KRÁVA NEJSOU JEN SAMÉ STEAKY

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
 
AFTIC
122 příspěvků 29.06.05 06:48
KRÁVA NEJSOU JEN SAMÉ STEAKY

050628 TO PENDA
Vážená pendo,
toto je reakce na Tvůj vynikající příspěvek o steacích, který ale už neumím nalézt.

Já relativně často přispívám do stránek www.gastroews.cz které se od labužníka liší tím, že jsou více méně určeny odborníkům v průmyslu pohostinství a cestovního ruchu, což ale neznamená že se tak dozví zajímavé věci i amatéři či kuchařky v domácnosti.

Nedá se říci, že by ty stránky gastronews byly nějaký chat, nicméně těch bezejmenných nebo pseudonymů je tam podstatně více než na labužníkovi. Také je tam více invektiv a hlavně proti mé osobě což je většinou právě od těch lidí kteří nejenom že nejsou sami schopni něco napsat, ale jak jsem s hrůzou zjistil neumí ani číst.
Ve většině případů je dané téma nezajímá, ale jsou to také takoví inkvizitoři, hlídači, kontroloři a bachaři kteří ve všech příspěvcích hledají hlavně gramatické a jiné chyby přestože sami jsou s tou gramatikou na štíru.

Takové poznámky jako: „Lidi neblázněte, vykašlete se na něj, takových jako je on je spousta, jenomže to neumí tak napsat“ nejsou nic neobvyklého. Jak prostoduchý může být někdo kdo něco takového napíše. Já také nevím o co takovým lidem jde.
Já do Labužníka přispívám relativně krátkou dobu, ale musím říci že podle mého názoru jsou to dobré a velice užitečné stránky a příspěvky jako Tvoje si zaslouží uznání.
Who cares, jestli to je od někud opsané. Hlavně, jak někdo již řekl, že se z toho lidé poučí, aniž by ty informace pracně někde vyhledávali.
Já mám relativně velkou odbornou cizojazyčnou knihovnu (cca 1700) a lidé kteří sbírají kuchařky mají určitě představu kolik to asi stálo peněz. Já jsem býval takový fanda, že jsem koupil kuchařku třeba i za $50 jenom proto, že tam byl jeden nebo dva recepty, které jsem mohl při mém zaměstnání požít a to nemluvím profesionálních publikacích jejichž ceny se v Americe pohybují od $150 a výše.
Já se netajím tím, že nejsem žádný vynálezce a že vše co umím a vím, jsem někde okoukal, odposlouchal nebo i opsal. Proto mi jeden čtenář, podobně jako Tobě napsal:“To co píšete je viditelně opsané z nějaké knihy, můžete mi napsat ze které?“ No, nemusím Ti říkat, že jako Tobě mi opomenul napsat v jakém jazyce by ta kniha měla být. Já kuchařské knihy již nesbírám a ani je nepíši ale píši do web stránek.

Já v mých příspěvcích s oblibou používám případové studie z mého života, a těch při mém věku není málo, ale ty jsou mnoha lidem solí v očích nehledě k tomu, že si myslí že si to vymýšlím.
Nestydím se ale přiznat, že čerpám jak z mých knih ale i ze všech dosažitelných knihoven, kterých je v mém okolí naštěstí celá řada, nehledě ku knížkám které jsem sám napsal.

Někdo se u toho Tvého příspěvku zmínil o německém rozdělení masa, a já se mohu pochlubit tím že mám jak německé, rakouské, francouzské, britské, australské, ruské a americké rozdělení protože jednak etnické kuchyně jsou mým koníčkem, ale také proto, že jsem v těch zemích pracoval. Když Ti ale napíši, že nejpraktičtější rozdělení je americké, tak mně hned někdo označí za amerického šovinistu. Stejně tak když řeknu že přesto, že mám několik rozdělení českých které ale jsou ty nejhorší protože pokud vím, je nikdo nepoužívá, mně hned celá řada českých „odborníků“ označí za lháře.
Když ale řeknu, že se mi Tvé příspěvky o mase líbí, tak ale musím říci že souhlasím hlavně s Tvým úvodem že: „Steaky jsou velmi oblíbenou pochoutkou. Skutečně kulinárním požitkem jsou však jen tehdy, když se správně připraví“.

