Zkaramelizované Salko

Běžné konzervy, obsahující bílkoviny, se sterilují v autoklávu při teplotě 121°C, tak dlouho, aby se obsah prohřál v celém objemu. Plechovky bývají uvnitř lakované a povrch musí teplotu vydržet a neuvolňovat nic škodlivého do obsahu. V papiňáku bývá jen 106°C. Provedení plechovek z civilizovaných zemí je kvalitní, pouze se snížila tloušťka plechu. Nevím, zda všechno platí o konzervách přivážených přes devatero otrávených řek. Když otevřu ananas z Thajska, jasně cítím chuť po plechu, resp. na vnitřním povrchu se cosi nekalého děje. Kup si mlíko český, neboj se a nezbodni toho kýble.
Někde se ozvalo, že konzerva při vaření může buchnout. To může, když je v ní vzduchová bublina. Když do ní uděláš nepatrnou dírku nebo jen nařízneš víčko otvírákem, nic nehrozí.

ako bolo spomenuté, kvalitné plechovky by problematické nemali byť (hoci človek nikdy nevie, kde vývoj uderí!). Druhá vec, karamelizované salko (do múčnikov, či pri výrobe krowiek) určite nebudeš jesť denne, takže tiež žiaden problém. Inak je to ako s každou karamelizáciou, trošku menej zdravé ako východisková substancia, ale o to chutnejšie.

K vážnejšiemu problému. Jedna známa raz karamelizovala pikslu salka, v kastróli, vo variacej vode. Zabudla ju otvoriť, respektíve, ak nejaký postup aj bol odskúšaný bez otvorenia, prešvihla čas. No a „bylo vymalováno“. Doslova. Ozvala sa rana a salko bolo na strope, stenách, podlahe, variči… ešteže v kuchyni nikto nebol.

Takže ja by som to robil jedine v otvorenej piksli. Maľovať sa mi nechce. Ani ošetrovať popáleniny druhého až tretieho stupňa.

Děkuji za obě odpovědi. Lze to samozřejmě řešit i nákupem karamelového slazeného kondenzovaného mléka, prodávalo se myslím v tubách. Ale zajímalo mě to z principu. Hodně receptů to uvádí. Takže ještě jednou díky. Dám si pozor

Dělal jsem ten karamel hodněkrát a pokaždé bez problémů. To co popisuješ se mohlo stát jen proto, že ta plechovka nebyla celou dobu vaření ÚPLNĚ ponořená ve vodě. To je základní a nejdůležitější pravidlo. Takže nejlepší je hluboký hrnec a hodně vody. Dělal jsem ho i v papiňáku a také bez problému. V něm to mělo tu výhodu, že to netrvalo tři hodiny, ale stačily jen dvě. Při vaření stačí nechat vodu jen lehce probublávat. Plechovku je dobré občas otočit. Po uvaření nechat vychladnout a je hotovo.
Na Labužníku je hodně receptů, kde je tenhle postup uvedený.