Kulajda - koprovka

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
 
gmp
1603 příspěvků 21.02.12 08:55
Kulajda - koprovka

Slovník spisovného jazyka českého praví: „Kulajda - polévka z mléka a brambor“. Pokud já si vzpomínám z mládí tak maminka dělala koprovou polivku, brambory, mléko, kopr a kulajdu Ta byla z NOVÝCH brambor a mléka. Prošel jsem pár kuchařek a nikde o kulajdě ani slovo. Ani ta nej kuchta nic - Kuchařka naší vesnice. Košková: Stolečku prostři se - kniha kuchařských předpisů - taky nic, ale budu pátrat dál.


Reklama


Reklama

Reakce:
 
Alis
2617 příspěvků 21.02.12 11:25

Česká kuchařka - Juliana A. Fialová:

Kulajda z Českomoravské Vysočiny - 3 brambory, 3 čerstvé hříbky nebo hrst sušených, 0,25l kyselé smetany, 1 PL moluky, kopr, šůl, 2 vejce

Kulajda se ztracenými vejci - 3-4 brambory, 1 PL másla, 1 P/L mouky, špetka kmínu, 0,25 l kyselé smetany, sůl, kopr, 4 vejce

Česká kuchařka bezmasá - A. Brehmen a kol.:

Kulajda - 300 g brambor, 1 l vody, 1/4 l smetany, 40 g tuku, 40 g mouky, 300 g čerstvých hub, ocet, 4 vejce, kopr, sůl, kmín

Česká tradiční kuchyně - Viktor Faktor, Kristina Žantovská:

Kulajda - 1 l vody, 5 dl kyselé smetany, 300 g brambor, 200 g čerstvých nebo 30 g sušených hub, 1 menší cibule, 80 g másla, 30 g hrubé mouky, sůl, kopr, 2-3 vejce

 
Alis
2617 příspěvků 21.02.12 11:31

U nás se dělala koprová omáčka s masem a knedlíky (nenáviděla jsem to) a kulajdu dělávala moje babička - brambory, houby, vejce a pak mi oddělila část bez kopru, protože jsem kopr v té době nejedla. Pro mě je kulajda nepředstavitelná bez hub…

Když jsem se vdala, můj muž chtěl „koprovku“ s brambory a vejci - maminka říkala, že dělám vlastně kulajdu :D

Pak si vyber, Miloši :-) Pravda je, že v naší rodině, kde nikdo podle všeho nemá české kořeny a např. babička mluvila česky asi jako já maďarsky, těžko dohledat český pokrm.
Děda jedl bramboráky a říkal jim „halušky“. Asi jsme měli halušky všichni :lol:

 
mrtvola
1394 příspěvků 21.02.12 11:58

Milý Miloško, nemůžeš-li něco najít, pak to hledej na Šumavě a jako bys už našel ;).
Pan Váckav Malovický v Kuchyni staré Šumavy praví:
„A hádky místních patriotů můžou započít. "Kulajda patří na Vysočinu, správně se jmenuje kudlanka“, „Pravá kulajda je pouze z Jižních Čech“, „Krkonošské kyselo je základ všeho“.
Také můj názor byl dlouho nejdnoznačný. Suroviny pro dobrou kulajdu se vyskytují všude. Na Šumavě jsou ale nejlepší hřiby v Čechách. Znalost kulajdy sem mohli kdysi přinést dřeváci, kteří splavovali dřevo do Jižních Čech. Jarda Mika, legendární tramp, houbař a rybář mi jednou řekl: „S kulajdou to máš stejně jako s hřibem hnědým. Někde mu říkají suchohřib, hřib nepravý, panský, podborovák, poddubník. Taky roste všude a i v letech, kdy se ostatním houbám nedaří. S kulajdou je to stejný. Jinej kraj, jinej název.“ Jako důkaz ještě uvedl, že tam, kde roste hodně růžovek a holubinek, jako třeba na Písecku, se tahle polévka jmenuje „kulimajda“.
Další přítel, kuchař a sběratel receptů mi dokazoval původ receptu ve Francii. Jiný zase znal tenhle „polský“ recept. Přinadzvedl mě názor v jedné německé, dávno vydané kuchařce, kde jsem četl, že kulajda je místní označení krkonošského kysela, které se rozšířilo odtud po celých Čechách a jehož symbolem je nejvyšší pruská hora Sněžka (což svojí severní polovinou do roku 1945 skutečně byla). Pro mne původ určila kdysi babička Marie, v jejíchž receptech z klášterní školy v Prachaticích si někdy kolem roku 1896 napsala „lautr modern“ recept na bavorskou mléčnou „polévku kudlanou“, prakticky identickou s kulajdou dnešních moderních jihočeských kuchařek.
Až později jsem si přečetl v Jihočeské vlastivědě, že název pro mléčnou polévku byl převzat z Bavorska, kde byl dokonce uměle vytvořen v duchu „alpskokarpatského romantismu XIX. století“!!!
A všechno začalo znovu. To romantické „cilestrum“ je totiž zcela vymyšlené nové „latinské“ slovo - culastra. Podobné je skutečné latinské slovo. Culeus - vak na uchovávání tekutin. Staročeské slovo kulaše zase označovalo moučné jídlo, kulajka znamenala dřevenou desku strouhadla v máselnici a gula - chuť, mlsnost, obžerství. Maďarština také použila latinské označení jícnu - gula pro národní jídlo.
Ponechme germanistům a jazykovědcům pátrání v chytrých knihách a uveďme několik receptur tak, jak se u nás v rodině tradují…"
Tolik tedy pan Malovický, znalec šumavské kuchyně z nejpovolanějších.

