Prznění mateřského jazyka

Ano, to je veliká hrůza, kdysi jsem si tu ulevil ve svém (nikoli v mém) deníčku . Ale obávám se, že to je marnost

A opakovat! Opakovanie je matka mudrosti
http://pohadky-online.cz/…5a8d776.html

milá Jolana, Tvoje recepty sú veľmi fajn, hodne z nich mám v obľúbených, a vôbec si milá kočka, ale čo sa týka jazykov, málokto dokáže przniť hneď dva súčasne a tak účinne, ako to robíš Ty.
Prepáč, vykašli sa na to, ale radšej so nevšímaj čistotu reči.

by ta dakto zabijal. Dakujem za pochvalu.
Ten link som tu hodila pre usmev. Dufam, ze aspon Spejbl ti ten usmev vyvolal. Aspon trochu.
Zivot s usmevom ide lahsie, aj ked sa preberaju tak vazne temy ako cistota jazyka.

Musim ta ale opravit. Prznim jazyk nie jeden. Ani dva. Pat (5). Jeden navyse mam v rezerve, ale ten som uz dost zbudla a nedari sa(ma stastie narod , ktoremu je vlastny).
Vies, komu neni zhora dano v apatece nekoupi. Dakomu nebyva dane zhora, dakto nechodil do skoly, dakto je hlupak, dakto sa neucil a dakto sa ucil. Co sa da robit. Vydrzat!
Prepac, ale cistotu pisanej reci si vsimam. Aj ked ju neovladam alebo prznim. Nikdy som sa neprezentovala ako odbornik na daco. A uz vobec na akykolvek jazyk.

Dobru noc

tohto Spejbla som si neotvorila, niekedy si pri čítaní Tvojich receptov spomeniem na „delirium rodokapsum“ - máš u mě na pistoli vrub a budu mít na tebe kolty proklatě nízko - ale potom opäť chuťové bunky ovládli zvyšok jazyka…

nestrielat, este si tu mam daco vybavit, dorobit… aj daco dobre navarit
Z Labuznika kvoli jazyku a vobec nie varenemu ani gramatike alebo stylistike uz odislo vela ludi.

http://www.youtube.com/watch?…

Recepty neries. Ak rozumies a mas chut, tak radsej navar. Vacsina z nich su naozaj vyskusane a original tak ako som aj ja a moj pisany prejav original 

Este daco si nemozem odpustit. Pre vsetkych, vratane mna. Prznit jazyk sa nema. Clovek uz toboz nie. Zvlast ak o nom nic nevieme.

… k jedné poznámce a informaci.
Mnoho labužníků, žijících delší dobu v zahraničí používá výraz zchládnout. Bylo mi to hloupé na to poukazovat, nechtěla jsem se nikoho dotknout, ale v tomto fóru si dovolím jemně připomenout:
slovo zchladnout se píše krátce, od slova chladit

doporučuji ti manžela vyzlískat
Ale jedno hovorové slovo s předponou vy- se mi v jazyku teenagerů líbí:
vymazlený /á,é/
je to krásně expresívní výraz pro fakt vydařenou věc, se kterou si někdo dal hodně práce, nemyslíš?

manžela bych vykrákala, kdyby bylo za co. A „vymazlený“ není špatné, rozhodně lepší než „rozmazlený“, což bohužel teenageři jsou nyní velmi často.
A musím přiznat, že opravdu často vzpomínám na učitelku češtiny ze ZŠ v Sázavské ulici. Byla na nás jako pes, ale říkávala: „Vy na mne ještě budete vzpomínat…“ Měla pravdu. Dala mi za tři roky víc, než kterýkoliv jiný češtinář na jiných stupních vzdělávání.

jsem už postarší dáma, a proto si nemyslím, ale vím, že je to marnost.

Přesto vysílám poslední výkřik do tmy: „Čtěme!!!“ I to největší poleno, jazyky a vzděláním nedotčené, každé multi-dys-něco bude-li číst, byť by neokoukalo gramatiku, alespoň zdokonalí a rozkošatí své výrazové prostředky.

