|
|
U recepisu na pohankovou sekanou se rozproudila debata na téma renesance
potravin našich babiček.
Pohanka, červená řepa atd atd
Tak sem s tím.
Už jsem to tam psala, proti pohance a červené řepě (a dalším,
momentálně módním potravinám) nemám vůbec nic, používám je léta - jen
mi holt kapku vadí jejich dnešní glorifikace. Asi holt někdo objevil nový
světadíl, tuším, že se mu říká Amerika.
Možná to bude průměrým věkem a rodiným zázemím takových těch
známějších fooblogerů, rodiče doma vařili jinak, tak je to pro ně velký
objev. Nebo nevím.
Navazuji na http://www.labuznik.cz/…kova-sekana/#…
Mně osobně daleko víc než „glorifikace“ ( slovo - fuj) potravin, ze
kterých vařily naše pra/babičky vadí masáž typu " nejíš lososa, nejíš
tuňáka, nejíš zdravě" - a nejsi in, ale to už vůbec nekomentuji.
Páč debaty na fb pozbývají jakékoli hodnoty, protože už je nikdy nenajdete. A pak…
Na to konto jsem si nechal poruce knihu Česká strava lidová, z roku 1945, kde se detailně probírá strava od středověku po konec války. No nic pestrého to není. Ječná mouka, oves jen pro nejchudší, hrách, mlíko, homolky, zelí, olej z bukvic, krmná řepa, hory sušeného ovoce, povidla, později brambory, ovšem nemaštěné, protože máslo se prodávalo, aby aspoň nějaký krejcar byl v chalupě
Tyto 3 recepty jsem (coby zajímavost pro doplnění tématu) našla v Krkonošské kuchařce:
Chudej chleba
Bída v roce 1847 zvláště na Maršovsku způsobila, že se pekl chleba
z poloviny žitné mouky a z poloviny umletého suchého sena. V tehdejší
bídě se zdůrazňovalo, že seno z Krkonoš obsahuje mnoho léčivých a
výživných bylin vhodných pro výživu lidu. Tenkrát stála libra chleba
6 krejcarů.
V té době se zkoušela výroba mouky z pýru, lišejníku sobího, ale
i z kůry stromů.
Chleba vičňák
V časech bídy se sela společně vika s ječmenem. Z toho se také mlela
mouka na pečení chleba. Hůře na tom byli chalupníci, kteří neměli
vlastní pole. Jak píše Fr. Rón, roku 1852 se na mouku smílala i plesnivá
vika. Ovesná mouka byla v té době vzácnost. Z vikové mouky se nepekl jen
chleba, dělaly se z ní i knedlíky nebo se smažila i nasucho a pak se
zalila vodou, až vznikla hustá kaše, vzhledu i chuti protivné. Lidé po
tomi opuchli.
Chleba podbřehovníček
Pekl se napolo z ovsa. Nedržel pohromadě, drobil se a proto ho na stůl
nosili v ošatce. Tento chleba pekli ve Vysokém v jednom domě u vysockého
kostela, kolem něhož býval hřbitov. Byl to chléb chudých. Byl tmavý,
mazlavý - zabuchtilý jako hlína. Říkalo se o něm, že ho dělají
z hlíny nakopané z břehu kostela. Odtud jeho název.
http://www.2012rok.sk/…arych-materi
..u nas sa jedol aj bob obecny…
http://cs.wikipedia.org/…_obecn%C3%BD
.. slovienku je tazsie dostat, je chutnejsia ako cicer, aj ked sa niekedy
predava ako cicer,,rozoznate prave podla toho zrnka…otec bol z hladovej
doliny a tam jedli ozaj vsetko, aj tie zalude.. 
Na vychode najprefeverovanejsie jedlo bola Zameska cize kukuricna kasa
uvarena a podavala sa s kyslym mliekom…a varilo sa aj z repy a cukrovej
repy…vobec kyske mlieko bolo zaklad stolovania, k zemiakom, do cesta, ku
chlebu, rano, na obed, vecer., hrube lokse s kyslym mliekom a sodou bicarbonou
opekane na sucho potrete mastou alebo maslom ktore sa jedia bud na sladko alebo
na slano..pridavam link, v recepte ich autor opeka na oleji, u nas sa
pripravovali na sucho a mastia sa po tom..podavaju sa bud na sladko alebo na
slano…
http://varecha.pravda.sk/…-recept.html
Tak to s toho zakysaného mléka museli být zdravý. Já se dnes potkávám s tím, že lidi ohrnují nos nad zakysaným mlékem. podle mě škoda