Pes je zakopaný jednak v tom nejednotném dělení masa (o steacích ani nemluvě) a hlavně v jeho kvalitě. Kdybych tady teď napsal, že americkým steakům se nic nevyrovná, tak mně spoustu lidí napíše, že jsem provokatér. Ale musím přiznat, že by měli pravdu. Já jsem na téma steaků napsal na www.gastronews.cz celou řadu příspěvků ale musím se přiznat, že to muselo vyznít jako provokatérství, protože ta kvalita masa kterou já mám na mysli prostě u nás není. Ale nebojím se říci, že budu takto provokovat dokud se ta kvalita masa u nás nezlepší protože i v Česku by měli lidé za své peníze dostat co jim patří.
S takovýma povídačkama, že to u nás ještě není možné bychom měli skončit.
V Americe, se kterou některým lidem jdu už na nervy, je takové rčení: „Put your money where your mouth is“, což česky znamená: „Přestaň kecat a dokaž činy to co kážeš“. Proto jsem dal dohromady seminář na v současné době „žhavé“ téma „NÁKUP, PŘÍPRAVA A TEPELNÁ ÚPRAVA STEAKŮ“.
Ten seminář nebude určen jen řezníkům, maso kombinátů a restauracím, ale každému kdo se o přípravu, bourání masa a krájení steaků zajímá.
CD s textem semináře mám již hotové ale dělám ještě konečné úpravy na video presentaci a až to budu mít hotové tak o tom napíši více. Do té doby hodně úspěchů při grilování steaků.
 Mike


Reklama


Reklama

Reakce:
 
DanaJ
1136 příspěvků 29.06.05 09:10
Jé,...

…jak se mluví v článku o zakopaném psu a dál o kvalitě masa a dalším, úplně jsem si vzpomněla na další problémek. A to, jak jsem poprvé ve svém bydlišti navštívila jedno řeznictví a bylo to také naposled a už mě tam nikdo nedostane.

Stojím si tedy v nejmenovaném řeznictví frontu, protože jsem měla strašnou chuť na maso a rozhlížím se, co mi padně do oka. Uviděla jsem špalíček kotlety bez kosti. Byl asi tak necelých deset centimetrů dlouhý a úplně na mě křičel: „Mě si kup, já Ti budu určitě móc chutnat. Naložíš si mně a pak si mě pomazlíš s pánvičkou a sníš. Kup si mě, sněz si mě. Mě, mě…“ A tak jsem propadla. A modlila se, ať si ho nikdo nekoupí, ať je jenom můj a tak. Když jsem přišla na řadu ukázala jsem na křičící kus masa a poprosila, aby mi ho paní prodavačka rozkrojila na polovinu, že ho udělám na minutku. Udělala xicht, který mě „mile“ překvapil a odešla někam dopryč. Ozvala se rána, jak když někdo půlí klády dřeva sekerou. V tu chvíli jsem se rozhlédla oko a viděla druhou prodavačku, jak sahá na salám rukou, ve které před tím držela kus syrového masa a neumila se. Donesl se mi dáreček neúhledně zabalený v kusu papíru, plesklo se s ním nezbedně na pult a ozvalo se „Ještě něco?“. „Ne. Děkuji.“ Vykuleně jsem zaplatila a šla domů. Neměla jsem z nákupu dobrý pocit.

Tento pocit se ve mě držel až do rozbalení masa a byl oprávněn. Kotleta byla rozseklá tak nějak bůh ví jak a nejlepší na tom bylo, že jedna „polovina“ byla velká jak jedna třetina a druhá jak dvě třetiny. Tomu se dalo jen poblble zasmát.

Nějak jsem to ukuchtila. Jíst se to samozřejmě dalo. Ale proč to? Já vím, že jsem v tom krámku byla čtvrt hodiny před zavírací dobou a že prodavačky musely být unavené… vo tom to asi ale není.

No, nemám z toho problém. Už tam nikdy nevkročím. Není to jediný krámek s masem u nás. Naštěstí.

…a takhle se podle mě krachuje, popřípadě obchoduje v malých městech, ve kterých si nikdo netroufne říct, že takhle přeci NÉ…

 
esmeralda
4813 příspěvků 29.06.05 09:55
Dano J !!!!

Buď první a řekni NÉÉÉÉ. Když budete všichni mlčet, tak se chyba nikdy nenapraví. A možná budeš překvapená kolik budeš mít následovníků.

 
DanaJ
1136 příspěvků 29.06.05 10:26
Esme

…kachlám na to… už tam nejdu… nebudu podporovat takový nesympatický lidičky… ani náhodou…

Jak udržet obchod by měl vědět každý sám. …To by mě doma ani ve snu nenapadlo matlat se v syrovým mase a pak hned sahat na buřty a na co koliv jinýho, co budu ještě jíst za delší čas. Fuj. Kdyť se z toho můžou udělat nějaké „breberky v bříšku“. ..No vlastně oni prodávaj, je bříško bolet nebude.

