Vážená Eleeen Vaše starosti bych chtěl mít!
Já jsem také tak trochu lidový vypravěč a na vše mám nějakou příhodu
(Case study) a tak se s Vámi musím podělit o kus uheráku.
Začíná to tím kolik toho uheráku máte. Podle mě je nelépe ho kupovat
v malém množství a nakrájený podle Vaši preference a sníst ho dříve
než se rozkouká.
Do Ameriky se potraviny nesmí dovážet, ale když to na mně neřeknete tak se Vám přiznám, že pokaždé když jsem v česku nebo v Maďarsku si ho koupím 2 štangle, jednu pro mě a jednu pro moji dceru.
Mohu Vám ale vážená Eleeen říci, že s tím uherákem nemáme žádné
starosti. Prostě ho zabalíme do papíru (plastik není moc vhodný) a
položíme do lednice. Nářezový stroj nemám ani já ani moje dcera a tak
z toho uheráku ukrajujeme ručně. Já jsem sice trochu zručnější a
krájím si ho na tenké plátky, tak jak to má být, ale dcera je úplný
barbar, ta to krájí na silnější plátky a jí to jen tak s kouskem
chleba.
Ale ani já a ani moje dcera nemáme problémy s tím že by ten uherák
vyschnul, protože mu prostě nedáme čas.
Musím se s Vámi ale podělit o jedno z mých přísně střežených
tajemství.
Já jsem byl kdysi v Česku vedoucím výrobny chlebíčků v Praze
v Nekázance. Nevím už kolik jsme těch uherských chlebíčků dělali, ale
celkově se tam těch chlebíčků dělalo denně více než 5.000 a byly tak
dobré, že jsme je rozváželi do celé Prahy.
Uherák jsme kupovali přímo z Maďarska ve velkých dřevěných bednách
pokaždé 100 až 150 kg. Z počátku jsem ten uherák hned po dodání
vybalil z beden, a ve sklepě, kde bylo relativně chladno, jsem ho zavěsil na
tyče tak aby se jeden druhého nedotýkal (což bylo důležité). Přesto, že
v tom sklepě bylo chladno, tak z toho uheráku začal okamžitě kapat tuk a
tak jsem pod něj dával papír. Když jsem se ale tak na to díval, a
převážením jsem zjistil, že tím vykapáním a vypařením byly prvý
týden na tom uheráku ztráty asi 5%, tak mi to nedalo spát. Ztráty loupání
byly v normách ale tyto ztráty ne, a dnes to mohu říci, že jsem to na
každém chlebíčku musel nějak ušetřit.
Já si nemyslím, že jsem něco vynašel, ale přišel jsem s obrovskou
fintou.
Místo abych ten uherák věšel, a nesl všechny ty ztráty, jsem dal na dno
každé té prázdné bedny vrstvu dubových pilin, které jsem navlhčil vodou,
na to jsem dal vrstvu uheráku a další vrstvu navlhčených pilin, atd. No a
teď přijde něco čemu nebudete vážená Eleeen asi věřit. Po týdnu,
místo toho aby ten uherák vyschl a ztvrdl, do sebe nasákl tu vlhkost a místo
aby ztratil na váze tak 5-6% přibilo, a lidé si libovali jak ten uherák byl
chutný a vláčný.
No, já vím že vy asi s tou jednou štanglí uheráku takovéto kejkle dělat
nebudete, ale při 100-150 kilogramech to už stálo za tu námahu a nakonec
jsem nevěděl co s přebytky.
Tady v Americe ten uherák tolik neletí což je škoda, protože za ta léta
co tu jsem bych jenom na této fintě asi byl milionář. □
KDO SE NIC NEPTÁ, NIC SE NEDOZVÍ!
Spolu s Voltérem považuji za své právo říkat co si myslím, ale do smrti
budu obhajovat Vaše právo mi odporovat, nebo hledat pravdu někde jinde. Když
ale všechno selže, tak se pokuste použít mé rady.
Za používání anglických či jiných cizích odborných výrazů se
neomlouvám, a naopak si myslím, že dnes po vstupu do EU by mi měli být
vděčni hlavně pracovníci v pohostinství, kteří se bez některých
těchto výrazů za nějaký čas v EU asi již neobejdou. Žiji již více
než 40 let v zahraničí a proto se také neomlouvám za mé případné
gramatické chyby, i když se za ně velice stydím a snažím se polepšit.
Když se podíváte na všechny ty mé několikastránkové příspěvky které
do těchto stránek píši, a porovnáte je s těmi krátkými dotazy mých
čtenářů, tak uvidíte, že na to, že v Česku již tak dlouho nežiji si
nepočínám tak špatně.
M. Klima
