se sešli na jen-tak setkávní v soudružském duchu. Na uvítanou zapěli
s opravdovým proletářským zápalem píseň Píchni ho, řízni ho, pusť mu
krev. Pak se poklonili svému velkému vzoru Josefu Visarionoviči a opili se
teplým pivem. Pardon podměrečným. V bratrském internacionálním duchu
probrali opětovné řádění revanšistické mrtvolné fronty a soudruh Manek
hrdinně prohlásil: „Mír Labužníka uhájíme se zbraní v ruce.“ a
„Smrt velkoburžoasním mrtvolám, které tyjí z mozolů naší labužnické
pracující třídy!“.
Soudružka Danda pak v pokrokovém duchu informovala masy pracující
labužnické třídy o tom, že byl vyhlášen nesmiřitelný boj za mír proti
všem nebožtíkům a proti vzdělancům. Spolu se soudružkou Matějkovou
vyhlásila: „To by taky tak hrálo, aby se nám tu roztahovali,
intelektuálové zatracený. Do dolů s nima! Uran rubat!“
