Omáčka na kachnu

Možná že myslíš Hoi sin omáčku. Je tu na ní dokonce recept:

http://www.labuznik.cz/…isin-omacka/

Jestli máš přístup k jakémukoliv obchodu s asijskými surovinami, měl bys ji tam najít. Je to jedna ze základních chuťových přísad mnoha asijských kuchyní.

Další tmavá omáčka…napadá mě indonézský Ketjap Manis. Je to v podstatě hustá sojová omáčka, ale obsahuje různá přichucovadla. I tu kupuji už hotovou.

Těch (tmavých)asijských omáček je opravdu hodně (oyster, teriyaki…).
Je těžké z tvého popisu odhadnout jakou omáčku podávají ke kachně na medu právě v té „tvé“ restauraci.

…že je to nějaká dálněvýchodní UHO říznutá sojovkou a nastavená máčeným škrobem 

Co Číňan, to omáčka - a recept na omáčku. Kdybych chtěla takovou omáčku provádět, držela bych se částečně surovin již použitých na kachnu. Nebo bych udělala naopak něco kontrastního.
Buď se dá použít hoi-sin (viz nahoře) nebo:
vzít zachycenou šťávulinku z kachny (odstranit tuk), vmíchat do miso pasty (nejtmavší je asi miso hatcho), strouhla bych čerstvý zázvor, přidala lžičku rýžového vína, malinko medu a pár kapek octa, pokud by to mělo být sladkokyselé, červený olej, pokud by to mělo trochu pálit… ale hlavně, občas musíš při tom míchání zvolat: „Z Čecha Číňanem častým experimentováním“, sem tam zamávat červenou knížkou (teď už libovolnou) a proložit to nějakým tím úderným heslem. Úspěch zaručen. Hlavně se nebát.
(MISO jsou fermentované pasty ze sójových bobů, jsou různé barvy a chuti a občas k dostání i u Vietnamců, opatrně, tam obvykle nemají české popisky).
Pro CASINO: jasně, že je to UHO, ale na rozdíl od nás SOFISTIKOVANĚ A PRACNĚ vyráběná už tisíce let, zatímco naše UHO je ubohý výdobytek reálného socialismu, zavedený v rámci experimentu „To by bylo, abychom ty spratky nějak nezrychtovali!“ (tvrdý od slova rychta). A povedlo se, poznamenaní jsme všichni.

Díky zatím vám co mi radíte, je to užitečné, já jsem dneska jakous takous omáčku zkusila, sice to ještě nebylo to pravé ořechové, ale hodně se přiblížila, ale ráda uvítám další rady  

No poslední kníha v červené vazbě, kterou jsem držel v ruce byla Kartouza Parmská a třetí díl Káji Maříka r. v. 1970 - ten šel celej do šmelcu. Mohu zcela zodpovědně prohlásit, že uvedené publikace se k dotčenému absolutně nehodí. Především pro svou hmotnost. Jistě by zalakala Tvá něžná zápěstí. Pak také pro nedržitelnost meteriálu. I po velmi krátkém zamávání takovouto knihou, změní se v neřízenou střelu a domácí ráj v katastrofu změní letící Háj. Doporučil bych pro podobné akce volit příkladně Zelenou knihu, zesnulého Muamara Kadáfího. Je lehká, padne do ruky…

Milé gmp
Určitě je mladá, ať trénuje, ještě se jí to v životě hodí! Ty tedy čteš věci! Zkus mávat třeba Terry Pratchettem, při troše štěstí vyletí nějaký pěkný recept stařenky Oggové! A na barvu nehleď! Červená je pro úderníky. 

No a teď sem nechoďte. Takové počteníčko!