Ovšem pozor! Moderní, konzumní časopisy a pseudoknihy samy žádný jazyk nemají. Takže nečtěme Blesk ani Aha, ba ani Lidové noviny. Čtěme Čapka, čtěme i toho levého Vančuru, z moderních autorů čtěme Ivana Klímu. To jsou kouzelníci jazyka. Určitě si vzpomenete na další. A samozřejmě čtěme Eisnera, pořád dokola, protože jsou-li oni kouzelníci, on je mág češtiny.

Přesto přeji všem Labužníkům, kteří jsou ještě do boje o lepší jazyk při síle, hodně odvahy a trpělivosti.

že jsem zanevřela na prostoduché ale asi velice iniciativní překladatele, kteří do češtiny zavedli sousloví „mořské ovoce“ (v němčině Meeresfrüchte) a lákání cestovek: Nechte se rozmazlovat! (v němčině: Lassen Sie sich verwöhnen!). Pouze jednou jsem viděla (dle mého názoru)správný překlad: Nechte se hýčkat!
Co tomu říkáte vy, zdejší překladatelky?

před 35 lety jsem s chutí četla povinnou školní četbu (myslím české autory), pár kousků z babiččiny knihovny vydané ještě za C.K. mocnářství a tetě jsem probrala prvorepublikovou „červenou knihovnu“ . Tam bylo výrazivo!
Teď čtu jen Květy a idnes. Kolikrát ale jen kroutím hlavou.

…ale když soustavně používá >roztopíme< tuk na pánvi, ježí se mi chlupy, podle mě se roztopí oheń v kamnech nebo to je nářečí? Třeba mi to někdo vysvětlí.
Jo a taky stále čekám, když už to místo >HUSTÝ< začne být >ŘÍDKÝ

hýčkat je určitě výstižnější (rozmazlený je malý spratek). Ale já osobně bych to asi napsala úplně jinak. Řekla bych: „Dopřejte si naši starostlivou péči.“

někdy méně, někdy více, ale zas na druhou stranu, kdyby nevznikaly, tak tu máme ještě staročeštinu… Mě zas dráždí, když někdo řekne: já se budu soustředit na… Možná si to špatně pamatuju, ale jsem přesvědčená, že budoucí čas je „soustředím se“. Objevuje se to neskutečně často.

napsala jsi to i za mně, „budeme se soustředit“ dráždí i zbytky mého sluchu…Já mám problém i s nově vzniklým „nárazovitým větrem“, když jsme doposud vystačili s nárazovým…Me­terologům tedy doporučuji i bouřkovitý mrak, přívalovitý déšť…Další patvary si jistě vymyslí sami, radši už mlčím, než se toho chytnou…

až budeš chtít manžela zlískat, tak já se přidám. Až ho budeš chtět vylískat - prchnu v dál.
Neb zlískání většinou předchází vylískání. Tak je to aspoň zavedeno ve většině dobře vedených domácností. Pravda, jsou také takové, kde se používá daleko hrůznějších (hezoučký výraz) prostředků než je vylískání, např. nemluvení, nebo mluvení v době kdy si zlískaný jedinec ze všeho nejvíc přeje ticho a něco slaného či kyselého…
Zlískáni jsme - za pomoci (většinou) koňa kování
Vylískáni jsme - po příchodu domů (většinou), neb se nám - bez vlastního přičinění - přihodilo výšeuvedené

Mně rve třeba uši, když někdo na otázku vyjadřuje souhlas slovem - Určitě. To je teď děsně moderní, ale mně je z toho zle. Asi jsem nervově labilní 

Mě rve za uši. Jsem chtěla napsat. Bože, to je úpadek. Uáááá

posledním hitem t.zv. závazných stanovisek Hygienických stanic k povolení vzduchotechniky je jejich podmínka:
" k povolení užívání stavby bude předložen doklad o zaregulování VZT na normové hodnoty"
Chápu, že se zařízení regulují a když je to provedeno, tak jsou zregulována, i když se domnívám, že prosté české „seřídit“ v příslušném tvaru by bylo lepší.
Ale nikdo mi stejně nevysvětlil proč se VZT (vzduchotechnika či klimatizace) zaregulovávají.