Zajímavé je, že uvádí dva recepty na kulajdu, kde v tom klatovském se kopr vůbec nevyskytuje, je tam ale tymián, bobek, nové koření, kmín, pepř. A v té lautr moderní jeho babičky Marie z Prachatic je tohle koření a navíc kopr ještě v závěru. Houby jsou v obém. V klatovké se vaří ve vodě, v prachatické ve vývaru.
No, chytrá z toho nejsem, ale aspoň je tu spousta možných názorů k dalšímu uvažování a neporozumění.

 
glama 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 21.02.12 16:27

U nás v rodině se vařila „Kopračka“
Nakrájené brambory uvařené, zahuštěné záklechtkou, přidané mléko nebo smetana a vejce (když nebyla smetana, dalo se víc vajec) která se správně lehce rozmíchla, aby se srazila a vytvořila cancoury. Ty jsme jako děti milovaly nejvíc. Patřily do ní i houby LIŠKY! Dnes dávám jakékoliv houby, nebo klidně i bez.
A kopr se přidával až úplně na závěr, aby se nepřevařoval. Čím víc, tím líp.
Polévka byla hodně hustá a zasytila. Tento můj recept je ze Svitavska.
Pro mě je kopračka a všechny podobné, neodmyslitelně s koprem. Bez něj jsem nikdy nejedla.
Když jsem pak poprvé - kdysi - jedla „kulajdu“ - se vším tím kořením, ztraceným nebo vařeným, krájeným vejcem, řídkou, polévkovou, chutnala mi taky, jako ostatně všechno, co je s koprem.
Koprovou omáčku, „koprovku“ jsme doma asi moc nedělali. Tu jsem si ale dávala kdekoli, i dnes ve školní jídelně :-)
Znám dva druhy - knedlíky a vařené hovězí maso nebo brambory a vařené vejce.

Jak připomněl gmp, z nových brambor, to byla, pane, lahůdka!
A jak zmínila mrtvola - Zakudlaná nebo Kulimajda - to jsou taky názvy, které jsem už slyšela.
Zeptala jsem se i MDR, Anny Drůbkové i Anuše Kejřové a jiných, ale o polévce (na rozdíl od omáčky) nic neřekly. (ale hledala jsem jen zběžně)
Až v Desateru dobré hospodyně, sbírce osvědčených kuchařských receptů, kterou sestavil sbor zkušených hospodyň při Státních výzkumných ústavech bramborářských v Německém Brodě v r. 1938, jsem našla Polévku Kyselou - což je v principu něco jako Kulajda, ale bez kopru.

Na okraj:
Anna Drůbková ve své Mladé hospodyňce - učebnici pro kuchařské školy z r. 1915 zmiňuje u Kynutých knedlíků, že se kromě k masu, podávají taktéž na sladko, přelité rozředěnými povidly či marmeládou.

 
gmp
1603 příspěvků 21.02.12 17:37
zdechlinko!

… ale já přeci vím, že u Vás na šumavě je všechno NEJ. Dneska jsem se příkladně doslechl, že shodil parohy kapitální dvacaterák. To zas bude Mananovi čepička slušet :lol:


Reklama

 Váš příspěvek
Další podobná témata podle názvu

Reklama

 Newsletter

Milujeme vaření, nikoliv spam. Přihlaste si novinky z Labužníka.

Přihlásit se k newsletteru

Reklama

Naši partneři

Vitalion

zdraví, nemoci, léčení
www.vitalion.cz

eMimino

těhotenství, děti, rodina
www.emimino.cz

Recept na jídlo

recepty, jídlo, vaření
www.receptnajidlo.cz