Je mi smutno, a to převelice.Je mi smutno z toho, že z Labužníka zmizela správná člověčí pohoda a zůstaly jen zloba, stupidní urážky a škodolibost.Je mi smutno také proto, že se část labužníků stáhla do ústraní a v teplíčku svých ulit bude vyčkávat až se nejhorší přežene, až přestane bolet raněné ego.Ale nemohu se zbavit dojmu, že právě tohle není to pravé ořechové, ono nejde donekonečna být moudrým a ustupovat,protože jednoho dne nebude kam již ustoupit. Myslím, že byste měli ještě jednou zvážit svá rozhodnutí, moc vás prosím, a s plnou parádou se na Labužníka vrátit. Určitě byste mnoha lidem udělali radost, a to je hezký pocit,že?Přeji vám pěkný nadcházející víkend, mnozí z vás pojedou na setkání do Písku, prosím mějte se tam hezky a vymyslete něco určitě konstruktivního a pozitivního, aby se opět Labužník stal pro nás tím čím býval.Zdraví Libuše.