na jeden „poklad“. Jeden nejmenovaný politik obvodní kadence s oblibou říká „to je politickoprávní záležitost“. ?????? Nevím, sice co to je, ale obávám se, že ani on.

rozdíl vynikne v tomto spojení: Houbová omáčka - houbovitá omáčka…

novodobé zkratky:OMG,LOL a podobně-to si pak zavolám synátora řkouc:překládej!- a smajlíci za kaźdým druhým slovem…

Sylvie, ale oni to „určite“ hovoria tým istým tónom. A keď už je reč o prznení, tak si všimnite, ako rozprávajú „novodobí odborníci na všetko“ - v každej vete zopakuju najmenej jedno slovo dvakrát a znovu to všetci robia rovnakým tónom. Na to sú školenia ? Či ?

nezoufej, napsala jsi to dobře:
„mně rve třeba uši“ - 3. pád
„mě rve za uši“ - 2. pád.
Viz **Internetová jazyková příručka **.
Mne vytáčí:

• nesprávný budoucí čas (již uvedené „budu se soustředit“ ),
• nedodržování shody mezi přídavnými a podstatnými jmény středního rodu, zejména v množném čísle („čisté okna“),
• slovesné tvary třetí osoby množného čísla („oni ví“), i když já vím, že tento tvar pravidla českého jazyka připouštějí od roku 1993, jsem bohužel starší a zvyklá na pravidla původní.

není to ono: budu se soustředit, pudu mandlit a jiné, trochu tady ze severu, kde žilo mnoho smíšených německo-českých rodin? Byla jsem v přítomnosti člověka, který měl poruchu řeči a já během týdne obstojně zadrhávala.
V dětském a dospívajícím věku jsem žila v bývalých Sudetech, z českého jazyka jsem měla dvojku, ale takovýto nesmysl občas, když si nedokážu vzpomenout … vypustím také. Ráda vzpomínám na Pepíka kterého jeho maminka volala: Pepo šla sem, já ti dát co ty nemít a ty jít im školka.
Můj manžel zase rád vzpomíná na svojí babičku, která je svolávala domů: Jaroši, Miladka, Pepiko - domu.
Takže, občas také zaslechnu co mým uším neladí, ale co naděláme dámy a pánové. Vývoj jde kupředu … ať k lepšímu či horšímu.

že to je germanismus převzatý do hovorové češtiny (ich werde konzentrieren), ale němčina nerozlišuje dokonavá a nedokonavá slovesa, takže v češtině to zní divně.Jako neřekneš „budu se najíst“, ale „najím se“.
A je to jev několika posledních let, kdy se hovorový jazyk němčinou již příliš neinspiruje, ta není příliš v módě.
A neříká se to jenom tam, kde se dříve hovořilo německy, používají to i páni redaktoři v televizi a v rozhlase. V hovorové řeči udělá každý z nás denně mnoho prohřešků proti spisovné češtině, ale jsou profese, které by měly čistotu jazyka ctít.
Jazyk se určitě vyvíjí - ale jestli k lepšímu, to je otázka. Smířit se s tím musím, ale že to se mnou cukne, to je pravda. Normálně to nekomentuji, ale tady mi to nedalo.

máš naprostou pravdu, hovorová a spisovná čeština se strašně v posledních létech změnila k horšímu, ale bohužel musím na sebe prozradit, že ten strašný patvar „budu se najíst“ ze mě také vypadne a nejen ten.
Stačí se dívat nejen na televizní pořady, číst noviny a pod., tak tam by skutečně čistá čeština měla být používána. U sebe už to neberu tak vážně, protože celý život jsem kolem sebe a hlavně i ve své blízkosti měla německé potomky. No, ale co s tím uděláme?

popravdě, možná si sedím na vedení…
Zlískat chápu jako odvozeninu od lísky a jejích velmi pružných prutů. Manžel několikrát chtěl dětem naordinovat „lískové kapky“ a přitom se významně díval na náš lískový keř…
Teď mi však napadá, na kterou stranu se to v případě zlískání chceš přidat?

já myslím, že vím. Zlískat se dá i jinak než lískovým prutem a je to mnohem příjemnější. Tedy in medias res. Druhý den pak bývá spíš ouvej…

jestli zlískat se není od toho - až do němoty, aneb jak carský důstojník

v případě novotvaru mého muže mám vždy na mysli jen lískové kapky, nebudu v tu chvíli mrhat jinými. Ty požiji pak sama na uklidnění.

