jak se zde v jednom článku nesprávně říká, se slaví švédské vánoce, které na sv. Lucii ¨Luciadagen¨začínají a končí na sv. Knutse, tak zvaný dvacátý den, 13 ledna a jsou nejdelšími svátky roku. Vyvrcholení svátků je na 24 prosince, kdy za ranného rána se jde na mši do kostela. Dříve bývávalo zvykem, že na cestě domů se závodilo v sáních, nebo v kočárech a ten kdo vyhrál, měl údajně zajištěnou dobrou úrodu pro příští rok.
Stromeček se strojí slaměnými i jinými ozdobami zděděnými z generace na generaci a někdy i se švédskými vlaječkami. Na stromečku jsou pravé svíčky. Dům voní po ¨Pepparkakor¨, švédských perníčcích ve tvaru srdcí, nebo vánoční kozy. Mistnost je vyzdobena slaměnou kozou a vázami plnými červených tulipánů. Venku je umístěn snopek na kterém je trochu kukuřice, slunečnicových semínek a chlebových drobečků pro opéřené malé přátele.
Večeře ¨Julafton¨je velice slavnostní, která se skládá ze Smorgasbord¨, bufetu s mnoha tradičními pokrmy, jako je vánoční šunka Julskinka¨, naložené prasečí nožičky, ¨Dopp i grytan¨v překladu namáčení do kotlíku, kdy si stolovníci namáčí kousky chleba do vývaru po šunce, ¨Lutfisk¨, vyluhovaná ryba,¨Rysgryngrot¨rýžová kaše ve které je uschovaná jedna mandle a ten co ji najde se do roka ožení nebo provdá.
Po večeři přichází ¨JUL-TOMTE¨skřítek, který je oblečen v červeném hávu, má čepičku s bambulkou a obrovský bílý plnovous. Děti mu nechávají na noc misku s kaší. Tomte nese pytel plný dárků a švédové mají tradici při jejich rozdělování odříkávat rýmovačky, které napovídají obsah balíčku. Tomte žije pod podlahou stodol a stájí a po celý rok ochraňuje jak rodinu tak její dobytek.
Dalším švédským vánočním symbolem je ¨Julbock¨slaměná vánoční koza, která rozváží dárky.
