Mám jako pohádková přadlena
a takové velikosti se nám letos narodily
zahradní ostružiny! Do zavařovačky se jich vleze jen pár a můžete třepat
jak chcete, moc se jim k sobě přitulit nechce, ani když je trošku
přimáčknete. To je pak jedna „sedmička“ s bídou pro dva mlsouny…
Když ale bobule před plněním do skla na pár vteřin vykoupete ve vroucí
vodě (stačí když změní barvu), tak je s nimi úúúplně jiná řeč!
Jsou z toho blanšírování jak opařené a než se stačí zmátožit, tak je
stihnu zadeklovat a světe nediv se, na co jsem dřív potřeboval šest
„pohárov“, teď zavařím v pěti
Hihi, ušetřím sklo, ušetřím sirupu a ještě i kompotová šťáva má
potom navíc větší grády
No, možná to tak děláte , ale pro mě je to Amerika
(banšíruji po troškách - v množství asi na jednu sklenici)