Ráda bych si koupila strojek na těstoviny. Rozhoduji se mezi strojkem Orion a Culinaria Banquet. Jaké máte zkušenosti? U Orionu píší 6 tlouštěk těsta a u Banguetu 9. Jaké je rozpětí tlouštěk? Díky za odpovědi.
Kolik vlastně potřebujeme tlouštěk nudlového těsta? To by mne docela
zajímalo 
I když po strojku pokukuju
delší čas, zatím těsto válím ručně a ve dvou tloušťkách. To
průsvitné na nudle a lasagne, silnější na domácí špagety čtvercového
průřezu (možná mají svůj název, těch těstovin je vážně nepřeberné
množství viz tento
přehled 
I když se asi Amálka snaží o reklamu oklikou (nejpozději v třetím příspěvku začne doporučovat určitou značku), tohle téma mě docela zajímá. Takže, Labužníci, jaké strojky máte a jak jste s nimi spokojení? Uvažuju totiž (už delší dobu), že bych si cosi koupila a nemám přehled o situaci na českém trhu.
Milá Birkano, chtěla bych špagety, tagliete, lasagne a torteliny. Proto si myslím, že mi stačí jednoduchý strojek, bez extra nástavců. Právě jsem nevěděla, jestli ten Orion se 6 tloušťkami stačí.
Di. Nesnáším, když mi někdo přisuzuje něco, co není pravda!!! Když má strojek název tak to napíšu. Měj se!
Amálko, jestli jsem se dotkla, tak se omlouvám. Jen jsme tu podobných
„reklamních“ případů měli už hromadu, většinou jsou už naštěstí
vymazané. Takže Orion? 
Strojky na těstoviny jsou, podle technologie zpracování těsta, dvou
druhů. Jeden protlačuje těsto skrze různé matrice nebo chcete-li
roztodivné dírky – obdoba mlýnku na maso, ale bez nože. Tento druh
dělá špagety, kolena, spirely aj. Tyto mašinky jsou obecně dražší.
Druhý typ je v podstatě válcovačka. Dva hladké válce stlačují těsto a
za nimi pokračuje pás tloušťky, jakou zvolíte. Po výměně hladkých
válců za drážkové se pruhy těsta následně rozřežou na nudle.
Mašinky jsem dostal k testování a trápil je asi týden. Točil jsem klikou,
nudle už nebylo kam pokládat a mašinky chřadly, chřadly… až uchřadly.
Je lhostejné, zda přístroj stojí tři stovky nebo dva litry. Oba dojely na
stejnou závadu.
Kdo si potrpí na domácí těstoviny, bude téměř nadšený. Ve slově
„téměř“ je balvan úrazu. K vyválení tuhého těsta je třeba nemalá
síla, a brzy se ukázalo, že na to není strojek stavěný. Mechanizmus, co
má překonávat válcovací síly je pevnostně podceněný. Ne, že by
výrobce šetřil, blbec byl konstruktér.
Pokud nechcete mašinu zničit jako já, držte se následujícího:
Při výrobě nudlí napřed vyválíte pásy, to je jasné. Ale pak nastane
dilema, jak dlouho je nechat sušit. Pokud je nenecháte, aby dobře oschly,
nudle se na sebe lepí při rozřezání. A stačí čtvrthodinka sušení
navíc a pásy se ve válcích rozpadají.
Tady bych uvítal vaše zkušenosti.
Po letité konzumaci průmyslových těstovin, různých cenových
kategorií, budete muset přiznat, že ty domácí jsou něco z jiného světa.
A klidně použijte tu nejlevnější mouku a při třech vejcích na kilo
budete mrkat, co je to za žraso. Špetkou kurkumy docílíte nevídanou
barvu.
A propos, komunisti dělávali pěti, někdy sedmivaječné těstoviny.
Třívaječné byly pro psy. Ale zase neměly tak barevné obaly… to
je fakt