Stalo se to před půl rokem. Si nedokážu představit, jak to tam chodí v letě při tomhle vedru. Si to snad ani představovat nechcu.

Mám už lepší prodejnu s hodnými prodavači a s větším a čerstvějším sortimentem.

A to jsem si naivně myslela, že když malá prodejna, tak lepší vstřícnost, lépe udržitelná hygiena a další. HA a prď.

 
iva 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 29.06.05 13:37
DanoJ

v tvém odhodlání tě podporuji.
Bydlím na hodně malé vesnici. Má jen jeden smíšený obchod a dříve jsem nakupovala jenom tam. Před 7 lety si ale paní majitelka pustila tak „hubu na špacír“, že jsem si řekla, že ji ty moje peníze asi tolik nevoní a zařekla jsem se, že k ní již nevkročím. Moje kamarádka tutéž zkušenost prodělala též a nechodí tam již 5 let. To opravdu radši jedu občas na velký nákup, nebo 6 km do města.

 
penda
4752 příspěvků 01.07.05 03:47
Mike,

Tvá slova jsou příjemným pohlazením po mé duši, omlouvám se, že jsem neodpověděla dříve, ale „můj sporák“ byl naprosto mimo provoz a jsem ráda, že mi ho místní kluci dokázali dát v krátkém časovém úseku do kupy…píšeš tu o americkém dělení masa, nevím, jak přesně to myslíš, možná teď odpovím naprosto laicky, ale je to věc, která mne kdysi, při překladu masa kvůli přesně přeloženému jídelníčku hodně zaujala…a to kódování masa…líbí se mi, jak mají Američani ke každému kousku přesný kód a když jsem se s tím setkala, bylo mi docela líto, že naši pracovníci v příslušných ústavech na něco takového nepřišli…
Tak se budu těšit na případné doplnění dělení masa podle „amíků“ a též na ten gastronomický sled jídel ;o))

 
AFTIC
122 příspěvků 30.07.05 06:01
AMERICKÉ DĚLENÍ MASA

Vážená Pendo,
jsem rád, že se Ti můj příspěvek líbí. Ano v americké gastronomii a pohostinství každá věc musí mít srozumitelné jméno a případně kód aby nedocházelo k omylům a aby tomu každý rozuměl i bez hotelové školy. Prostě to musí být „idiot proov“. Amerika je totiž sebranka lidí z celého světa a ono by to asi jinak nešlo.
Pokud se týká amerického rozdělení masa tak o tom budu mimo jiné jednat na mém semináři o přípravě steaků, který se bude konat 18. září 2005 v hotelu AKADEMIE v Hlubočkách u Olomouce, o kterém se ale zmíním ještě později protože by to lidé zapomněli.
To rozdělení masa podle „amíků“ eventuálně uvedu i na těchto stránkách ale samozřejmě až po tom semináři, protože přeci nemohu již dnes tady psát, že vrah je ten zahradník. Já jen doufám, že se toho semináře zúčastní i některé masokombináty nebo řezníci protože i ti by se něm mohli možná něco přiučit.
 Mike

 
AFTIC
122 příspěvků 30.07.05 17:08
DanaJ má sice pravdu ale...

Vážená Dano,
já sleduji český tisk a všechny odborné internetové stránky téměř denně a dokonce si myslím si že pozorněji než mnozí kdo v Česku žijí a tak podobné stížnosti jako Vaše mně nepřekvapují.
Vy máte sice pravdu, ale k tomu je potřeba vědět že když to jde někde jinde, že by to mohlo jít i v Česku.

