Vývar - vždy domácí nebo i z kostky?

Docela klidně používám kostku.

Domaci – ak uz.. a ak nie, normalne podlejem vodou, pridam stonku rapikateho zeleru a stonku poru alebo trebars susenu zeleninu a je to ako vyvar.. ono totizto por a zeler dava chut vyvaru (alebo ako glutaman) co je zname v prodesionalnych kruhoch vokol jedla..a pastrnak vravi sam za seba..tym padom nepouzivam kostky ani nic kupovane bo mam domastale prvu pomoc..:mavam:
PS: pripomenula si mi viac ako 30-cnu udalost ked sme krom ineho pre hosti pripravili aspik original z telacich paprc ( je to dlha piplacka) a studeny chod pozostaval z neho (zaliata sunka a podobne) a stolovnici kukali, zjedli a potom sme sa dozvedeli ze ironicky vraveli ' ta dajaku ne bars vydarenu koceninu/huspeninu/sulc s dacim zalatu nam ponukali..' mamu islo porazit a odvtedy si uz sakramentsky rozmyslela komu co ponuknut..a s tym vyvarom a kostkou to je presne tak isto..zvyk je zelezna kosela a aj v tych naj hviezdickovych rest. dostanes do toho kostku alebo hotovy priemysleny vyvar..hotovych gravy a vyvarov do kdecoho urcenych na kdeco je plno, nie je to uz davno moda a ‚pokrok‘ ako pred davnymi desatrociami ked podravka bola spolocenska prestiz je to uz nasa samozrejmost trebars spolu aj s vegetable slahackou v spreji..kopec ludi ju naozaj miluje.. pretoze to vse sa stalo beznou a samozrejmou chutou.. o tom to je…tak ide zivot.. se vsim vsudy dokonca aj so ziskanymi chutami.. 

Jsem na tom podobně jako Jolana, když je čas, uvařím vývar a schovám, když čas není, klidně použiju vodu.

On je možná rozdíl mezi tím, jaké má kdo možnosti. Já prostě koupím kosti a kus hovězího ořezu u řezníka (což ve městě většinou nejde), nasadím do zavařovacího hrnce a pustím na 80°C přes noc. Ráno zcedím, redukuji, až je množství tak akorát. Pak nechám zchladit, seberu tuk a dávám do pytlíčků - jednoporcovek a pak do mrazáku. V podstatě frekvence je asi tak jednou za čtvrt roku. Je docela příjemné, že polévka je hotová opravdu coby dup a vývar je po ruce i na věci, kde se třeba ani maso nedává, např. hříbkové rizoto atd.

P. S. - mě prostě univerzální „Magi chuť“ vadí, jaksi všechno sjednotí do jedné příchuti a to asi nemá být.

Bujónové kostky mám v záloze. Protože ale máme často ovar nebo vařené hovězí s omáčkou, vývar mám po stále po ruce. Kosti také nevyhodím, vyvařím je. Pokud je to vhodné a nemám vývar, do polévek a omáček přidám raději pro dochucení houbový prášek. Jak víme, houby obsahují přirozeně se vyskytující glutamáty a tak se jimi dá zvýraznit chuť pokrmu. Na dochucení také používám doma sušenou kořenovou zeleninu + natě. Je to taková domácí vegeta bez soli. Suchou zeleninu ještě dosuším v teplé troubě, až se láme a pak rozdrtím v mixéru (jako ty houby). Bujóny (v kostce a sypké) také občas použiju, ale jen pokud nemám přirozenější zdroj dochucovadla a vždy jen v nutném množství.

@Labužník jandule02, s tím zavařovacím hrncem je to prima tip  

„Maggi“ a vyvar z kostky k sobe maji podle meho dost daleko. Myslim tzv. polevkove koreni. K tomu bych se nesnizila. Jinak na podlevani pouzivam samozrejme hlavne vodu, jelikoz pouzivam spoustu koreni a bylin a bylinek. Ale moje otazka se tykala opravdu odporu k bujonum z kostek (dnes uz i ruznych zele) a velkovyrobe a uschovavani domaciho vyvaru.

Hippolyto, já nemyslela Maggi jako polévkové koření. Já myslela tu univerzální chuť Podravky, různých polévek z pytlíků a pod. A bohužel tu samou chuť mají i bujonové kostky - a to dokonce i ty „bio“. O tom to je., že to má všechno podobnou chuť.

No jo, ale mně právě připadá, že to není pravda - když podliju králíka na víně dvěma deci kuřecího bujónu z kostky, pochybuji, že někdo na konci při konzumaci pozná rozdíl (tedy to, že nebyl použit DOMÁCÍ). Rozhodně to nepoužívám proto, že bych chtěla ošidit proces vaření, prostě mi to v některých případech přijde zbytečné (jasně, že pokud vařím vedle v hrnci polévku, svůj vývar použiju).

Když podliješ králíka na víně kuřecím bujonem z kostky, pochybuju, že někdo pozná, že jí králíka na víně.

…te budu muset pozvat, provokaterko :- ).