla, a je to moje chyba. Takže v mém komentáři opravdu není ironie, jen spíš kousek závisti. Na dobrou housku nebo dalajlámek mohu jen se slzou v oku myslet. Nebo ho upéct, no a už jsme zase u těch slz.
74 příspěvků 29.12.09 04:01
Přiznávám, že jsem se k burgerkům po polski plížil značně podezřívavě. Ale jak jsem psal, 20 jich do mě padlo na posezení (18:00-4:00). A když dojde v jednu ráno křen a jsme tak znavení, že nemůžeme najít motyku ani nějaké pole a otce chytne žlučník, nechá se ten křen nahradit hrubě mletým červeným sladkým pepřem (tím co se dává do toho masa), ale ten už s mírou. Jiných ochucovačů a pří:,–( k nepotřebí. A dobře k tomu chutná polská kmínka.
37 příspěvků 29.12.09 03:18
Ale to jste tedy nepochopil ironii . A ty dalajlámky s Vámi klidně budu bránit tou rozporkou , když tam patří.
74 příspěvků 29.12.09 03:02
Se divím, že zrovna vám to vadí, vy Jungmanne! Na dalajmáncích si trvám, ale vysvětlovat vám proč nebudu, i kdybych měl od vás dostat rozporkou po letech…
37 příspěvků 29.12.09 02:33
Dalajlámku píše se dalamánky: Rejp
Určitě je to strašlivě dobré, hamburger s křenovým zelím jsem ještě nezkoušel, ale určitě udělám.