Muži a ženy

odstrašující případ je pro mě jeden shodou okolností dnes vyšlý článek: http://neviditelnypes.lidovky.cz/…olecnost.asp?…
Líbila se mi jedna teze v diskusi: „Když je 85% chlapů v Parlamentu, je to přirozený důsledek vrozené odlišnosti pohlaví. Zatímco obdobná feminizace školství či justice je těžký, přetěžký problém, se kterým je potřeba něco dělat.“ Co vy na to? ;.)

Pracuji ve školství a vůbec se mi nelíbí myšlenka pozitivní diskriminace mužů v něm. Proč by muži měli dostávat víc peněz za stejnou práci jen proto, že jich je ve školství málo?? Je přece spousta povolání, kde je naopak málo žen a velice pochybuju, že mají z toho důvodu větší plat než muži na tomtéž postu

že v školstve je málo mužov. Ak by boli lepšie platení, neutekali by odtiaľ. Ja to formulujem tiež tak a myslím si, že v školstve ( české, aj naše sú rovnaké) sú nízke platy bez ohľadu na pohlavie pedagóga. Čo ak to tchán myslel ako ja? Prečo by iba mužom učiteľom mali zvyšovať mzdy?

vystihla to, jak jsem tchána pochopila i já.
Ale finance jistě nebudou ten jediný důvod. To, že takřka žádný muž nepracuje ve školce, jen malé procento mužů na základní škole, ale už mnohem víc na středních školách, něco vypovídá. (Platy na základ. školách a středních jsou na stejné úrovni.) Asi přece jen mezi mužem a ženou bude nějaký rozdíl.
To je i důvod, proč si taky myslím, že absence mužů na školách problémem skutečně je. Nejde jen o kázeň, ale hlavně o mužský vzor, kterého se mnoha dětem nedostává.
Z vlastní zkušenosti vím taky, že na smíšeném pracovišti panuje mnohem příjemnější atmosféra než na téměř výhradně ženském.
Jinak: článek na Neviditelném psu jsem četla hned ráno a vcelku s ním souhlasím.

… stejnou odměnu. To by jistě mělo platit a ve spoustě podniků to kupodivu i platí. Prošla jsem několika firmami, velkými zahraničními i malými českými. Ve všech byly i na důležitých pozicích ženy a na svůj plat si nestěžovaly. Je ovšem nutné podotknout, že to byly ženy bez rodiny a často i bez stálého partnera, tudíž mohly veškerý svůj čas i nasazení obětovat zaměstnání. To si málokterá žena s rodinou může dovolit. Kolik znáte matek, které tráví v práci v maximálním nasazení minimálně deset hodin denně, jezdí na několikatýdenní služební cesty a v případě potřeby jdou do práce i o víkendu? Já jednu znám, její děti znají babičky lépe než své vlastní rodiče, to ale přece není správné… Dělba práce s manželem nefunguje, je minimálně stejně vytížen jako ona. Správnější než boj za iluzorní rovnoprávnost mi připadá, že by mělo být ženám přiznáno právo svobodné volby. Pokud se žena rozhodne budovat kariéru a nemít děti, neměla by cítit pocit viny. Pokud se ovšem rozhodne, že je pro ní hlavní rodina a péče o hezký domov a zaměstnání pro ní není prioritou, neměla by být zatracována jako domácí puťka… PS: S článkem ze Psa souhlasím.

že ono opravdu je nutné ve většině případů pracovat 10 a více hodin denně. Mám ve svém okolí docela dost lidí na dost exponovaných postech, ale ono je třeba oddělit zrno od plev.
Dokonce existuje i celkem odborná teorie, že kdo nestihne dlouhodobě svoji práci v pracovní době je buď neschopný, nebo je nesprávná organizace práce, což vede obojí ve svých důsledcích zvláště u řídících pracovníků (dnes tedy managerů) ke katastrofě. Článek jsem si přečetla a s tím pánem nesouhlasím. Ono je to totiž o nesprávné premise hned na začátku. Děti mají dva rodiče a každá domácnost je obývána nejen ženou, ale i mužem (tedy většinou). A tady je jádro věci. Je snad normální, že by objem práce spojené s péčí o vlastní osobu měl každý zvládnout sám. Nevím, proč bych měla mít povinnosti typu: uklidit byt, vyprat, umýt okna, vyžehlit, uvařit, umýt nádobí a pán nic? Jsou to, podle mého názoru úplně stejné povinnosti pro každého obyvatele bytu či domu, rovněž péče o dítě je společná.
Samozřejmě, může existovat dohoda a také zhusta existuje: já budu vařit a mýt nádobí a ty budeš uklízet, mýt okna. Já budu prát a ty pečovat o domácí kytky. Já budu žehlit a ty budeš nakupovat. a pod. Rovněž v péči o děti lze dojít celkem ke spravedlivé dohodě.
Ale ostře, ale opravdu ostře nesouhlasím s názorem, že muž má živit rodinu a žena se má starat o rodinu. To je hrozná blbost.

