Tak jsem to o víkendu vyzkoušela..
Nemám děti. Uklidila jsem, uvařila, nachystala večeři na stůl
s lahvinkou vína a svíčkou, vysprchovala se, pustila oblíbenou hudbu a
s úsměvem čekala. Místo tý mašle do vlasů, jsem na sebe hodila něco
lehkýho. Chlapák byl v pohodě a usměvavej a pořád mi něco vykládal a
ošahával mě a omačkával a hladil, ale že by to bylo o moc jiný než
jindy to teda ne. Mno nožná trošičku většího nadšení tam
být mohlo.
Prostě to funguje, když chce člověk klid nebo by to mohl být dokonalý
nástrouj pro taktiku: Jejda, já mu rozbyla jeho oblíbený hrníček. Ale taky
to může budit dojem, že mě to všechno hrozně moc bavilo, když jsem
uklízela a vařila a že to teď budu dělat SAMA už pořád. To su ale
káča.;-D
Naštěstí jsem to udělala experimentálně zatím jen jednou. Byla jsem
doma sama celý víkend, tak to by se dalo z mojí strany omluvit, jako takovej
malej výpadek. Jsme s přítelem zatím rok a kousek, tak to tu chvilkovou
slabost okecám. A při slavnostních příležitostech bych to mohla
prubnout..
Stejně doma uklízím sama, tak co. Bydlíme v 1+kk. Někdy se vztekám a
nadávám a on pak třeba vytře a umyje nádobí. Už jsem mu taky říkala,
že se mi nelíbí, když oba chodíme do práce a o byt se starám jen já.
Ale on zase podniká a já mám po práci kolem bytečku víc času, tak proč
bych to neudělala. Sedím v kanclu.
Mno dost omlouvání. Je prostě „hajzl“ a basta.:-)) Že jo.:-)))
PS: Pravděpodobně je to něco hodně starýho. A předpokládá se, že
žena bude pracovat jen v domácnosti. Asi to bude ze středoškolské
učebnice rodinných škol nebo tak něco.