Je mi jasné že se každý jazyk mění.

Nemohu ale zapomenout na „kecy“ našich učitelů o tom jak je český jazyk bohatý a nepřekonatelný. Proč tady používat stále germanismy a amerikanismy?

A když Kluci v akci lili jakýsi nápoj do sklenice „longového typu“ nevěděla jsem zda se mám smát nebo plakat. Ale mohlo to dopadnout hůř…mohla to být třeba sklenice typu „vysoký míč“…

Zdrobněliny? Je to asi móda, ale když v jediném pořadu (Pod pokličkou) slyším slova rybička, omáčička dokonce šlaška (kterou bylo třeba odstranit z panenky) ježí se mi na zádíčkách všechny chloupečky.

Slova jako mňamka, narozky, dovča, oxeroxovat…raději nechám na pokoji.

A snad mi někdo řekne jak se před čtyřiceti lety říkalo rozjíveným puberťákům.
Určitě to tenkrát nebyli teenageři. To bych si snad pamatovala.

kam až moje paměť sahá pamatuji, že to byli chuligáni a další generace už sama sobě říkala vole.
S těmi zdrobnělinami s Tebou naprosto souhlasím, také nemusím.

Ještě pamatuji, že se jim říkalo „pásci“.

se podle mne běžně říká puberťáci.
Esme, moc jsi mě potěšila, že taky trpíš, když se lidi čím dál tím víc vyjadřují tak infantilně.
Já mám ale asi úchylku, protože nelibé pocity tady ve mně vyvolávají dokonce i tvary jako receptík, dortík, chlebík.(Prosím, nekamenujte mě, určitě to je úchylka.) A to vůbec nemluvím o oblíbeném slově jedné bývalé labužnice: masíko!

ja som si myslela, že to „masíko“ je preklep! Tiež mi trhá uší „mňamka“ a jedno, či slovenská, či česká…
K češtine sa ja ťažko môžem vyjadriť, ale som si v poslednej dobe všimla pri návšteve vašej krajiny, že sa často používa výraz, že niekto je „zaláskovaný“… To je tiež novotvar?

tak na tohle slovo jsem úplně zapomněla, ti nosili napodobeninu čamary

V době náctin jsem byl zván páskem, pačesáčem, bítlsákem, chuloušem, chuligánem, nejhorší bylo pojmenování „mladý, perspektivní soudruh“. Dokud mi můj šéf nevysvětlil, že takto se označují ti nejpitomnější z pitomých tak jsem byl i hrdopyšný. Mezi mými spolužáky z knihkupčiny jsme nikdy nepoužívali slovo vole k oslovení se navzájem - vždycky „bejku“, neb jsme byli mladí a jurodiví! Dnes mi dá dost práce vzpomenout co tím mělo být řečeno. Miloš

Proč používáme ingredience a nikoliv české suroviny? Toť otázka. Hrozné slovo „ingredience“, ještě že neráčkuji. Příšerná představa, ingredience z kredence. Miloš

pamatovat - paměť, já vim pořád… du do kouta klečet na hrach Miloš

Každý jsme nějaký a máme jiný cit pro jazyk, myslím, že nemluvím úplně primitivně a dost se o svůj jazykový projev snažím. Přesto, vlastně právě proto, když jsem teď přečetla všechny příspěvky, sice mnohde souhlasím, ale mnohde to cítím jinak a spousta věcí mi vůbec nevadí:
 např.

