Taky občas slyšíte výraz, u kterého nechápete, co znamená..? Nebo
použijete a nechápou ti okolo vás…?
Znáte tyhle?
Žufánek = naběračka
Portfišek = smetáček
Škařoupky = vaječné skořápky (z Litomyšlska)
Rožnout/rožni = rozsvítit/rozsviť (z Litomyšlska)
.
Přidá někdo další…? 
dobré téma 
A co takhle legátka = židle
cviklání = řepný list coby krmivo pro dobytek a drůbež
rola = pole
užička = lžička
hrant = koryto ve chlévě či stáji
houra = půda pod střechou
A je zajímavé, že škařoupky, šufánek a rožni se říkalo i na
Moravském Slovácku
Jago, kupodivu se to takhle říkalo a říká i v Brně. A minimálně to rožni se používá i v Ostravě, pokud vím.
di, možná, že naši předci migrovali víc než si myslíme hodně slov, která jsou specifická pro oblast
Moravského Slovácka jsem zaznamenala v okolí Prachatic, hlavně v lidových
písničkách
Jago, všecko je možné. Navíc tu byl docela podstatný vliv němčiny; spousta slov, o kterých si myslíme, že jsou opravdu česká, zrovna z němčiny (ale i z latiny, maďarštiny nebo okrajově třeba i turečtiny) pochází.
Dobrý žufánek je prý i tenhle: http://www.zufanek.cz/ - ale z vlastní zkušenosti nevím, nic jsem od nich neměla.
Hrůzná vzpomínka z časů malin nezralých. První den na iinternátě
v Luhačovicích. Všichni nahnáni do společenské místnosti. Projevy,
výklady atp… Konec oficiální části, já jsem skromně stál u dveří na
konci davu. Náhle dívka, krásná jako sen, přes celou místnost na mne
začala pokřikovat: rožni, rožni! Si potrůblé, neslyšíš? Rožni!"
Já rudý jak vlajka bratrského státu marně přemýšlel proč mě ta
blonďatá „Andžela Dejvisová“ nadává do rožňů.
Nastrmančen - ustrojen
kamnovec - do uhelného sporáku zabudovaná prohlubeň, ve které se udržovala
teplá voda. Já ho heště pamatuji doma.
Sestřenice mi onehdá líčila, že ještě před revolucí za nimi do Prahy přijely tetičky od Opavy a jedna si stěžovala, že v železářství chtěla „ružicu na oblyskanu (obliskanu?)“ a oni ji neměli. Prý šlo o hlavici na konev či kropáč, česky asi taky růžici…
