…je to marné! Čím je jeden starší, tak vedle toho že blbne, se
i častěji vrací do dětství… Objevilo se na LABU mé mládí ale
KŘEHÁČKY patří k mému dětství…; prosím, jestli někdo zná, tak ať
se ozve.
Moc toho o nich nevím… Zadělávaly se smetanou a zda v nich vedle mouky,
špetky soli a trošky CUKRU bylo i máslo a vejce, nevím.
Těsto se vyvalovalo na tloušťku něco málo přes jeden centimetr a na plech
se dávaly čtyři kusy těchto placek. Peklo se v troubě a myslím že se po
rozpečení obracely. Po upečení dozlatova jevil víceméně „betonový“
korpus (kdyby Aboriginci pekli v pecích, tak neobjevili bumerang a kdyby H.
Fibingerová neměla koule, tak z ní byla diskařka) na lomu tendenci
k listování, ale hmota byla spíše „zdrcnutá“. Maminka říkávala, že
je to drahé pečení (smetana?). Pekla nám je na výlety, později i na
lyže – na rozdíl od chleba se salámem z nich v létě neteklo máslo a
v zimě nezmrzly a byly pořád stejně betonové.
Před pár lety jsem již recept hledal na netu a podotýkám že nejde
o PODLESNÍKY, BOŽÍ MILOSTI, ani o různé SMAŽENÉ placky…
Děkuji
Říkali jsme jim křeháčky a nejsou na internetu
Vypadá to na placky z přesného těsta (tuhé, nekynuté), také se jim
říká křesné placky, křesné pekáče, hnětánky, přesné pagáče,
přesňáky, krajance, loupané pagáčky…
Cituji z knížky Lidové pečivo v Čechách a na Moravě (J. Šťasná, L.
Prachařová), vydal ÚLUV, 1988:
Přesné pagáčky z Ostrožské Nové Vsi:
Hladké těsto se vypracuje z 1 šlehačky, 1 žloutku, trochu soli a hladké
mouky dle potřeby. Těsto se nechá chvíli odpočinout a pak se peče jako
veliký pagáč v předehřáté troubě. Nikdy se nekrájel, pouze
ulamoval.
Pagáčky se v současné době zadělávají nejen šlehačkou, smetanou nebo
podmáslím, ale také kefírem a přidáním kousku másla nebo sádla. To
svědčí o oblibě nekynutého pečiva i dnes.
Mají-li se pagáčky „loupat“ jako lístkové těsto, musí se těsto
rozválet, pomastí se rozpuštěným tukem po celém povrchu a složí jako
lístkové máslové těsto. Tento postup se opakuje 3×. Pak se těsto nechá
odpočinout a upeče se.
Loupané pagáčky z Ostrožské Nové Vsi: Do mléka nebo kteréhokoliv
tekutého mléčného výrobku se na 0,25 litru přidá 10 dkg másla,
1 žloutek a mouka podle potřeby. Na potírání je potřeba kousek másla
nebo rostlinného tuku.
Tuhá nekynutá těsta (nekvašená) tvoří základ vývojové řady
chlebového pečiva.
Drahé to bylo - smetana, mohlo být máslo na trh.
Odkud maminka pocházela? Třeba by se dalo ještě zapátrat.
Vypadá to nadějně…
Smetana nebyla, tak jsem zkusil ten recept s máslem a protože je pátek a
navíc půst, tak jsem bliny nahradil „přesňáky“
Mouky stačí 400g a vyšlo to na 4 menší křeháčky. Jeden jsem zbodl
eště než dorazily MAKRONKY s foťákem
Příště zkusím zakysanku…
Děkuji, děkuji, děkuji!
Než jsem použila mozek a okuláry, nebylo mi jasné (než mi docvaklo), co
by mohl mít půst proti blinám. Tedy doufám, že už teď nevypadají jako
carský důstojník, když mají ten půst! Vědí, že je zavrženíhodná
jakákoliv obžernost!?
Křesný placky jsou v Krkonošské kuchařce (Jiří Marhold) popsány takto - doslovná citace: „Připravovaly se z hladké mouky, vody, soli a vajec (nebo i bez vajec). Umíchalo se řídké těsto tak, aby se dalo na teplé plotně roztírat. Upeklo se po obou stranách a pak se omastilo máslem. Kde nebylo máslo, máčely se v sirobu.“
Krkonoše byly tenkrát asi opravdu chudý kraj. Nezadělávaly se ani
mlékem
To jsem ráda, že tu kuchařku také někdo vlastní Já v ní hledám nejednu inspiraci a
s vděčností při tom vzpomínám na svou babičku
, i když ona pocházela od Domažlic.
Obyčejná jídla z těch regionů jsou si však v lecčems podobná
@Sylvie @birkana
Dívky, neznáte „BÁC“? Snad by to měly být strouhané brambory
s vrstvou máku, něco jako bramborák pečený na plechu v troubě??? Přijde
mi, ale, že to bylo odněkud z Plzeňska. Roky mi to straší v hlavě, ale
do soustavného pátrání jsem se nepustila, kachna. Nespěchá to, jen, kdyby
vám to cvrnklo do nosu. Děkuji!
http://www.labuznik.cz/…ich-brambor/
MMJ, babička to pekla, bylo to moc dobré. na Plzeńsku možná také, ale ona bydlela na rozhraní Příbramska a Berounska.
Tlustá bábo, krapet jsem zagůglila, na netu je receptů docela dost. Tak
pro ilustraci aspoň jeden staročeský
bác
Bác jsem už dělala a manželovi moc chutnal. Jinak dnes uvařen podle Krkonošské kuchařky králík v černé omáčce. Výborné. Pokud mohu radit, tak octa raději méně, nebo ten čtvrtlitrový hrneček více zředit vodou. Musela jsem pak více sladit omáčku.
@Sylvie, já už jsem se
v té Krkonošské také „spálila“ s octem. Pak jsem si uvědomila, že
recepty jsou staré a tudíž ocet bude přírodní, tj. 4% Od té doby dávkuju automaticky polovic a vše
pak vychází O. K.