Jeden známý je takový případ - ale znám naneštěstí dost podrobně, co že to opravdu v té práci těch 12 hodin dělá. Tak především ráno se nasnídáme v práci. Pak si přečteme e-poštu, z čehož je 50 % blbostí od známých. Pak zavoláme sekretářku a udělíme jí úkoly. Pak přijmeme několik podřízených a i jim udělíme úkoly. No a máme poledne - tak tedy na oběd. Pak alespoň třikrát do týdne nastane situace - jsem tak vytížen, že si soukromé věci - úřady, obchody a jiné věci musím vyřídit během práce.
Pak jsou tak cca 3 odpoledne, vrací se do práce, začne prudit podřízené tím, že kontrola provedené práce probíhá cca do 18 hodin, kdy by většina z nich byla už ráda doma. No a pak je na čase se podívat, co mu připravila sekretářka a případně podepsat předložené. Tam určitě dostane převratný nápad, že tohle slovo, které sám nadiktovat dopoledne, není nejvhodnější, takže přepsat, vytisknout a podepsat a máme skoro půl osmé večer. Přichází zcela vyčerpán kolem 8 až 8.30 hod. leč při střízlivé analýze objem práce bylo možné zvládnout za 8 hodin pracovní doby pod vodou a v kleče.

Ja nikdy nepochopím ženu, ktorá sa dobrovoľne rozhodne budovať kariéru a nemať deti. Roky, strávené ako „puťka domáca“, sú najkrajšími rokmi v mojom živote. Som za ne vďačná a som presvedčená, že to, čo dostali moje deti odo mňa, by od nikoho iného nedostali. A že spoločnosť to neoceňuje, je mi ukradnuté. Pre mňa je dôležité, že to ocenil muž môjho života a moji potomkovia.
Na druhej strane som si to mohla dovoliť aj kvôli tomu, že ma netlačila finančná situácia, ani v svojom povolaní som nechcela zachraňovať ľudstvo a pod.

Absolutní souhlas. Nicméně si myslím, že ženy mají právo budovat kariéru a nechtít děti ba ani partnera. To, že je ve stáří jednoho dne ohlodá vlastní vlčák to je věc jiná…

s jandulí:
Velmi, velmi nerada jsem zůstávala kdy v práci přesčas. Na rozdíl od mnoha svých kolegů. Jenže:
Zatímco já příšla do práce a začala makat, oni si zkoukli poštu,pak se pomalu přesměrovali ke kafíčku, každou chvilku na cigárko, oběhnout známé,n co chvíli něco vyřídit někde jinda a přitom se zastavit na kus řeči cestou a pak zase obídek, pak zase siestička,až nakonec, tak cca 2 hoďky před koncem pracovní doby zasedli vyčerpáni a znaveni ke kompu a s mnoha vzdechy nad zavaleností pracií se konečně u:,–(ili k tomu, zač byli placeni. Pak usilovně pracovali a minimálně hoďku zůstali přes čas, protože toho mají tolik, že se to prostě v normální pracovní době nedá stihnout. Chudáčci jedni pracovití. A samozřejmě nezapomínali to zdůrazňovat při každé možné příležitosti, aby šéf viděl.
Netvrdím že jsem si nezkoukla maily a nezašla na oběd, ale dělala jsem to v prostojích. ne naopak.
A když jednou jeden zvláště aktivní kolega před šéfem utrousil, jak někdo může vypadnout včas, že asi nemá dost práce, velmi důrazně jsem mu zrekapitulovala jeho pracovní náplň. Pak už byl klid.
Ale musím, bohužel, potvrdit, že často nebývá měřítkem pro šéfofské hodnocení skutečná práce, ale právě ta „ochota“ pracovat přesčas…
Je fakt, že často ženský spěchají domů víc než chlapi. Nakonec my všechny dobře víme proč…

šéfofské…
V a nebo F…?
No, F je hefčí

Moje zkušenosti s kolegy jsou opačné. Většina kolegyň trávila poměrně dost času telefonováním s rodinou a zařizováním osobních záležitostí, pokud tedy zrovna nepobývala na nemocenské, jejich výsledky tomu odpovídaly. A to opomenu zá:,–(ní neznalosti při práci s počítačem, které si ovšem nebyly schopné doplnit. S kolegy jsem naopak nikdy neměla problém, práci odevzdávali včas a v odpovídající kvalitě, a u počítače neměli papírky „co mám kdy zmáčknout“. A co se týče pracovní doby: Napadlo vás, že existují společnosti, které mají zákazníky a dodavatele po celém světě, a proto dopoledne (od osmi ráno) se jedná s firmami z Evropy a odpoledne (cca po čtvrté, schůzuje se běžně od šesti) začínají volat Američani. Máte pocit, že zaměstnanci takových firem jsou flákači, kteří nezvládnou svoji práci v běžné pracovní době a chtěly byste v podobné firmě budovat kariéru jako žena s malými dětmi?

