Ze středoškolské učebnice

Pokud vím, tohle lítalo po mailech už tak před 2-3 roky jako doporučení pro mladé americké manželky. Tehdy a tam by to možná ještě sedlo, do reálného socíku 50. let v ČR sotva.
Ale nic ve zlém, tohle moje konstatování není nijak zaměřeno proti Daně ani proti nikomu/ničemu jinému.

Ivo, moc pěkné. Jistě jsi měla v úmyslu nás všechny pobavit a rozesmát. A v mém případě se ti to povedlo. Dokonce jsem si dala stuhu do vlasů a vzhledem k mému krátkému sestřihu jsem i já pobavila několik dalších. A rozjímat zda je to vhodné pro US nebo ČR se mi zdá zbytečné. Navíc, kdo z nás si pamatuje padesátá léta? Ti kteří tvrdí že pamatují si nejspíš už nepamatují mnoho. Jen více takových příspěvků. Nesmíme se přeci brát moc vážně.

…znáte knihy „Základy mužského šovinismu“ a „Mužský šovinismus pro pokročilé“? Rozdíl je ten, že u těchto knížek se člověk chcechtá kolikrát i nahlas vzhledem ke vzletnosti stylu psaní

no, přiznám se, že jsem si spíš vzpomněla na vyprávění mé babičky a mé tchýně. Babiččina tatínka soudruzi vyhnali z jeho statku jen s tím, co unesli. Tchánové byli také statkáři a mohli sice zůstat bydlet ve svém, ale co se tam ze strany „družstevníků“ dělo…
A pak moje oblíbená Kuchařka naší vesnice - tam jsou rady pro hospodyňky!
Ale nejvíce mne pobavila představa, že se podle rady z učebnice zachová členka JZD. O jiných pracujících ženách vím jen to, že to byly opravdu dokonalé „frontové“ bojovnice. Nakonec i já jsem se stačila stát jednou z nich. Víte jak báječně se sháněl stavební materiál v 80.létech a co všechno stačilo člověku ke štěstí?

Nemám děti. Uklidila jsem, uvařila, nachystala večeři na stůl s lahvinkou vína a svíčkou, vysprchovala se, pustila oblíbenou hudbu a s úsměvem čekala. Místo tý mašle do vlasů, jsem na sebe hodila něco lehkýho. Chlapák byl v pohodě a usměvavej a pořád mi něco vykládal a ošahával mě a omačkával a hladil, ale že by to bylo o moc jiný než jindy to teda ne. Mno nožná trošičku většího nadšení tam být mohlo.

Prostě to funguje, když chce člověk klid nebo by to mohl být dokonalý nástrouj pro taktiku: Jejda, já mu rozbyla jeho oblíbený hrníček. Ale taky to může budit dojem, že mě to všechno hrozně moc bavilo, když jsem uklízela a vařila a že to teď budu dělat SAMA už pořád. To su ale káča.;-D

Naštěstí jsem to udělala experimentálně zatím jen jednou. Byla jsem doma sama celý víkend, tak to by se dalo z mojí strany omluvit, jako takovej malej výpadek. Jsme s přítelem zatím rok a kousek, tak to tu chvilkovou slabost okecám. A při slavnostních příležitostech bych to mohla prubnout..

Stejně doma uklízím sama, tak co. Bydlíme v 1+kk. Někdy se vztekám a nadávám a on pak třeba vytře a umyje nádobí. Už jsem mu taky říkala, že se mi nelíbí, když oba chodíme do práce a o byt se starám jen já. Ale on zase podniká a já mám po práci kolem bytečku víc času, tak proč bych to neudělala. Sedím v kanclu.
Mno dost omlouvání. Je prostě „hajzl“ a basta.:-)) Že jo.:-)))

PS: Pravděpodobně je to něco hodně starýho. A předpokládá se, že žena bude pracovat jen v domácnosti. Asi to bude ze středoškolské učebnice rodinných škol nebo tak něco.

ach, jak ráda bych dělala ženu v domácnosti…
Ale bohužel nejsem „milostivá“, tak zařezávám a rozčiluju se nad hloupostí jiných . Ještě že doma moc nezlobí. Nebo že by to byl výsledek 20-leté výchovy?

..výchova je výchova.