Proti nadváze bojujte snídaní

Češi patří mezi nejobéznější národy na světě. Možná za to může i jejich zvyk nesnídat. Někteří tak činí dokonce ve snaze zhubnout… Kdo nesnídá, zbytečně si ubližuje. I tak lze přeložit výsledek vědeckých výzkumů na toto téma.

„Snídaně má pro člověka obrovský význam,“ říká expertka na výživu Jana Dostálová z Potravinářské fakulty Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.
A vypočítává: Lidé, kteří snídají, bývají zdravější, štíhlejší a ještě navíc jim to lépe myslí.
Nedávný americký výzkum mimo jiné doložil, že lidé, kteří dlouhodobě schválně nesnídají, mívají nemocnější srdce a cévy. Jiné studie zase potvrdily souvislost mezi vynecháváním snídaní a obezitou.
V Česku snídají asi dvě třetiny lidí, z teenagerů však jen polovina. Snídaně by přitom měla tvořit 25 procent denního příjmu energie. Každý druhý Čech mezi 40 a 60 lety věku je obézní, s obezitou přitom bojují i malé děti.
„Výzkumy prováděné u vysokoškoláků ukázaly, že pokud někdo nesnídá, má zhoršené vnímání a problémy se soustředěním,“ doplňuje lékař Stanislav Hrubý z katedry výživy Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. Vůbec nejhorší to bylo mezi jedenáctou a dvanáctou hodinou dopolední.
Podle Hrubého se to týká i dětí školního věku. „Je lepší, když je rodiče vzbudí o něco dříve, aby se najedly nebo alespoň vypily nějaký nápoj,“ doporučuje lékař. Dítě by v každém případě mělo mít kvalitní svačinu, kterou pak zažene hlad třeba po příchodu do školy.
Jíst ráno je lepší
Snídaně by měla činit dvacet až pětadvacet procent denního energetického příjmu - kdo ji vynechává, pravděpodobně hlad dohání nemalými porcemi od odpoledne až do večera, což není příliš zdravé.
Základem snídaně by měly být obiloviny a sacharidy, tedy složité cukry, které jsou obsaženy třeba v müsli. Volba potravin je důležitá, protože některé zaženou hlad na delší dobu, zatímco po jiných může člověk znovu pocítit hlad, sotva opustí dům.
Je například velký rozdíl, pokud si někdo dá třeba sladké oplatky nebo celozrnné pečivo. Oplatky totiž budou plné jednoduchých cukrů, které pouze rozkymácejí hladinu krevního cukru, a hlad se zase brzy ozve.
Celozrnné pečivo obsahuje mimo jiné nestravitelné sacharidy v podobě vlákniny, a proto zasytí na mnohem delší dobu. Jinými slovy, oplatky mají vysoký glykemický index, kdežto celozrnné pečivo nízký, protože sacharidy v něm obsažené se tráví jen pomalu. „A právě takové potraviny by si lidé měli vybírat snídani,“ radí Dostálová.
Kolik sacharidů by měl vlastně dospělý člověk přijmout? Průměrný sedmdesátikilový dospělý člověk asi 360 gramů denně. Pro srovnání - tuků jen 70 a bílkovin taktéž.
ZDRAVÁ SNÍDANĚZapomeňte na obligátní chleba se silnou vrstvou másla, zdravá snídaně vypadá jinak. Co všechno by měla obsahovat? • Obiloviny Nejlepší je müsli, o něco horší variantou jsou kukuřičné lupínky (zasytí na kratší dobu). Použít lze i celozrnné pečivo s tenkou vrstvou másla nebo rostlinného tuku. Alternativou mohou být i celozrnné sušenky vyrobené tak, aby obsahovaly speciální cukry, které člověk tráví jen pomalu ovoce dodává tělu vitaminy i vlákninu a také energii v podobě cukrů, v průběhu dne je pak už lepší jíst spíše zeleninu.• Mléko Je to zdroj vápníku a bílkovin, podává se spíše jako doplněk, jogurt je vhodnější podávat jako svačinu v průběhu dne. Bílkoviny neboli proteiny z mléka ráno stačí, maso by se mělo na jídelníčku objevit až později.• Nápoj Člověk přes noc vypotí až jeden a půl litru vody, proto by měl k snídani vypít dostatek tekutin, přičemž jeden hrneček čaje, nebo dokonce kávy nestačí, nápoje s kofeinem totiž tělo dále dehydrují; pít by se měla voda nebo hodně zředěný džus.

(prevzato MF DNES)