Kuře na paprice

Od jaktěživa je pitomost. těživa nic není. ale to nevadí.

to také totiž záleží na tom jak hustou omáčku máte rádi a pro kolik lidí jí děláš. Já dělám kuře na paprice tak na 4 porce. žádný bešamel nedělám, ten nemusíme, ale do smetany (šlehačky dám na ty 4 porce 2 vrchovaté PL hladké mouky, pořádně rozšlehám a pomalu vlívám do vařící se omáčky- míchám, míchám a chvíli vařím. Tak mám omáčku, že drží na knedlíku (máme raději omáčky hustější ( když je ta smetana s tou moukou moc hustá, že se nedá rozšlehat, tak naředím malinko vodou a nebo kuřecím vývarem).
Musíš si to nějak upravit podle vaší chuti. Nevím, jestli Ti to takto pomůže.

proč to neuděláš tak, jak jsi zvyklá? Pak je výsledek většinou nejlepší. Já zahušťuju paprikovou šťávu trochou jíšky potom teprve vliju smetanu. Nebo vůbec nezahustím a teprve na talíři přídám lžíci nebo dvě husté smetany. Záklechtku taky nemám ráda, protože i kdybych ji vařila hodinu, stejně pak z omáčky cítím syrovou mouku.

Gmp, odjaktěživa je archaismus. Nejedná se o nijakou těživu, leč o živu

kuře na paprice vařím takto: Prvně vařím kuře v papiňáku samotné s mrkví, petrželí, cibulí, několika kuličkami pepře a asi 4 kuličkami nového koření, někdy přidám (vím, že to zní divně) asi 10 kmínů.
V kastrolu na másle podusím cibulku, přidám několik lžic sladké papriky (nemůžu říct přesně kolik - záleží, kolik máš vývaru a plánuješ dělat omáčky), rychle promíchám, až se rozvoní a honem zaleju vývarem z kuřete (přecezeným).
Povařím chvilku, rozmixuju tyčovým mixerem, vleju záklechtku ze smetany a polohrubé mouky, povařím, případné hroudy znova rozmixuji tyčovým mixerem, dosolím, přidám trošku citronové šťávy a když se mi něco nezdá, tak lžičku cukru. Dochucuji do chuti, která mi vyhovuje.
Nejlépe nechám odležet do druhého dne a podávám s knedlíkem a vařeným kuřecím masem z vývaru. Když je omáčka hodně hustá, ředím mlékem. Barva by měla být taková pěkně červeno-smetanová, ne tmavá, ne vybledlá.
Nevím, jestli tento recept bude k něčemu dobrý.

jen tu člověk chvíli není, hned herda do zad … fuj, že se nestydíte vy, vy, vy jedni …, zdravím Vás včechny (jen moje jaktěživo je pouze pro znalé).
Sylvi, jak tu bylo řečeno, je to fík, hlavně, že výsledná krmě chutná.
Pa a hezký večer Z. 

napíšu Ti, jak jednoduše dělám kuře na paprice já. Jestli Ti to k něčemu bude, nevím, ale u nás chutná…
Koupím 4 kuřecí stehna. Nasolím, lehce opepřím. V kastrole rozehřeju půl másla, půl oleje a na tom zesklovatím cibuli. Pak přidám stehna a ze všech stran je dozlatova opeču. Trvá to docela dlouho, maso je už skoro měkké a hotové. Musí se hlídat a průběžně otáčet. Vyndám maso, do výpeku nasypu lžíci sladké papriky, promíchám, zasypu hladkou moukou (lžíci až dvě - vrchovaté), zaliju vývarem nebo vodou a masoxovou kostkou, míchám, až to přijde k varu, už je to pěkně husté… Vrátím maso a dusím ho do úplně „měkka“ (podle potřeby malinko podlévám). Na závěr přidám kelímek šlehačky, promíchám a vlastně mám hotovo.
Pro rozmazlené děti je možno (záhodno) v mezifázi stehno vykostit…
Nesuďte mě přísně, je to totiž moc dobroučké a takřka rodinný recept…

Tím půl másla - půl oleje jsem nemyslela půl kostky a půl flašky , ale například 2 lžíce oleje a 2 lžíce másla…
Díky za pochopení. B.