Já nerozumím ničemu jinému než pohostinství, ale to řeznictví s tím úzce souvisí.
Já jsem byl v česku služebně hned po sametové revoluci až do roku 1995. Měl jsem zastoupení pro celou Východní Evropu a tak jsem hodně cestoval po všech těch post-komunistických zemích a přitom jsem mohl srovnávat. Procestoval jsem i mnoho západních zemí ale přesto jsem byl velice tolerantní.
Dnes patnáct let po Sametové revoluci při čtení podobných stížností jako je Vaše by mi mělo být k pláči, ale já jsem z jiného těsta a tak mnou zloba jen lomcuje.
Já totiž NEJSEM jeden z těch kdo jen poukazuje na to že v jiných zemích si počínají lépe, ale někdy se tomu nemohu vyhnout. Mám naštěstí nekonečnou řadu písemných dokladů o tom, že se českému pohostinství a gastronomii snažím pomoci, mými zkušenostmi ze zahraničí, ale někdy mně to připadá jako házení hrachu na zeď.
Já se sice umím vžít do Vašeho rozhodnutí, že do toho řeznictví už nevkročíte, ale rád bych věděl kde budete nakupovat až zjistíte, že jinde to není o mnoho lepší. Tragedie je, že v Česku byli lidé vycepování k poslušnosti a k tomu již předem se vším souhlasit, takže po tolika letech gastronomického temna dnes ani nevědí co jim patří.
Patnáct let přispívám do odborného tisku a zdá se, že to nikam nevede, protože mi zřejmě nikdo nevěří, že to s tou naši gastronomii myslím dobře. Je to také možná tím, že do toho pohostinství fušuje kde kdo, a všechny lumpárny jim prochází protože jejich hosté nejsou natolik sofistikovaní aby poznali kdy a jak jsou šizeni.
Naštěstí ale je ještě dost těch restauratérů a hospodských kteří to dělají dobře a tak prostě si musíte umět vybrat. Já mám sice mezinárodní zkušenosti s provozováním pohostinství, ale oproti mnoha lidem kteří to pohostinství provozují v Česku mám také zkušenosti jako host, což mně stálo mnoho času a ještě více peněz. Stále čím dále tím více vidím, že mé snahy pomoci provozovatelům pohostinství nikam nevedou a proto jsem se rozhodl, že místo toho abych se snažil převychovat pracovníky v Českém pohostinství se zaměřím na výchovu hostů v tom aby věděli co jim za jejich peníze patří a aby se tím pádem toho mohli domáhat.
Proto jsem založil jakousi pomyslnou universitu pro hosty pod názvem www.hostovka.cz .
Hostovka není konkurencí Labužníkovi protože vařit se tam nenaučíte, ale v krátké době se z vás může stát sofistikovaný host který bude vědět co mu patří nejenom doma, ale i při jeho cestách do zahraničí.
Proto se vážená Dano na ty stránky občas podívejte abyste viděla že naštěstí je ještě naděje jak věci zlepšit.
 Mike

 
DanaJ
1136 příspěvků 01.08.05 10:12
Už jsme ho našli...

Zamilovali jsme se.

Minulý týden jsme s přítelem šli od zubaře a po cestě potkali řeznictví a ono nás vcuclo. Hned u dveří jsem začala vše sledovat zrakem ostřížím. Koukla jsem na prodavačku, která se na všechny nádherně usmívala, konverzovala a zručně bojovala s masama. Koukla jsem na masa a byla čerstvoučká. Oči mi zajásali.

Vystáli jsme si frontu. Koupili párečky, dvě kotletky na naložení a kus jater. Ještě že jsem tam byla s chlapákem, který vytáh peněženku, že zaplatí, když připlulo poslední masíčko na pult, jinak bych ještě nakupovala a nakupovala.

Bylo mi nádherně, když jsme odešli. Rozskotačeně jsem razila domů a v hlavě mi lítaly recepty na nakládání. Z pusy jsem vypouštěla oslavné ódy na prodavačku a proč? Byla úžasná. K nákupu jsme dostali zdarma úsměv a byli nabyti pozitivní energií. Byla jsem prostě očarovaná atmosférou krámku. Domácí párečky, klobásky, salámy, tlačenky, šunky a já nevím, co ještě. Dokonalá zručnost prodavačky s pro mě tolerovanou schopností ukrojit maso na váhu (místo 200g uflajzla 209g). Svůj um nám předvedla na vlastní oči. Ukrojila mi maso, jak jsem si představola - spíš lépe než jsem si představovala. Dva plátky kotlety byly jeden jak druhý.

Byla jsem doopravdy nadšena. Párky byly vynikající. Nebyly přesolené, což se mi poslední dobou stávalo, když jsem koupila uzeninu, dost často. A masíčka? Musím se pochlubit, byla mňam podle mého chlapáka - no dobrý.

A proč jsem tam nezašla už dřív? Prostě máma tam nikdy nechodí, tak jsem tam taky nešla a je to mimo mé nakupovaci trasy. Ještě že jsme byli u zubaře.

PS: Ták teď mi zbývá jen doufat, že už nebudu musit měnit řeznictví. Když se teď stane nějaká chyba, tak to paní prodavačce řeknu, protože tahle ŽENA si to zaslouží. Narozdíl od těch ochechulí, o kterých jsem psala dříve.


Reklama

 Váš příspěvek

Reklama

 Newsletter

Milujeme vaření, nikoliv spam. Přihlaste si novinky z Labužníka.

Přihlásit se k newsletteru

Reklama

Naši partneři

Vitalion

zdraví, nemoci, léčení
www.vitalion.cz

eMimino

těhotenství, děti, rodina
www.emimino.cz

Recept na jídlo

recepty, jídlo, vaření
www.receptnajidlo.cz