Kompoty/marmelady bez cukru

na www.rodina jsem našel tuto odpověď:
Bez soli nebo cukru je možno po stránce trvanlivosti zcela rovnocenně jako s jejich použitím. „Zavařování“ musí ale splňovat veškeré požadavky pro konzervaci sterilací, tj. bezvadná víčka a sklenice, kvalitní a čerstvou surovinu (plíseň, kazy, čistota při zpracování). Obsah v lahvích se steriluje minimálně 20 minut při teplotě 80 st.Celsia

a potom toto:
Už 15 let zavařuji všechno ovoce na které nasypu do každé sklenice před zalitím vodou-používám Dobrou vodu-pár zrnek mořské soli. Nutné je mít ovoce dobře zralé, žádné zelené meruňky apod - to je pak moc kyselé. Ta sůl vytáhne sladkost ovoce, není tam vůbec cítit. Kompoty se udrží dlouhou dobu tím, že jsou sterilizované, co je v nich není důležité. Vydrží třeba 10 let (vyzkoušeno). Marmelády, výživky, džemy - přidat malé množství soli při vaření - během doby třeba ochutnat, jestli je potřeba přidat - čím sladší ovoce, tím víc soli může být. Do kyselého ovoce - rybíz apod přidat něco sladkého - např.jablka.
ale to se mi zdá zase pro mimčo nevhodné…

Ahoj, my doma děláme jablečné a hruškové přesnídávky bez přidaného cukru, zavařujeme to normálně v hrnci s vodou a vydrží nám to tak rok. Asi by to vydrželo déle, ale neděláme toho velké zásoby, takže to spotřebujeme tak do toho roka. Právě kvůli malé to nepřislazujeme, a je to výtečné i tak. Jen pro chuť a pro vůni přidáme do ovoce skořici a hřebíček, pak to vyndáme.
 manek

I bez cukru můžeme konzervovat
Cukr má sice dobré konzervační vlastnosti, ale na druhé straně bývá příčinou obezity, srdečních i cévních chorob a jiných problémů. Jak tedy zavařovat bez cukru?

Především se musíme postarat o maximální hygienu nejen zavařovacích nádob a víček, ale i ovoce. Tím snížíme možnost prvotní infekce ovoce mikroorganismy zvenčí, kteří pro svůj život potřebují vodní prostředí.
Při tradičním sušení ovoce se mikroorganismům odebere životadárná voda a ovoce se stává sladším, protože se zvýší koncentrace cukru v ovoci na konzervační úroveň. Sušení ovoce je tedy tou nejjednodušší a zdravou metodou zachovávající dokonce i část enzymů. Na podobném zahušťovacím principu, přerušeném v půli cesty, je založená příprava švestkových, jablečných nebo jiných povidel bez cukru. Z rozvařeného ovoce se teplem odpaří nadbytečná voda a zvýší se koncentrace cukru.
Při takzvaném zavařování ve vlastní šťávě vypeckované nebo nakrájené ovoce natlačíme do sklenic a sterilizujeme. Ovoce pustí šťávu, která ještě zrosolovatí. Je jí sice málo, ale chuť je dobrá.
Problematická zůstává na první pohled příprava džemů a kompotů. Řešením je jednoduché rozvaření a následná sterilizace vypeckovaného nebo nakrájeného dobře zralého ovoce. Můžeme použít jeden druhr ovoce nebo je kombinujeme tak, aby chuťově vyhovovaly našim požadavkům. Tak například kyselá jablíčka můžeme osladit sladkými hruškami a naopak.
U kompotů je nutné vyřešit především chuť nálevu. Pomůžeme si tak, že místo cukru použijeme ovocné šťávy. Mohou být koncentrované nebo zředěné, z téhož ovoce, které zavařujeme, nebo z jiného, které chuťově ladí a máme ho dostatek. Šťávy se dají i různě kombinovat. Připravujeme je lisováním nebo odšťavňováním dostatečně šťavnatého ovoce, například jahod, rybízů, malin, borůvek, broskví, ale i jablek. Výborné jsou také hrozny. Takto získáme kompoty nejen vynikající chuti, ale i zdravé. Výlisky z ovoce vznikající při přípravě šťávy můžeme buď sterilizovat nebo zmrazit a později použít do pečiva nebo nechat vykvasit na ovocné víno.
A ještě jedna rada na závěr. Jestliže chceme zabránit zhnědnutí jahod při přípravě kompotu, vložíme je před naplněním sklenic na chvíli do vroucí vody. Po té je vyjmeme děrovanou naběračkou, vložíme do sklenic, zalijeme horkou šťávou a uzavřené sterilizujeme.

Ing. J. PÍŽL

Stačí???

Bez cukru zavařuju už léta, návod jsem našla v bývalém časopise UM. Ovoce naskládám do sklenice, nahoru dám špetku soli a zaliju převařenou vychlazenou vodou. Pak zavíčkuju a normálně zavařím. Vydrží to i několik let. Nejlíp se to hodí na vypeckované švestky, meruňky a strouhaná jablka na štrůdl.