Holky, moc a moc Vám děkuju za rady. Dostala jsem tolik rad, i soukromou cestou, že mi zůstal v hlavě před nedělním vařením pěkný galimati(y)áš.
Koukala jsem na hrnec a to nebohé kuřátko a dumala.
Pak jsem se uklidnila a vzpomněla jsem si na mrtvolu - proč to neuděláš, jak jsi zvyklá u jiných omáček. Takže závrtka se nekonala, přidala jsem do jíšky vývar (ten dělám také s kořením - bez toho to není ono), přilila mléko, smetanu a ještě večer se o ni drobotina prala.
Až se stydím, že jsem kvůli takové hlouposti otravovala, ale byla to moje třináctá komnata a já se z ní dostala. 

dělám podle kuchařky paní Juliany A. Fialové kterou mi zaslala do Oz před skoro čtyřiceti lety tchýně abych v té dálavě neumřela (a hlavně její syn) hlady.

Na másle osmahnu drobně pokrájenou cibuli, přidám trochu papriky a kousky rozporcovaného osoleného a opepřeného kuřete. Opeču kuře po obou stranách. Podliju a dusím doměkka.
Kuře přendám do keramické nádoby a udržuji v teple. Dnes je to smozřejmě mikrovlnka zapnutá na nejnižší výkon.
Do zbylé omáčky přidám pár nakrájených rajčat (když jsou kyselá přidám lžičku cukru) a vařím až jsou měkká a omáčka se zredukuje. Nakonec přidám smetanu, nechám přejít varem.
Rozmixuji ponorným mixérem a naliji na kuře.

U nás v rodině nejsou husté omáčky moc v oblibě. Nezahušťuji ani svíčkovou.
Dobrou chu't.

co kuchařka, to nějaká odlišnost. Já se opičím po mamce (a ona zase po té své) - k osmažené cibuli přidám ml. papriku, osmahnu kuřecí kousky, osolím, opepřím, přidám koření (nové, celý pepř, tymián a bobkolist), zaleju vařící vodou a pomalu dusím do měkka. Na závěr zahustím smetanou s hladkou moukou.
To aby jsi v tom měla větší guláš!

Esme, díky. To je taky moc zajímavé. Já zahušťování taky nemám moc v lásce, ale když chci, aby děti spoň chvilku neřvaly hlady…:-)

Tak zase mám o čem přemýšlet.

Slvie

uvařím kuře doměkka klasicky jako na kuřecí polévku, vykostím, v jiném kastrole orestuji dozlatova hodně cibule, přidám mletou papriku, zaliji vývarem a důkladně provařím, propasíruji přes cedník, přidám smetanu ( já kysanou, víc mi to chutná), dokořením, vložím kousky masa a je hotovo. Zahušťovat netřeba, cibule to zahustí.

Evo, díky!!

příště vyzkouším tvůj recept.
Je to nejen dietní (když se mi podaří vynechat nebo omezit tu smetanu), ale zbyde i výborný vývar na polévku.

Zdravím všechny a přeji dobré pochutnání. Vdaná jsem 37 let a ještě jsem záklechtku-jíšku opravdu! nevařila. Vůbec mi nechybí. V době mixérů stačí rozmlátit zeleninku, pak vše jako u Ji.

myslím si, že záklechtka ani jíška mají v kuchyni své místo a běžně je používám. Záklechtku (závrtek, jak říkala moje babička) častěji než jíšku, už kvůli absenci tuku. Hustota omáčky se dá dobře regulovat a nutně nemusí být taková, že v ní lžíce stojí. Prostě každá omáčka musí mít svoji hustotu, aby byla ta pravá. Nemusím nutně zahušťovat cibulí a dělat ze všech jídel cibulačku. Když vařím českou kuchyni, tak respektuji její zá:,–(y a nedělám z ní Itálii. Takže někdy stačí rozmixovat zeleninku, někdy prostě zahustím a neřeším.

male upřesnění co je lépe
uvařit kuře ( díly) ---- vznikne vývar - a pak i polívka
nebo
dusit kuře ( díly)

dílama myslím to co prodáva "vodnanské kuře "

a omáčka jak upravit pokud by mělo jít o dietu.

o čem se přeme? Kdo chce tak použije jíšku,bešamel a nebo umělou jíšku či škrob.
Ta záklechtka (mouka rozšlehaná ve vodě či mléce) mi nevadí a naučil jsem s ní dělat.Už jenom pro to že dělám ve velkém.Je jenom nutné omáčku po zahuštění aspoň půl hodiny provářet.

