V zimě se sádlo a škvarky stávají oblíbenou pochoutkou mého muže. Myslela jsem, že o škvaření sádla vím všechno, co se dá vědět. Škvařívala jsem klasicky v kastrole, škvarky zalévala mlékem (nebo taky ne, podle potřeby křupavosti), škvařila jsem podle Esmeraldy v mikrovlnné troubě, škvařila jsem v pomalém hrnci. A v poslední době jsem rozpačitá: někdy je sádlo perfektní, jindy je nažloutlé, s nízkým bodem tání (pokud ho nedám do lednice je tekuté po chvíli stání v kuchyňském prostředí - téměř jako husí). Zdá se mi, že ani není tak správně voňavé. Předesílám, že jsem ho nepřeškvařila (jinými slovy nepřepálila) při vysoké teplotě a že se jedná o tzv. řemenové sádlo koupené u řezníka (nebo i v Makru), ne o tzv. sádlo plstní. Venkovský řezník mi řekl, že to může být sádlo z jiných prasat, než jsou ta česká. Při posledním nákupu jsem vyslýchala paní v řeznictví a ptala se po původu prasat, z kterých sádlo bylo. Samozřejmě pravila, že berou prasata pouze z českých chovů. A sádlo je opět nažloutlé a tekoucí. Můžete mi poradit, čím to je způsobeno, a ještě lépe, kde kupovat v Praze opravdu dobré sádlo, které je po uškvaření hlaďounké a pevné? Děkuji.
