To, že sme tu všetci milovníci dobrého jedla, mi je úplne jasné. Ale delíme sa na amatérov (nechcem sa nikoho dotknúť, ale isto ja sa medzi nich radím) a na profíkov, ktorí sa aj tou našou láskou k jedlu živia. Priznám sa, že mnohé vychytávky a finesy používané počas varenia som zistila tu. Teraz som akurát dočítala od Bali a Manka rady o možnosti mrazenia tlačenky a vysvetlenie prečo by to tak malo byť a ak to urobím ináč, čo môže nastať. Tiež som dlho nevedela, že mletú papriku je dobré pridávať do tuku na začiatku varenia, pretože sa lepšie rozvinie jej chuť a aj sa lepšie rozpustí do jedla. Dlho som ju totiž riedila vodou a pridávala až po značnej dobe varenia. Dovolím si navrhnúť Labužníkom či by sa nepodelili o svoje vychytávky či finesy počas varenia a aj vysvetlili, prečo to tak má byť. A prečo som spomínala profíkov? Pretože predpokladám, že tí ich majú naučené už z učňovských liet a samozrejme z praxe. Ale nielen oni. Dúfam však, že moja ponuka na tému nebude predmetom neblahých diskusií. Tak ako sa tu už viacerí pokúšajú novými témami odviesť zbytočné spory niekam inam aj ja si dovolím dúfať, že sa tu stretnem s dobre mienenými radami, ktoré, myslím, pomôžu viacerým.
Vychytávky pri varení, pečení
tak snad nevzbudí nevoli, že začnu. Veškerá pečená masa, která jsou
libová a dost často se i měkká hůře krájí - zejména libová vepřová
pečeně a falešná svíčková resp. zadní hovězí - po upečení zabalím a
pevně utáhnu do dvojitého Alobalu a nechám aspoň 10 minut
„odpočinout“. Maso krásně zpevní a jde krájet na tenké kompaktní
plátky. A obecně cokoli pečeného - různé ptactvo apod. - nechávám před
porcováním také „vydechnout“.
Výborné téma.
tuto zkušenost jsem získala až po letech, maso nebalím, ale jen dám odpočinout na talíř pod pokličku. Stačí 1/2 hodiny a maso se nedrolí, hezky se krájí a pak se jen prohřeje ve šťávě nebo omáčce. Profíci pokud vím maso nevrací do tekutiny, ale já jsem pustý amatér, tak je mi jistě prominuto.
slané alebo sladké, bude lepšie a ľahšie, ak časť mlieka nahradíme acidofilným.
A priam za geniálny nápad považujem, snáď sa Bona neurazí, pretože to tu zverejnila ona: hore na kuchynskú linku dať pásy úklidového papiera a ten po čase jednoducho vyhodiť. (Všetci poznáme ten hnusný lepkavý prach tam hore.)
na labužníku i jinde. Spoustu jich má Vali v deníčku, další se dají
pochytit v receptech i v diskusi pod nimi.
Vaření knedlíků na pařáku a utěrce v páře, vaření knedlíků
v mikroténovém sáčku ve vodě, pečení rolád ve formě na srnčí hřbet,
fígle na rolády, vysypávání forem na bábovku kokosem, či ořechy nebo
strouhankou, pomalý hrnec jako takový je jedna velká vychytávka, recept na
polevu - ganache taky. Jé toho je! Třeba krém „hrk - hrk“, litý
medovník. No, ještě si vzpomenu.
Po létech praxe (amatérské) jsem dospěla k závěru, že maso pečené se po zabalení do alobalu udrží teplé nejlíp v troubě a pak rovnou na talíř, aby se šťáva nebo omáčka dala dát „pod“ maso a bylo vidět.
už nezakrývam nahriatou nádobou, ale dávam iba oddýchnuť do mikrotenového sáčku. A pokiaľ sa ponahľam alebo som lenivá, cesto nehádžem o dosku, ale nechám ho dobre prepracovať v robote. S cestom sa pracuje rovnako dobre, ako keby bolo spracované klasickým postupom. Ozaj, a vyskúšala som už aj takýto jednoduchý recept - 250 g hladkej múky, 3 lyžice oleja a cca 125 ml vody. Nič viac a výsledok bol rovnaký ako inokedy.
- při osolení mouky v závrtku (záklechtka) se nedělají hrudky.
- do vajíčka na potírání pečiva dát pár kapek citronu - při pečení pečivo nehořkne.
- při mletí strouhanky či ořechů na ručním mlýnku navléci na výstup mlýnku igelitový sáček a strouhat rovnou do sáčku - nemáme pak strouhanku po celé kuchyni.
Zahřeji troubu na 50 st.C, vypnu a těsto s mísou dám kynout do trouby, troubu zavřu. Pokud mám plastovou mísu, tak ji podkládám utěrkou, aby se mi nerozpustila na horkém kovu. Takhle těsto spolehlivě kyne - lépe než v peřinách.
