Přírodní látky nahrazují hormony
Na obzoru je nový hit a možná i móda. Jmenuje se fytoestrogeny. Narazil
jsem na ně, když jsem si s odborníky povídal o pivu. Jsou to biologicky
aktivní látky, které mírní například negativní příznaky klimakteria,
jako bývají návaly horkosti nebo vysychání sliznic a kůže.
Snižují výskyt rakoviny
Izoflavonoidy - jedna z podskupin fytoestrogenů - mají podle všeho
i další pozitivní účinky na zdraví. Úmrtnost na rakovinu prostaty je
například v Anglii čtyřikrát větší než v Japonsku.
Doc. RNDr. Richard Hampl, DrSc., z Endokrinologického ústavu v Praze
vedl tým vědců, který spolu s finskými kolegy objevil novou a velice
přesnou metodu určování fytoestrogenů. Říká o těchto látkách:
„Výzkumy opakovaně prokázaly, že u žen snižují výskyt rakoviny prsu,
dělohy nebo vaječníku, u mužů zhoubných nádorů prostaty nebo tlustého
střeva.“
Fytoestrogeny nejsou žádnými rostlinnými hormony. Působí však
podobným buněčným mechanismem jako estrogeny a dosahují proto v organismu
podobných účinků. Hodně jich obsahuje červený rybíz, žitné otruby,
lněné i sezamové semínko, hrách, fazole a další luštěniny. Ale třeba
také červený jetel.
V Endokrinologickém ústavu v Praze dokonce udělali jakýsi žebříček
vybraných piv podle obsahu fytoestrogenů. Ovšem mnohem víc než pivo jich
obsahují jiné potraviny. Například luštěniny.
Fytoestrogeny se dají koupit také v lékárnách jako potravinové
doplňky. Prof. MUDr. Jaroslav Živný, DrSc., přednosta
gynekologicko-porodnické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze,
o nich říká: „Doporučujeme je těm ženám v menopauze, které nemohou
brát běžnou hormonální substituci, tedy pilulky, nebo je užívat
nechtějí. Doplněk je pro ně alternativním řešením, jak zmírnit potíže
způsobené nízkými nebo kolísajícími hladinami ženského hormonu
estrogenu v klimakteriu.“
Kuriózní pokus Čtyřicátnice v přechodu si každý den přišla pro
láhev piva do Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze a
vypila ji. Šlo o pivo s vysokým obsahem chmele, tedy i s mnohem vyšším
obsahem fytoestrogenů, než je běžné.
Endokrinologové změřili ženě hladinu hormonu estrogenu na začátku
kuriózního pokusu a na jeho konci. Za měsíc hladina stoupla o sto procent.
To je pozoruhodné, i když z toho nelze dělat velké závěry. Ty by bylo
možné dělat ze studie provedené podle standardů klinických studií.
V ústavu ji chystají.
S pivem proti menopauze
To, že se tam zajímají o fytoestrogeny už delší dobu, není náhoda.
Ústav pracuje na nové technologii výroby nealkoholického respektive
nízkoalkoholického piva s co nejvyšším obsahem fytoestrogenů. Patřilo by
k potravinám, které ženám pomáhají upravovat hladiny estrogenů
v přechodu i po něm. Přispívalo by ke zmírnění už zmíněných
negativních příznaků klimakteria. Ale i ke snížení rizika rakoviny.
Fytoestrogeny se do piva dostávají zřejmě z chmele a částečně ze
sladu. I když v porovnání s takovou sójou není obsah fytoestrogenů
v pivu nijak přehnaně vysoký, není vyloučené, že by nealkoholické pivo
mohlo mít docela slušné výsledky.
„Fytoestrogeny jsou překvapivě aktivní i při relativně nízkých
hladinách, navíc nelze vyloučit, že se jejich efekt znásobí působením
dalších látek obsažených v pivu,“ vysvětluje RNDr. Karel Kosař, CSc.,
ředitel Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze. Ale
zdůrazňuje, že konkrétní údaje může ukázat až studie. Odborníci
nicméně připouštějí už dnes, že litr piva může Evropankám zvýšit
denní příjem fytoestrogenů asi o 10 procent.
Ženy se snáz opijí
To, že ve výzkumném ústavu hledají nejlepší technologii pro výrobu už
zmíněného nealkoholického piva, není jen kvůli rizikům alkoholu za
volantem, ale i kvůli rizikům alkoholismu. Tím spíš, že se ženy opijí
snáz než muži a víc jim hrozí i závislost na alkoholu (z řady důvodů,
jejich organismus vytváří například méně enzymu, který štěpí
alkohol).
Pro ženy v přechodu však není přiměřené pití piva zajímavé jen
kvůli fytoestrogenům a spol. Pivo obsahuje také vitamíny řady B, hořčík,
vápník a řadu dalších důležitých látek. Třetinka piva, pokud si ji
žena dokáže bez problémů vychutnat, jí navíc zvýší množství tekutin
v těle. Dostatek tekutin je důležitý pro dobrý chod organismu.
Asiatky méně trpí návaly horkosti
Výzkumy uvádějí, že Evropanky mají problémy s návaly horkosti
v 70-80 procentech případů. Ženy v Malajsii už jen v 57 procentech.
A Číňanky v 18 procentech případů. Asiatky, včetně Japonek,
uvádějí i menší výskyt dalších negativních příznaků. Klimakterium
probíhá u většiny z nich s menšími problémy. Jakmile však začnou
žít v Evropě, má většina z nich po několika letech stejné potíže
jako zdejší ženy.
Vědci proto hledali příčiny méně problematického klimakteria Asiatek
ve způsobu jejich života a ve stravě. Nejnápadnější rozdíl byl v tom,
že Asiaté jedí mnohem více luštěnin a zejména sóji nebo výrobků
z ní. Koncentrace fytoestrogenů v jejich stravě je asi stokrát vyšší
než v Evropě.
Domněnku vědců potvrdila americká klinická studie z roku 1998, kterou
popisují autoři knihy Léčivá moc vitamínů, bylin a minerálních látek
(Reader's Digest). Ženy v klimakteriu při ní jedly - vedle běžné stravy
- ještě 40 gramů sójové bílkoviny s fytoestrogeny. Po 12 týdnech
udávaly snížení návalů horkosti o 45 procent.
Mírní osteoporózu
Podle autorů této knihy se asijským ženám v menopauze méně často zlomí
také krček stehenní kosti. I když Asiatky mají slabší kostru, jedí
méně mléčných výrobků a vůbec přijímají méně vápníku než
Evropanky.
I v tomto případě zkusili vědci skupině amerických žen přidat ke
stravě sóju. Šlo o ženy v menopauze, které v důsledku hormonálních
změn trpěly osteoporózou, tedy řídnutím kostí. Vědci zjistili, že se
hustota kostí zvětšila jen trochu, ale zato prokazatelně. Efektivnější se
prý ukázaly uměle vyrobené fytoestrogeny, přesněji řečeno jejich hlavní
představitelé v potravě: izoflavonoidy. Účinně snížily ztráty
kostní hmoty.
Petr Veselý
