Smažení koblih

Moje babička dělala také báječné koblížky, ale pamatuju se, že je smažila v másle!!!!

Tak tak, ja mam malinky rendlicek a v nem prepustene maslo a smazim hezky po 1 koblizku… S cim je holky delate? My tradicne s povidlama, je to namka namozni. Ale pry jsou dobre i s makem…Nez­kouseli jste nekdo?

a neprepaluje se to?

Vynikající jsou i s rumovými pralinkami, mákem nebo s ořechovou nádivkou. Dobrou chuť !!!

v oleji, koblihy nechám vždycky pod utěrkou vykynout, štětečkem ometu zbytky mouky, horní stranou je dám do oleje, po chvíli otočím, mají krásné světlé proužky na boku, nejsou napité olejem, ani připečené. Smažím asi na 180°C. My je máme nejraději s meruňkovou marmeládou, klasicky ji dávám dovnitř (nenapichuji stříkačkou až po usmažení) a nemám s tím problémy. Friťák používám párkrát do roka - kapr na vánoce, koblihy, smažený květák přes léto a tak dvakrát do roka smažené řízky. Občas si říkám, že to ani za to nestojí ho vůbec mít, ale zase je to z něj pěkně akorát usmažené. Olej scedím a dám do lahve do lednice.

No prosim, tak ja zkusim aspon dusledne omest tu mouku. Jinak vim, ze babi je delavala v oleji.

A mimochodem, prisla tu na to rec: U nas se prave delaly s makem - napln stejna jako do buchet. Je to naprosto vynikajici!

koblihy musí v tuku volně plavat - máš dost vysokou vrstvu tuku?

to by mohl být ten důvod. Já smažím koblihy v kastrole, pánev je moc nízká. A taky jich nedávej moc najednou - olej se zchladí a chvíli trvá, než se uvede zase do správné teploty.

A několik dalších nápadů.
Protože smažím na oleji (mám ráda olej z vinných smínek, vydrží vysoké teploty), ale když jej nemám, tak do oleje dávám mrkev a tuk se nikdy nepřipálí,
Těsto nesmí být příliš řídké, protože pak nasáknou koblihy moc tuku a nejsou nadýchané, ale těžké,
První stranu smažím pod poklicí a druhou bez ni,
Tuku musí být tak do poloviny koblih a ty se nesmí dotýkat,
tak máme koblížky pěkně s bílým proužkem uprosted.

Milí Labužníci, vaše příspěvky mi připomněly moji babičku, dělala skvělé koblihy s rybízovou marmeládou. Pamatuju se, že při kynutí je párkrát obracela a pak se měly smažit původní vrchní stranou nejdřív. Ona se vždycky v těch vrchních a spodních stranách zamotala a byla nešťastná, že se to nepovede, ale byly vždy super, lehoučké a s proužkem. Smažila v malém kastrolku ve vysoké vrstvě tuku, nejspíš stoprocentního.

Už je po masopustu, koblihy jsme snědli, ale přesto mi nedá, abych nepřidala svůj nápad. Přidávám do těsta rum (tedy Božkov tuzemský - aby nás nepronásledovala EU), když se prý přidá alkohol, tak těsto nevpíjí tolik tuku. Jinak souhlasím- vysoká vrstva tuku a vrchní-nakynutou stranou dolů. Mně ale někdy koblihy „tancují“ v tuku a obracejí se samy jinak, než chci já. Másla bych se určitě bála, rychle se přepaluje (nevím, jestli třeba přeškvařené už bez vyškvařených zbytků smetany?, fakt nevím).

Podle starých řeznických mistrů jsou nejlepší koblížky smažené na koňském loji.Kde ho však dneska sehnat že jo.Jinak výborný je 100% tuk i sádlo.Do těsta na koblížky patří rum jak je tu napsáno.Opravdu zabraňuje tomu,aby těsto natáhlo do sebe tuk a ještě dodá pokrmu výrazné aroma.Plnění a uzavírání koblih je věda sama o sobě.Když se dá náplně moc a není umístěna ve středu,má kobliha při smažení tendenci obracet se na těžší stranu.Pokud je kobliha moc pomoučena špatně se uzavírá a náplň při smažení vytéká.Proto mnoho hospodyněk plní koblihy nástřikem po usmažení.Koblihy musí v tuku plavat a jedině tak dosáhneme kýženého výsledku-zlatavá kobliha s kroužkem!V čem smažit?Fritovací hrnec(viz.Jenoféfa) je výborná alternativa,tuk má stálou teplotu a ještě jsou mnohé hrnce vybaveny mikro filtry,které nám zachytí odpadlé částice.Nevýhodou friťáku je jeho malá kapacita.Pro dvou až tříčlennou rodinu naprosto postačí.Když však smažíme koblížky ve velkém,doporučuji větší kastrol s dostatečným množstvím tuku.V širokém kastrolu se nám lépe s koblížky manipuluje a máme větší kontrolu.Ometání koblížků jak píše Jena je také dobrá věc i když úplně nezabráníme „škodlivému spadu“.Co s použitým tukem?Někdy ho máme až tři litry a když pár koblih praskne,řízky na něm již neusmažíme(leda s ananasem).Vždy je dobré tuk ve vlažném stavu přefiltrovat.Stačí papírový filtr z kávovaru,když doma pijeme turka a překapávač nevlastníme,šloh­neme si pár filtrů v práci…Tuk buďto uschováme v originálních obalech(olej) a nebo plníme do nějakých vaniček(sádlo,100% tuk) „napak“ a olej ani nemusí stát v lednici,jelikož v obchodech také nestojí v chladu.Tuk lze s úspěchem použít do tak zvaných olejových buchet,do směsí mas,které vyžadují marinádu s cukrem či na základ sladších omáček (rajská s perníkem…)at­d.A nebo si tuk uschováme na příští smažení koblížků.Jde i zmrazit.Náplně­.Tak klasika je meruňková zavařenina všeobecně uznávaná,ale jsou i náplně,které nás velmi překvapí lahodnou chutí.Rybízová marmeláda,jaho­dová,či směs třešeň višeň…
Nadýchaná kobliha skvěle usmažená,s koužkem a lehce pocukrovaná je skvost na stole a mluví o umění hospodyně.Né každý koblihu svede.
Němci by nám chtěli upřít prvenství a naše české koblížky se snaží ve světě prezentovat pod názvem Berliner boller.Nemají nato.Český koblížek svojí chutí pozávodí celou Evropu a měli bychom si ho v EU chránit ochranou známkou jako utopence či syrečky.
Povidla do koblížků nepatří.Ty jsou jako stvořeny do bavorských vdolečků,ale to je už jiná kapitola.