Starodávné či krajové názvy

Erteple, kobzole, zemčata = brambory

dobré téma
A co takhle legátka = židle
cviklání = řepný list coby krmivo pro dobytek a drůbež
rola = pole
užička = lžička
hrant = koryto ve chlévě či stáji
houra = půda pod střechou
A je zajímavé, že škařoupky, šufánek a rožni se říkalo i na Moravském Slovácku

Jago, kupodivu se to takhle říkalo a říká i v Brně. A minimálně to rožni se používá i v Ostravě, pokud vím.

di, možná, že naši předci migrovali víc než si myslíme hodně slov, která jsou specifická pro oblast Moravského Slovácka jsem zaznamenala v okolí Prachatic, hlavně v lidových písničkách

Jago, všecko je možné. Navíc tu byl docela podstatný vliv němčiny; spousta slov, o kterých si myslíme, že jsou opravdu česká, zrovna z němčiny (ale i z latiny, maďarštiny nebo okrajově třeba i turečtiny) pochází.

na moravskem slovacku se to rika dodnes ale je to žufánek

Dobrý žufánek je prý i tenhle: http://www.zufanek.cz/ - ale z vlastní zkušenosti nevím, nic jsem od nich neměla.

Hrůzná vzpomínka z časů malin nezralých. První den na iinternátě v Luhačovicích. Všichni nahnáni do společenské místnosti. Projevy, výklady atp… Konec oficiální části, já jsem skromně stál u dveří na konci davu. Náhle dívka, krásná jako sen, přes celou místnost na mne začala pokřikovat: rožni, rožni! Si potrůblé, neslyšíš? Rožni!"
Já rudý jak vlajka bratrského státu marně přemýšlel proč mě ta blonďatá „Andžela Dejvisová“ nadává do rožňů.

Nastrmančen - ustrojen
kamnovec - do uhelného sporáku zabudovaná prohlubeň, ve které se udržovala teplá voda. Já ho heště pamatuji doma.

Sestřenice mi onehdá líčila, že ještě před revolucí za nimi do Prahy přijely tetičky od Opavy a jedna si stěžovala, že v železářství chtěla „ružicu na oblyskanu (obliskanu?)“ a oni ji neměli. Prý šlo o hlavici na konev či kropáč, česky asi taky růžici…