Vážená Lassienko,
je až neuvěřitelné, jakou bouřlivou reakci takový nevinný dotaz vyvolá. Ano, receptů na máslíčka jak jste se povšimla je nekonečná řada ale ne každé se hodí do pizzerie. V Česku je nejspíše dělají kuchaři s maturitou nebo s doktorátem přesně podle těch receptů, ale v Americe je většinou splácá nějaký „wetback“ metodou podle oka do potoka.
V pizzeriích se to máslo vlastně nedává jako předkrm, ale proto aby
jím zacpali pusu hostům po dobu co se jejich pizza peče.
K tomu máslíčku zpravidla dají nějaký chléb, ale nejspíše nějakou
placku upečenou z těsta které jim zbylo z minulého dne na které si hosté
takové máslo namáznou.
To máslo je ale prevít i z toho důvodu, že když je čerstvé a vychlazené tak se špatně maže a když je měkké tak nevíte jak dlouho někde bez chlazení již sedělo.
S něčím podobným se setkáte i v jiných restauracích, například ve
steakhouses, kde to má ten samý účel, neboli „to keep the
customer’s mouth shut“ (aby host držel pusu).
Anglicky se něčemu takovému také říká „filler“ neboli plnič kterým
si host zaplní nácka, během přípravy jeho jídla moc nezlobí a někdy si
kvůli tomu dá i nějaký drink, a navíc když mu pak ten steak přinesou,
tak mu nepřipadá nijak malý. Neboli je to více méně psychologické,
protože ten host si myslí, že dostává něco zadarmo.
Mohu vám ale říci, že v Americe zadarmo není nic a všechno má svůj
důvod a to máslíčko je navíc danajský dar. V Americe se říká, že dnes
to máslo potřebujete „As a hole in the head“, neboli asi jako díru do
hlavy, protože to je z čeho lidé tolik tloustnou. Proto hodně restaurací
dnes místo chleba a másla dávají hostům „na dům“ buď „crudité“,
což jsou kousky syrové zeleniny nejvýše s nějakým „dipem“ neboli
omáčkou k namáčení, nebo prostě kousky nějakého ovoce.
Tudíž pokud Vám vážená Lassienko mohu poradit, tak dejte od máslíčka
ruce pryč jako od Koreje protože když ho sníte, tak musíte tu pizzerii
alespoň 3× oběhnout abyste ztratila ty kalorie které jste nebrala.
Mike
