Masopust za dvermi, takze se obracim na zkusenejsi s otazkou. Moje babicka delavala skvele koblihy, recept jsem podedila. Ovsem stale se jaksi nemohu dopracovat ke kvalite originalu. Babinciny koblizky byly jako pericko, ty moje maji budto jakousi krusticku (kdyz pritopim), nebo se trochu nacucnou (kdyz uberu plamen). Vim, ze babi vsechno smazila spis pomaloucku, presto se ji ty koblizky nenapily olejem. Jinak mam skvelou tezkou panev i plynovy sporak, jako mela babicka. Ale ten vysledek, ten se nedostavuje ..... Jakou teplotu? Jake figle? Nebo ze by zalezelo na oleji? Achjo. Diky vsem za pomoc…
Smažení koblih
Tak tak, ja mam malinky rendlicek a v nem prepustene maslo a smazim hezky po 1 koblizku… S cim je holky delate? My tradicne s povidlama, je to namka namozni. Ale pry jsou dobre i s makem…Nezkouseli jste nekdo?
v oleji, koblihy nechám vždycky pod utěrkou vykynout, štětečkem ometu zbytky mouky, horní stranou je dám do oleje, po chvíli otočím, mají krásné světlé proužky na boku, nejsou napité olejem, ani připečené. Smažím asi na 180°C. My je máme nejraději s meruňkovou marmeládou, klasicky ji dávám dovnitř (nenapichuji stříkačkou až po usmažení) a nemám s tím problémy. Friťák používám párkrát do roka - kapr na vánoce, koblihy, smažený květák přes léto a tak dvakrát do roka smažené řízky. Občas si říkám, že to ani za to nestojí ho vůbec mít, ale zase je to z něj pěkně akorát usmažené. Olej scedím a dám do lahve do lednice.
No prosim, tak ja zkusim aspon dusledne omest tu mouku. Jinak vim, ze babi je delavala v oleji.
A mimochodem, prisla tu na to rec: U nas se prave delaly s makem - napln stejna jako do buchet. Je to naprosto vynikajici!
to by mohl být ten důvod. Já smažím koblihy v kastrole, pánev je moc nízká. A taky jich nedávej moc najednou - olej se zchladí a chvíli trvá, než se uvede zase do správné teploty.
A několik dalších nápadů.
Protože smažím na oleji (mám ráda olej z vinných smínek, vydrží
vysoké teploty), ale když jej nemám, tak do oleje dávám mrkev a tuk se
nikdy nepřipálí,
Těsto nesmí být příliš řídké, protože pak nasáknou koblihy moc tuku a
nejsou nadýchané, ale těžké,
První stranu smažím pod poklicí a druhou bez ni,
Tuku musí být tak do poloviny koblih a ty se nesmí dotýkat,
tak máme koblížky pěkně s bílým proužkem uprosted.
Milí Labužníci, vaše příspěvky mi připomněly moji babičku, dělala skvělé koblihy s rybízovou marmeládou. Pamatuju se, že při kynutí je párkrát obracela a pak se měly smažit původní vrchní stranou nejdřív. Ona se vždycky v těch vrchních a spodních stranách zamotala a byla nešťastná, že se to nepovede, ale byly vždy super, lehoučké a s proužkem. Smažila v malém kastrolku ve vysoké vrstvě tuku, nejspíš stoprocentního.
Už je po masopustu, koblihy jsme snědli, ale přesto mi nedá, abych nepřidala svůj nápad. Přidávám do těsta rum (tedy Božkov tuzemský - aby nás nepronásledovala EU), když se prý přidá alkohol, tak těsto nevpíjí tolik tuku. Jinak souhlasím- vysoká vrstva tuku a vrchní-nakynutou stranou dolů. Mně ale někdy koblihy „tancují“ v tuku a obracejí se samy jinak, než chci já. Másla bych se určitě bála, rychle se přepaluje (nevím, jestli třeba přeškvařené už bez vyškvařených zbytků smetany?, fakt nevím).
Podle starých řeznických mistrů jsou nejlepší koblížky smažené na
koňském loji.Kde ho však dneska sehnat že jo.Jinak výborný je 100% tuk
i sádlo.Do těsta na koblížky patří rum jak je tu napsáno.Opravdu
zabraňuje tomu,aby těsto natáhlo do sebe tuk a ještě dodá pokrmu výrazné
aroma.Plnění a uzavírání koblih je věda sama o sobě.Když se dá
náplně moc a není umístěna ve středu,má kobliha při smažení tendenci
obracet se na těžší stranu.Pokud je kobliha moc pomoučena špatně se
uzavírá a náplň při smažení vytéká.Proto mnoho hospodyněk plní
koblihy nástřikem po usmažení.Koblihy musí v tuku plavat a jedině tak
dosáhneme kýženého výsledku-zlatavá kobliha s kroužkem!V čem
smažit?Fritovací hrnec(viz.Jenoféfa) je výborná alternativa,tuk má stálou
teplotu a ještě jsou mnohé hrnce vybaveny mikro filtry,které nám zachytí
odpadlé částice.Nevýhodou friťáku je jeho malá kapacita.Pro dvou až
tříčlennou rodinu naprosto postačí.Když však smažíme koblížky ve
velkém,doporučuji větší kastrol s dostatečným množstvím
tuku.V širokém kastrolu se nám lépe s koblížky manipuluje a máme
větší kontrolu.Ometání koblížků jak píše Jena je také dobrá věc
i když úplně nezabráníme „škodlivému spadu“.Co s použitým
tukem?Někdy ho máme až tři litry a když pár koblih praskne,řízky na něm
již neusmažíme(leda s ananasem).Vždy je dobré tuk ve vlažném stavu
přefiltrovat.Stačí papírový filtr z kávovaru,když doma pijeme turka a
překapávač nevlastníme,šlohneme si pár filtrů v práci…Tuk buďto
uschováme v originálních obalech(olej) a nebo plníme do nějakých
vaniček(sádlo,100% tuk) „napak“ a olej ani nemusí stát
v lednici,jelikož v obchodech také nestojí v chladu.Tuk lze s úspěchem
použít do tak zvaných olejových buchet,do směsí mas,které vyžadují
marinádu s cukrem či na základ sladších omáček (rajská
s perníkem…)atd.A nebo si tuk uschováme na příští smažení
koblížků.Jde i zmrazit.Náplně.Tak klasika je meruňková zavařenina
všeobecně uznávaná,ale jsou i náplně,které nás velmi překvapí
lahodnou chutí.Rybízová marmeláda,jahodová,či směs třešeň
višeň…
Nadýchaná kobliha skvěle usmažená,s koužkem a lehce pocukrovaná je
skvost na stole a mluví o umění hospodyně.Né každý koblihu svede.
Němci by nám chtěli upřít prvenství a naše české koblížky se snaží
ve světě prezentovat pod názvem Berliner boller.Nemají nato.Český
koblížek svojí chutí pozávodí celou Evropu a měli bychom si ho v EU
chránit ochranou známkou jako utopence či syrečky.
Povidla do koblížků nepatří.Ty jsou jako stvořeny do bavorských
vdolečků,ale to je už jiná kapitola.