050628 TO PENDA
Vážená pendo,
toto je reakce na Tvůj vynikající příspěvek o steacích, který ale už
neumím nalézt.
Já relativně často přispívám do stránek www.gastroews.cz které se od labužníka liší tím, že jsou více méně určeny odborníkům v průmyslu pohostinství a cestovního ruchu, což ale neznamená že se tak dozví zajímavé věci i amatéři či kuchařky v domácnosti.
Nedá se říci, že by ty stránky gastronews byly nějaký chat, nicméně
těch bezejmenných nebo pseudonymů je tam podstatně více než na
labužníkovi. Také je tam více invektiv a hlavně proti mé osobě což je
většinou právě od těch lidí kteří nejenom že nejsou sami schopni něco
napsat, ale jak jsem s hrůzou zjistil neumí ani číst.
Ve většině případů je dané téma nezajímá, ale jsou to také takoví
inkvizitoři, hlídači, kontroloři a bachaři kteří ve všech
příspěvcích hledají hlavně gramatické a jiné chyby přestože sami jsou
s tou gramatikou na štíru.
Takové poznámky jako: „Lidi neblázněte, vykašlete se na něj,
takových jako je on je spousta, jenomže to neumí tak napsat“ nejsou nic
neobvyklého. Jak prostoduchý může být někdo kdo něco takového napíše.
Já také nevím o co takovým lidem jde.
Já do Labužníka přispívám relativně krátkou dobu, ale musím říci že
podle mého názoru jsou to dobré a velice užitečné stránky a příspěvky
jako Tvoje si zaslouží uznání.
Who cares, jestli to je od někud opsané. Hlavně, jak někdo již řekl, že
se z toho lidé poučí, aniž by ty informace pracně někde vyhledávali.
Já mám relativně velkou odbornou cizojazyčnou knihovnu (cca 1700) a lidé
kteří sbírají kuchařky mají určitě představu kolik to asi stálo
peněz. Já jsem býval takový fanda, že jsem koupil kuchařku třeba i za
$50 jenom proto, že tam byl jeden nebo dva recepty, které jsem mohl při mém
zaměstnání požít a to nemluvím profesionálních publikacích jejichž
ceny se v Americe pohybují od $150 a výše.
Já se netajím tím, že nejsem žádný vynálezce a že vše co umím a vím,
jsem někde okoukal, odposlouchal nebo i opsal. Proto mi jeden čtenář,
podobně jako Tobě napsal:“To co píšete je viditelně opsané z nějaké
knihy, můžete mi napsat ze které?“ No, nemusím Ti říkat, že jako Tobě
mi opomenul napsat v jakém jazyce by ta kniha měla být. Já kuchařské
knihy již nesbírám a ani je nepíši ale píši do web stránek.
Já v mých příspěvcích s oblibou používám případové studie
z mého života, a těch při mém věku není málo, ale ty jsou mnoha lidem
solí v očích nehledě k tomu, že si myslí že si to vymýšlím.
Nestydím se ale přiznat, že čerpám jak z mých knih ale i ze všech
dosažitelných knihoven, kterých je v mém okolí naštěstí celá řada,
nehledě ku knížkám které jsem sám napsal.
Někdo se u toho Tvého příspěvku zmínil o německém rozdělení masa,
a já se mohu pochlubit tím že mám jak německé, rakouské, francouzské,
britské, australské, ruské a americké rozdělení protože jednak etnické
kuchyně jsou mým koníčkem, ale také proto, že jsem v těch zemích
pracoval. Když Ti ale napíši, že nejpraktičtější rozdělení je
americké, tak mně hned někdo označí za amerického šovinistu. Stejně tak
když řeknu že přesto, že mám několik rozdělení českých které ale
jsou ty nejhorší protože pokud vím, je nikdo nepoužívá, mně hned celá
řada českých „odborníků“ označí za lháře.
Když ale řeknu, že se mi Tvé příspěvky o mase líbí, tak ale musím
říci že souhlasím hlavně s Tvým úvodem že: „Steaky jsou velmi
oblíbenou pochoutkou. Skutečně kulinárním požitkem jsou však jen tehdy,
když se správně připraví“.
Pes je zakopaný jednak v tom nejednotném dělení masa (o steacích ani
nemluvě) a hlavně v jeho kvalitě. Kdybych tady teď napsal, že americkým
steakům se nic nevyrovná, tak mně spoustu lidí napíše, že jsem
provokatér. Ale musím přiznat, že by měli pravdu. Já jsem na téma steaků
napsal na www.gastronews.cz celou řadu
příspěvků ale musím se přiznat, že to muselo vyznít jako
provokatérství, protože ta kvalita masa kterou já mám na mysli prostě
u nás není. Ale nebojím se říci, že budu takto provokovat dokud se ta
kvalita masa u nás nezlepší protože i v Česku by měli lidé za své
peníze dostat co jim patří.
S takovýma povídačkama, že to u nás ještě není možné bychom měli
skončit.
V Americe, se kterou některým lidem jdu už na nervy, je takové rčení:
„Put your money where your mouth is“, což česky znamená: „Přestaň
kecat a dokaž činy to co kážeš“. Proto jsem dal dohromady seminář na
v současné době „žhavé“ téma „NÁKUP, PŘÍPRAVA A TEPELNÁ
ÚPRAVA STEAKŮ“.
Ten seminář nebude určen jen řezníkům, maso kombinátů a restauracím,
ale každému kdo se o přípravu, bourání masa a krájení steaků
zajímá.
CD s textem semináře mám již hotové ale dělám ještě konečné úpravy
na video presentaci a až to budu mít hotové tak o tom napíši více. Do té
doby hodně úspěchů při grilování steaků.
Mike