Kysnuté cesto tiež niekedy dávam do rúry, ale v poslednom čase už viac do mirovlnky. Tú najskôr zapnem na plný výkon na 2 minúty a potom vložím misku s cestom. Efekt je rovnaký ako v rúre.
ja som vedela, že si šikula, ale že až taká…normálny poklad! Čo
všetko Ty nevieš!
(Už zas mám mindráky!)
dve mikrovláknové handričky - jednu suchú na ruky a druhú na linku.
Majú výbornú savosť a tak mám vždy suché ruky a čisto na linke, aj
čisté utierky. Tie používam pomenej, riad utieram len
v súrnych prípadoch. A mycí prostriedok „nevzpieram“ - zá:,–(ne ho
mám riedený v malej fľaštičke so sprejom /od missivy, slúži mi niekoľko
rokov/.
tak mě nekamenujte za jednu moji ryze soukromou vychytávku. Určitě to
všichni znáte, když vám na něčem hodně záleží, tak jako na truc se
všechno zkazí - maso je suché a tvrdé jako podešev, knedlík má brousek a
dort se připálí. No, a v takovém případě, když vzácná návštěva už
stojí za dveřmi, je dobré mít po ruce číslo na spolehlivý catering,
který vám do hodiny přiveze chutné a čerstvé menu, pokud možno už na
servírovacím nádobí.
Pšt! Nesmějte se tak nahlas…
u nás na Vystrkově . Znáš to, za prvý nevím, co to je a za druhý mě to uráží.
Takže tuto situaci řeším podrobným popisem havárie a omluvou.
catering tak je lepší mít u příležitosti návštěvy plán „Bé“, nebo mít připraveno víc chodů.
zapoměl jsem na nejdůležitější náhradní řešení v cateringovém stylu. Mít po ruce jednu nebo víc restaurací kde dobře vaří.
Na popud Heleny přidávám radu, která je pod receptem na kachní
roládu:
Pokud se vám nechce bojovat s roládou, doporučuji péct ve formě na srnčí
hřbet nebo ještě lépe balit do pečícího papíru - na papír rozložit
řízky, pak náplň, srolovat, péci. Ke konci pečení rozstřihnout papír,
vytáhnout jej a dopéci kůrčičku. Ale kupodivu roláda udělá kůrčičku
i pod pečícím papírem. Pečící papír se mi osvědčil i na pečení
sekané.
máte pravdu. Já jsem skromná, mě stačí ten catering . Když teda je zkaženejch i těch víc chodů. Někdy.
že se ti neklepe ruka, když stojí tchýně za dveřmi, tedy stávala . Prostě, když nekazíš, nepotřebuješ catering. Zatímco my mrtvoly nešikovné, kosti se nám zamotají, natáhneme se jak široké tak dlouhé a polívka letí s námi.
týkají se pečícího papíru, bez kterého už nepeču:
1/ - když vykládám plech papírem, štve mě, jak papír po plechu jezdí -
vyřešila jsem to tak, že než dám papír na plech, pocákám ho vodou, asi
tak, jako naše babičky kropily prádlo, papír pak krásně drží
2/ - papír na rozích nastřihnu, rohy si pak přes sebe krásně lehnou a
papír se mi v rozích nemuchlá, koláče a moučníky jsou pak po celém
plechu „hezké“
se občas stává, že je potíž s množstvím tekutiny puštěné ze zeleniny. Pokud zapékáme s mletým masem, je dobré zamíchat do něj hrst syrové rýže - ta vsákne tekutinu a jaksi zmizí v mase. Pokud se nedává maso, pak je možné prohodit rýží i zapékané cukety či lilky či jinou zeleninu, pokud to povaha jídla přímo nevylučuje.
ja som vedela, že musíš byť perfekcionalista!
Dotaz - cákaš papier alebo plech? (Zrejme je to jedno…, ale s tými rohmi
si ma úplne dostala…Kam sa hrabem?)
Aby byla krůtí, event. kuřecí prsa šťavnatá a ne suchá, před další úpravou je můžeme „napíchat“ šlehačkou pomocí injekční stříkačky.
ak sa Vám dostane do vajca kúsok pri rozklepnutí. Je problém ju vyloviť, poznáte to lovenie prstom, lyžičkou a pod. Možno to viete, ale ja som sa to dozvedela dosť nedávno - hranou tej rozklepnutej škrupiny to ide vyloviť ľahko.
Niekde som čítala, že je dobré „nadstaviť“ tvaroh hustou krupičnou
kašou. Včera odskúšané - chystala som slané aj sladké tvarohové záviny.
Uvarila som krupicu v mlieku a po vychladnutí zmiešala s tvarohom, bryndzou.
Po upečení nebolo poznať, že v plnke je krupica…
A.