5.10.2010 Vojta přišel ze školy a povídá: „Dneska jsme měli výborný oběd. Kuře s rýží. Polívku jsem si sice nedal, ale hlavní jídlo jsem pořádně zajedl kompostem“.
Nikoli „jako z vody“ … hahaha, poroste jako z kompostu!
Ale, Míšo, moje babička, která umřela měsíc před tím, než se narodila
Pavlinka (a dva měsíce před svými stými narozeninami) vždy říkala, že
ona tady bude dlouho, protože je „z hnoje“, kdežto my na světě dlouho
nevydržíme, protože jsme „z chemie“. 
Zemřela čistě na sešlost věkem,
v nemocnici byla jen dvakrát, z toho jednou v porodnici, léčila se jen
přírodně, vychovala šest dětí, svého manžela přežila o 33 let,
vlastnili obrovský grunt, na němž práci musela zastat a každý den musel
být přesně v poledne oběd na stole. Až do svého vysokého věku si
každý den sama pro sebe vařila čerstvé jídlo … obdivuhodné, že? Dnes
používáme různé technické vymoženosti a máme pocit, že stejně nic
nestíháme…
ja sa nedivím…kedy si za onoho času, ja so sestrou sme zásadne používali výraz kompost miesto kompót…
vo Veselých paničkách z Windsoru tiež
farár Evans hovorll, že „ešče bude ovocina, sirky a kompost“
a to bolo cca 1968…
.
