Myslíte, že když už jste antibiotikum jednou začali užívat, musíte ho dobrat do konce, a to i v případě, že bylo předepsáno špatně? Není to pravda, ale tato i některé další nesprávné představy o antibiotikách jsou zakořeněny velmi hluboko i mezi zdravotníky.
Mýtus první: Penicilin je překonaný
Moderních antibiotik jsou stovky, přesto klasický Flemingův penicilin
používají lékaři dodnes a v některých případech se k němu po
zkušenostech s jinými preparáty vracejí. Účinná látka je stále
stejná. U řady diagnóz zabírá nejlépe ze všech. To platí třeba
u streptokokové angíny nebo u některých zápalů plic.
Mýtus druhý: Antibiotikum je vždycky třeba dobrat
I někteří zdravotníci si myslí, že když už je antibiotikum jednou
nasazeno, tak musí být dobráno. To není pravda. Když lékař třeba po
mikrobiologickém vyšetření dodatečně zjistí, že k podání antibiotika
nebyl důvod, je třeba je ihned vy:,–(it. Pacient by je nikdy neměl
vysazovat sám bez porady s lékařem.
Mýtus třetí: Nedobereš, nezaberou
Rezistence na antibiotika nefunguje individuálně. Tím, že je nedobereme,
podporujeme vznik rezistentního kmene bakterie, který je nebezpečný pro
všechny. Tento kmen však samozřejmě nemusí nakazit zrovna nás. Spíše
než sami sobě tedy v ten moment škodíme všem ostatním, což se nám
může vrátit.
Mýtus čtvrtý: Je dobré brát antibiotika na cesty
Někteří lidé si nechávají od lékaře předepsat antibiotika, když se
chystají do zahraničí. Pravděpodobnost, že takto naslepo ordinovaný lék
bude použit špatně, je vysoká. Pokud je to jen trochu možné, je
i v cizině dobré kontaktovat lékaře a použití antibiotik s ním
konzultovat.
Mýtus pátý: Každý problém vědci rychle vyřeší
Mohlo by se zdát, že pokud se vyskytne nový nebezpečný rezistentní kmen,
vědci rychle vyrobí nové, účinné antibiotikum. Je možné, že se jim to
podaří, ale spoléhat na to nejde. Za posledních dvacet let se objevilo jen
velmi málo opravdu nových antibiotik a ani to, že by jich brzy výrazně
přibylo, není pravděpodobné. Navíc řada moderních léků má jen velmi
krátkou životnost - bakterie se jim při špatném užívání přizpůsobí
během několika málo let.
Mýtus šestý: Antibiotika jsou na každou infekci
Antibiotika zabírají jen na bakteriální nákazy - jsou tedy účinná
například u angíny. Podávat je u virových infekcí nemá smysl. Na
chřipku či žloutenku tedy neplatí. Také většina infekcí dýchacích cest
je virového původu.
použito materiálu z iDNES
