zda se mi to?

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
 
pepo
7 příspěvků 13.05.06 20:33
zda se mi to?

zdravim vsechny kulinarske gurmany.mam takovy dotazek.zda se mi to,nebo clovicek,cely den stojici u plotny,pripra­vujici chutne krmě pro sve zivitele,posleze kdyz si urve kousek casu,pro sebe a svuj hlad,tak jidlo,ktere si pripravi sam,mu zcela nechutna,ma tendence si dat neco,co nema zrovna po ruce,nebo snad dokonce prestane mit hlad. mate taky tyhle skvele stavy????


Reklama


Reklama

Reakce:
 
Alec
84 příspěvků 14.05.06 12:33
Pepo,

občas mám s tímto stavem u plotny také „problém“.Týká se to přípravy něčeho náročnějšího na čas,většinou ve slunečném počasí,kdy mě to láká utéci od sporáku.A chuť se 100% odlišuje od toho,co právě zdlouhavě kuchtím.To znamená,že při přípravě sladkého jídla přikusuji třeba kvašáky atd… Někdy to opravdu sklouzne až do úrovně,že ač ze začátku hladovějící,pos­tupně se stávám „přesycenou“ vůněmi a hlad ustupuje.
Nevím,jestli to tak funguje u každého,ale nebyla by to bezva dieta?

 
pepo
7 příspěvků 14.05.06 13:43
...

no to mozna by to byla skvela dieta,ale vetsinou odchazim z prace,nafoukly jak balon,a to se stravuju primerene,¨zadne prejidani, a pokud to cas dovoli zadne hladoveni.tak jako dieta to tež moc nefunguje.

 
possum
464 příspěvků 14.05.06 15:03
:-D

pepo, nezda se ti to. Znam sefkuchare, ktery po prijiti z prace hledal, co by snedl. Na dotaz, jestli se nemohl najist v praci, odpovidal „a ceho?“. :-)))))
Ja osobne, kdyz varim vic jak ze dve jidla, tak mi taky ‚nechutna‘.

 
AFTIC
122 příspěvků 15.07.06 03:15
Nic se vám nezdá

Já se totiž s tím plně ztotožňuji.

Během mé více než šedesátileté praxe jsem pracoval téměř po celém světě a většinou v luxusních podnicích ve kterých se podávala velice dobrá a velice drahá jídla která jsem samozřejmě ochutnal, ale velice často jsem se těšil domu na něco takového jako je například bramborový guláš nebo cmunda.

Do 68 roku jsem byl ředitelem Čínské restaurace ve Vodičkově ulici v Praze, což byla restaurace před kterou lidé čekali na místo třeba i půll hodiny ve frontě přestože ta jídla byla na tu dobu drahá jako potvora.

Stalo se jednou, že během večera se po mně sháněl jeden štamgast a když mu číšníci řekli, že jsem šel na večeři domů na koprovou omáčku, tak málem padl do mdlob.

Podobně při mých konsultacích v zahraničí ve všemožných luxusních hotelích kdy jsem mohl jíst a pít zdarma co hrdlo ráčí, jsem s oblibou chodil za své peníze na jídlo do malých lidových restaurací kde jsem jedl místní lidové speciality.

 
Fabujan
150 příspěvků 22.08.06 10:48
...

Je to naozaj zvláštny fenomén. Ja taktiež veľmi rada varím a myslím si, že aj dosť a často varím, ale taktiež, keď varím viac jedál, tak trpím záhadným nechutenstvom. Na druhej strane vezmem za vďak, keď sa niekde najem, či u rodiny, alebo v reštaurácii, keď mi to niekto položí pod nos.


Reklama

 Váš příspěvek

Reklama

 Newsletter

Milujeme vaření, nikoliv spam. Přihlaste si novinky z Labužníka.

Přihlásit se k newsletteru

Reklama

Naši partneři

Vitalion

zdraví, nemoci, léčení
www.vitalion.cz

eMimino

těhotenství, děti, rodina
www.emimino.cz

Recept na jídlo

recepty, jídlo, vaření
www.receptnajidlo.cz