takovéto firmy obvykle začínají pracovní dobu od 9 - 10 hod. U firem, spojených např. obchodně se zahraničí, zvláště zámořím či jinými časovými pásmy je to běžné. Věř, že kdybych pracovala v podobném prostředí, všimla bych si
My ale začínali třeba od 7 hodin. Někdy i dríve, provoz dvousměnný, aby byl zajištěn od rána do noci. -pracovala jsem v hotelích na FB dpt. nebo v úřadě. Čili mé zkušenosti pocházejí odjinud.
A ty zkušenosti jsem měla podobné i s kolegyněmi, nemělo to být jen o mužích. Ale většinou, dokud ženy neměly rodinu, měly času dost. Rovnou z práce někam zajít a proto jim nevadilo zůstávat déle. Ale ženská s rodinou VĚTŠINOU spěchá domů - děti, domácnost…

ale já jsem se snažila jen naznačit, že to pojetí „buď - anebo“ je prostě špatné.
S mým Brůčou jsme oba vysokoškoláci, máme 3 děti, a musím říci, že jsme si od samého začátku prostě domácí práce a péči o děti dělili. Znám ze své profese docela dost advokátek a soudkyň, které jsou opravdu dobré a přitom mají také rodinu, ale většinou jsou schopné vyřešit se svým parnerem dělbu údělu. A ejhle, ono to funguje. Dokud bude (a to i mezi ženami) povědomí takové, že prostě děti a domácnost je starost ženy, tak do té doby nebudou rovná práva jinde než na papíře.

to je přesně ono. Jen někdo domácnost musí organizovat a bývá to obvykle žena. Rozumná žena si vybere rozumného muže a dokáže se s ním na rozdělení práce domluvit.
Já znám taky ženy, které si dokážou perfektně zorganizovat rodinu, domácí práci a povolání. Ale je hodně takových, které tak výkonné nejsou. Některé ani nechtějí. Pak je východiskem práce na půl úvazku nebo zůstat doma. Ale nechtějí-li, aby rodina strádala, musí si muž hledat dobře placené povolání. A jsme u toho: z učitelského platu to neutáhne.

Tak například takový hrůzu nahánějící sršeň: Sršní samci, kteří vůbec nejsou vybaveni žihadlem - žihadlo je doménou samiček. Sršní sameček přilétne k hnízdu, ovšem tam je u vchodu stráž dělnic a jeho život rychle končí, protože on se oproti dělnicím nemá čím se bránit.
Nebo takový obtížný komár: Ten létá z květinky na květinku a saje nektar ale jen samičky jsou schopny hematofágie (sání krve).
No a fuj pavouk!: Samičky jsou větší než samečci a po spáření svého partnera většinou sežerou.
Tak holky a nýčko si to se mnou vyřiďteMiloš

Přesně tak. Organizace domácnosti je záležitost ženy. A teď mě kamenujte: Domnívám se, že některé práce nejsou pro chlapy, například bych nechtěla svého manžela vidět žehlit nebo mýt okna. On po mě také nechce, abych se naučila zacházet s motorovou pilou a jen tak v sobotu dopoledne, zatímco on se bude věnovat žehlení prádla, pořezala pár metrů dřeva. Takže dělba práce ano, ale důstojně. Pokud některé práce žena nestíhá, tak ať je radši nedělá (a doma vysvětlí, že není víceúčelový domácí robot) nebo ať si najde výpomoc. Ale proboha chcete mít doma chlapa, který zastane práci, na kterou vy nemáte sílu nebo schopnosti, nebo kuchyňku?

Ty jsi přímo vzor emancipovaného muže a poklad do kuchyně. Tebe by žádná chytrá včela, sršnice či pavoučice neatakovala, naopak, lákala by do své kuchyňky, ne?

aký si Ty vlastne brouk?

..ne ne ne nesnidam, nesvačim, nestihnu to, nestačim..zeby to bol on?

http://www.youtube.com/watch?…

Milošek?Přesně ON.

a ja, že možno aj „hrdobec“…

Tohle je písnička brouka Kvapníka, já mám spíš tak do toho Pučmelouda
http://www.youtube.com/watch?…
 Miloš