Recept Bulharské čevabčiči

Pokud chce někdo k výborné bulharské kuchyni vychutnat i pravou bulharskou mastiku, brandy či rakiji a neví, kde to sehnat, ať mi napíše e-mail na adresu-
michal.tlapak@seznam.cz.

u nás se mastice dá přirovnat starorežná, ale přece jenom mastika je mastika. Hlavně když má v sobě krystalky ledu! 

Ano, španělský Ojen, řecké Ouzo, francouzský pernot…

Omlouvám se za Y. Původně tam stálo:…druhý recept už jsem na stránky vysmažil..... Násedně jsem si řekl, že budu možná upozorněn, že kebapčeta se nesmaží a tak jsem to pro jistotu přepsal. Žel bohu bez Y.
Současně se omlouvám, že v dodatku o mastice chybí v „restauraci“ první A. Prosím i o velkorysé přehlédnutí toho, že v kebaPčatech se správně píše b.
(Saturejka) v závorce byla míněna jako horší eventualita, ale opravdu se to z textu pochopit nedá.
Díky za reakce.
 m.

Mastika je recke „uzo“, turecka „raki“ a mam dojem, ze neco podobneho se dela i tady…musim napsat, ze bulharska mastika je vynikajici - pokud se da flaska neotevrena do mrazaku, udela vam nadherne jemne kristalky ledu, to je pak pozitek pro oci a hrdlo:-)))

Kde prodávají Mastiku nevím, ale nabízí ji resturace Thrakia. Třeba by prozradili, kde se dá koupit.

Najdete ji malý kousek za Národním muzeem na rohu Římské a Rubešovy ulice.

Restaurace a vinárna THRAKIA
Rubešova 12
120 00 Praha 2

telefon 606 82 82 87, 222 240 030
info@thrakia.cz

Do kebabšeta (čevabčici) patri skutecne rimsky kmin, bulharsky se tomu rika kimion - to v zadnem pripade neni saturejka, saturejka je obycena cubrice, ta ovsem patri do kjufteta, ne do kebabčeta. Jinak recept je spravni:-)

Dík za oba recepty, vypadají lépe a autentičněji než ty původní. Jediná výtka: viděti, viseti, vinouti, viklati…

to nebylo myšleno ve zlém. Jen když jsem pročítala recepty, tak jsem nečetla nic jiného, než tu tvou poznámku, tak jsem se ozvala. A díky, žes to připsal, opravdu mně zajímalo, jak to tedy má být…

mám problém: Kde tu koupím pravou mastiku?

I ten druhý recept už tam vysí genino a ten vykřičníček mezi Tvými slovy mě opravdu pobavil.

Kebapčeta na skare (na roštu) ½ kg mletého masa (vepřového a hovězího(telecího) 3:2, (v případě telecího1:1), troška vody, soli, černého pepře, římského kmínu (saturejky). K dobře umletému masu přidáme sůl, řádně prohněteme a v míse necháme 3-4 hodiny v chladu odležet. Potom přidáme pepř a opatrně římský kmín (saturejku). Koření řádně zapracujeme a směs opět necháme opět 3 –4 hodiny uležet v chladu. Následně vytvoříme válečky cca 3×12 cm, které pokládáme na studený, lojem potřený rošt tak, aby se nedotýkaly. Kebapčeta se pečou na žáru (ne na plameni) tak, aby zezlátla, ale zachovala si hnědé čáry od roštu, zůstala šťavnatá, ale neměla růžový střed. Při pečení je postupně obracíme.
Přílohy: Chléb, směs drobně krájené cibule s petrželkou, rajčata, nebo salát z pečených paprik a plátků lilku,čerstvých rajčat a cibule, soli, pepře, vinného octa a oleje.
Aperitiv: Mastika říznutá troškou vody.
Nápoj k jídlu: Suché červené víno (pro dámy možno ředit trochou polotvrdé vody).
Původ receptu: Bulharsko před 100 lety.
Autory receptu jsou Bulhaři-zapsala babička mikulika kolem roku 1900 ve Varně.
mikulik

tak nám ten správný návod napiš! a k tomu druhému receptu taky…

Nerad to píši, ale obávám se, že ani tento návod nemá s tradičními bulharskými receptúrami mnoho společného.