je jedno z mých zamilovaných jídel. Preferuji spíš slepici, jelikož je v ní víc síly. Ptáka uvařím s trochou kořenové zeleniny, solí a celým pepřem. Po uvaření ptáka vyjmu a umístím ho na cedník a vývar přecedím..... den první. Druhý den z ptáka odstraním veškerou kůži, vykostím ho, drobné kousky masa uchovám do slepičí polévky, větší kusy masa uchovám na papriku. Včera jsem nechal vychladnout vývar a pak jsem ho umístil do dobře chladící lednice. Dnes se z něho pokouším sebrat tuk a přemístit ho do kastrolu. Jde to ztuha, jelikož ani dobře chladící lednice neudělá z drůbežího tuku kompaktní " poklici". Jakž takž tedy přemístím drůbeží tuk do kastrolu a stavím ho na teplo. Máme v tom trochu polévky, ale nevadí teplo nám vodu vyžene. Když uznáme, že je voda již pryč a tuk nám začíná škvířit přidáme hladkou mouku a jak jsem už někde psal jednu rovnou polévkovou lžíci na porci. U kuřat se setkáváme s tím, že jsou prakticky tuku prostá a tak musíme nějaké tukové medium přidat, ale rozhodně bych třeba nedoporučoval skopový lůj. U dobře živené slepice máme však tuku až až. A děláme světlou jíšku. Když je jíška téměř hotová přidáme jisté množství mleté sladké papriky a já přidávám ještě mojí zamilovanou paprikovou Vegetu. Chvilku orestujeme a již vléváme (přiměřeně) vývar. Metličkou šleháme a plochou vařečkou oddělujeme případně to, co se nám uchytilo na dně. Přiklopíme okamžitě poklicí a snížíme příkon tepla. Je zajímavé, že se nám pokrm víc chytá když je odkrytý. Necháme to probublávat na jedničku tak půl hodinky za občasné kontroly a prošlehávání. Omáčka začíná houstnout a jestli jsme udělali jíšku na čtvrt kilu slepičího tuku, tak je dobré část odebrat. Jde to náramně dobře třeba s malou naběračkou. Tuk seberu do malého hrnečku „napak“, jednou se může hodit, popíšu a dávám zmrazit. Omáčka je téměř hotová. Je silná z vývaru, má náramnou barvu a krásně voní. Udělal jsem jí hustší, vědom si toho, že tam ještě přijde spousta masa, které si podrželo hodně tekutiny. A vkládám maso jenom prohřát tak na deset minut. Někdy, když mám zvrhlou chuť tak tam dám klidně půl kostky slepičího vývaru, někdy celou. Jíme to většinou s knedlíkem, ale i dobrá rýže je vynikající.
Kostím proto, že se mi zdá problematické se s tím na talíři párat a stahuju z kůže proto, že je kůže vařená taková mazlavá, je plná pestíků jelikož je nad lidské síly všechno vytrhat a vlastně u nás doma (jsme dva) to nikdo nechce. Dříve to spolykal pes, ale dnes máme už jenom kočičku Micinku, která mrška žere jenom suchý. Cibuli také nepoužívám na základ, jelikož by ovlivnila slepičí chuť. Jestli mám však v lednici skrojek, který čeká na zužitkování, vůbec se nerozpakuji ho přidat do vývaru. Jde přidat i nějaké natě, co nám v lednici překážejí, ale nebudeme z toho dělat bramboračku. Někdo dává smetanu, někdo dává zakysanou smetanu což vítám, chuť to zjemní, ale nesmí přebít tu chuť základní (znal jsem chlapa, který dělal svíčkovo s jogurtem?!?!), někdo tam cvrnkne decku červeného.
Slepice či kuře na paprice má chutnat po slepici či kuřeti a má i tak vonět. Proto při tomto pokrmu preferuji drůbeží tuk, který tu sílu jen umocní. A omáčka by měla inteligentně pálit. Jen takovej náznak, takovej vánek a proto tam vždy přidávám takovou úlitbu bohům, trošku pálivé papriky.

to není slepice na paprice, to je zázrak. „Obyčejné“ jídlo povznesené na klenot. A hlavně - když to čtu, tak to vidím před sebou a cítím ty vůně. Ty jsi básník vařečky.

když jsem viděla jméno Bunter a dlouhý text, tak jsem se zaradovala, jak si zase počtu. A nezklamal. Je to skutečně óda na vaření a jídlo. Paráda.

že ty jsi si zase koupil novou klávesnici?

Lidi, že je to krása