• mi vůbec nevadí, když mě někdo rozmazluje (i když uznávám, že nechat se hýčkat je daleko hezčí a pro reklamní účely stokrát vhodnější výraz, úplně hladí)
• Evi, jak bys přeložila „geniesse“?
• výraz soustředím se ve mně evokuje přítomný čas, pravidla nepravidla
• před nedávnem jsme se se synkem shodli, že nesnášíme lidi, co píšou smsky a v internetové komunikaci píší bez smajlíků, mnohdy jeden smajlík dokáže krásně pozměnit suchopárné vyznění, vlastně vysvětlí, jak to člověk myslel jaksi konkrétněji
• slova, která si našla v češtině přirozené místo mi taky nijak nevadí (luxovat, xeroxovat, surfovat..) Vzpomínáte na výraz v Cestě do hlubin študákovi duše (nebo to byl ten druhý?) „pane řediteli, vy krásně playete?“
• jo, a vole se oslovovali již pánové Voskovec a Werich, proč asi?

Ještě přidám informaci, že prima člověk je v řeči puberťáků fajn týpek Oni možná dnešní puberťáci mluví tak, že nás to tahá za uši, ale bez nich by se naše řeč zakonzervovala…, se svou hravostí vymýšlejí spousty novotvarů, stejně jako jsme je vymýšleli my (pamatujete se?)… a některá slova se uchytí, jiná zapadnou… Je to pár let, kdy všichni lingvisti úpěli nad slovním spojením „je to o něčem“, dnes je to výraz dost pevně uchycený, ať se ná tolíbí nebo ne (mně ne)…

Co štve mě?

• Vezměte místo
• Mějte hezký den
• čisté okna, nečisté křesla…
• praktické vymizení 5. pádu z češtiny (někdy mám pocit, že jsem poslední člověk, který oslovuje pátým pádem)

Alis

P.S. Jo, a Miloši, ty jsi byl v mládí prostě a jasně chuligán

http://prirucka.ujc.cas.cz
naprosto úžasné

genießen bych podle kontextu přeložila jako užívat (si), vychutnávat/vychut­nat, kochat se. Víc mě taď nenapadá.

představ si scénu:
Muž hladí ženu, ona se chystá hlazení opětovat. Jemně ji zarazí a řekne: „Geniesse…“
Já pro rozkazovací způsob v češtině neuměla najít výraz, v češtině mi všechno znělo křečovitě 

Mladý teenager do mobilu: " Můžeš mi to připravit po „oupenu“? Jestli ne, tak se pro to zastavím do „oupenu.“
Normálně se snažím cizí hovory nevnímat, ale tohle dnes proniklo do mého ucha násilím.

Právě jsem zjistil, že v tom rozdíl opravdu je, cituji:

Nárazovitý vítr: vítr, jehož rychlost střídavě vzrůstá a klesá. Rozpětí kolísání rychlosti je nejméně 5 m/sec. Doba mezi maximem rychlosti nepřesahuje 20 vteřin.

Nárazový vítr: dosáhne-li vítr v nárazu za uvedených podmínek 10 m/sec. Nárazovitost větru roste s jeho rychlostí.

Dnes už vím, že na Lubužníku patřím spíše mezi tu mladší generaci. Skutečně jsem tak nejméně o 20, ne-li více, let mladší než většina z Vás. Co se mne týče, dělám často jednu neomluvitelnou chybu, jsem roztržitý jedinec, který si často text po sobě nepřečte. Ano, to přiznávám , na tom musím více zapracovat. To ovšem není věkem, svedu to spíše na povahu. Přesto se nesnažím češtinu nijak prznit.
Jen, jak zde tak sleduji tuto diskusi, napadlo mne zareagovat. V mnohém musím souhlasit s Alis.
Přiznám se, že některé novotvary mi nevadí, po celou existenci jazyka, novotvary vznikaly a vznikat budou. A více než pravděpodobně byly a budou v době svého vzniku trnem v oku (nebo snad v uchu) mnohých.
Co mi vadí, jsou anglikanismy, zvláště tam, kde nejsou nutné. Osobně mě zvedá ze židle i ten zde Vámi používaný „teenager“. Kampak nám zmizeli „dorostenci“ nebo „mládež“? O poangličtělých větných vazbách ani nemluvím.

Naopak, nemám nic proti hovorové češtině a nářečím. Jedna z mých učitelek říkávala, že i hovorová čeština může být krásná, pokud ji umíme používat, a já vím, že měla pravdu.